Kreml

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron opět naznačil možnost nasazení západních pozemních vojenských jednotek na Ukrajině. Tento krok by podle něj přicházel v úvahu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a ukrajinská vláda by požádala o vojenskou pomoc. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, jak si slova Macrona lze vyložit. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem jde o »zprávu« adresovanou Kremlu.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Ruský prezident Vladimir Putin obhájil ve víkendových volbách svůj post, dostal nepřekvapivých 87 procent hlasů. V čase agresivní války proti Ukrajině dostal novodobý imperátor další razítko k pokračování tažení proti svobodné zemi. Ukazuje se, že Rusko touží po nadvládě imperátorů, ať už v něm panuje systém monarchistický, totalitní, nebo řízené demokracie. Podivná magie Kremlu působila i na šéfy komunistické strany. Právě imperiální faktor v zemi na východě je tématem komentáře portálu ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Rusko už druhým rokem vede agresivní a imperiální válku proti nezávislé Ukrajině. Situace na bojišti je fakticky zamrzlá, nedochází k žádným zásadním průlomům. Blíží se ale klíčové datum, 17. března se konají prezidentské volby. Není příliš pochyb o tom, že post obhájí současný gosudar Vladimir Putin. Pikantní proto je, jak zjistil portál ŽivotvČesku.cz, že se na speciálním ruském pracovním portálu objevil inzerát na práci šéfa Kremlu s vyjmenováním vskutku lákavých benefitů.

Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) byl mezi prvními státníky, kteří do Velké Británie poslali dopis s vyjádřením soustrasti nad smrtí královny Alžběty II. (†96). Královská rodina ho přesto odmítla z pochopitelných důvodů pozvat na její pondělní pohřeb a v Kremlu zuří. Ředitelka informačního a tiskového oddělení Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Marija Zacharovová (46) podle deníku Daily Mail řekla, že Velká Británie využívá národní tragédie k vyrovnání účtů.

Měla to být »fofr akce«, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdáleněji pravdě. Válka na Ukrajině trvá už déle než půl roku a Rusko se po ukrajinském přechodu do ofenzívy dostalo na bojišti do silných problémů. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se začínají objevovat v režimu Vladimira Putina (69) »nespokojené trhlinky«, které mohou předznamenávat jeho pád.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Rusko má ale jen málo možností, jak by při nutné opravě mohlo pomoct. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko minulý týden snížilo dodávky tímto plynovodem na 20 procent kapacity, ruská plynárenská společnost Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami. "Já nejsem technicky založený člověk, abych rozuměl problematice opravy plynovodu, ale to, že to je nepochybně součást ruské hry, je evidentní," řekl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.

Prohlášení představitelů Kremlu jsou často v rozporu s realitou, obsahují polopravdy, demagogii a často i zjevné lži. Zatímco Západ se proti nim ohrazuje a občas jen nevěřícně kroutí hlavou, na značnou část ruského obyvatelstva propaganda funguje. Jedním z posledních příkladů je tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí, podle které slavný román George Orwella 1984 nepopisuje totalitu. Renomovaný psycholog Jeroným Klimeš pro ŽivotvČesku.cz popsal, jak ruská nejvyšší místa vnímají pravdu a lež.

Česká republika byla zájmovou sférou pro Rusko dávno předtím, než režim Vladimira Putina (69) vtrhl na Ukrajinu. Pravidelné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) informovaly o tom, jak se ruští agenti snaží infiltrovat do české společnosti a ovlivňovat tuzemskou politiku či hospodářství. Prezident Miloš Zeman (77) o agentech, kteří upozorňovali na ruské zájmy v Česku, mluvil jako o "čučkařích" a vysmíval se jim. Po ruském vpádu na Ukrajinu změnil rétoriku a o ruském prezidentovi mluví jako o šílenci, kterého je nutné izolovat. Hudebník a politik Michael Kocáb (67) pro ŽivotvČesku.cz řekl, jak by se mělo Česko zachovat k lidem napojeným na Kreml.

Jak bohatý je ruský prezident Vladimir Putin (69), záleží na úhlu pohledu. Podle oficiálních prohlášení Kremlu je chudší než český prezident Miloš Zeman (77). O výši jeho majetku ale existují také zprávy od pronásledované ruské opozice. Podle těchto údajů by Putin patřil mezi nejbohatší lidi světa.