Tajemná místa Evropy, ze kterých mrazí: Na jejich návštěvu musíte mít pro strach uděláno

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Pixabay.com

Existují místa, na kterých lidé zažívají nevysvětlitelné jevy. Některá z nich mají nejen temnou historii, ale provází je i spousta záhadných legend. Za některými ani nemusíme chodit daleko a najdeme je na území Evropy. A možná právem vyvolávají strach a neklid.

Podzemní katakomby | Paříž | Francie

Miliony lidských kostí ve zdech 190 kilometrů chodeb, které vedou 20 metrů pod hlavní francouzskou metropolí. V letech 1785 až 1859 město trpělo nedostatkem pohřebišť. Pařížské hřbitovy neměly místo pro obrovské množství tlejících mrtvol. Těla byla tedy umístěna do podzemních prostor pod městem. Současná podoba katakomb je sama o době děsivá a nejde se zbavit pocitu, kolik zemřelých zůstává ve stěnách zdánlivě nekonečných tunelů. Rozprostírají se jižně od tzv. »Brány pekla«, průchodu vytvořeném dvojicí domů na pařížském náměstí. Právě v jeho středu se nachází vstup do podzemí. Návštěvníci v jeho útrobách slýchají nevysvětlitelné hlasy a často popisují, že zahlédli pohybující se stíny v temnotě. Citlivější jedinci vnímají také svíravý pocit na hrudi a ztížené dýchání. Přístupný však zůstává pro veřejnost pouze zhruba dvoukilometrový úsek. Temná a strašidelná atmosféra katakomb není pro slabší povahy, natož pro lidi trpící klaustrofobií. Už jenom představa, že se nacházíte v podzemním prostředí, kde jste obklopeni milionem lidských ostatků, zkrátka není pro každého.

Hrad Zvíkov | Okres Písek | Česká republika

Jihočeský hrad patří k nejvýznamnějším památkám české historie. Jeho jméno je spjato s rodem Přemyslovců a nachází se na skalním ostrohu u soutoku dvou řek – Vltavy a Otavy. Dlouhou dobu byl spíše zříceninou, dokud neprošel v polovině 19. století rozsáhlou rekonstrukcí. S krvavou minulostí krutých bitev zůstává i dnes záhadným místem. Přímo magicky přitahuje pozornost a je dějištěm podivných událostí. Některým návštěvníkům Zvíkova se podařilo zachytit strašidelné jevy na fotografiích v podobě temných stínů připomínajících postavy. Dochází tam také k nevysvětlitelným problémům s elektronikou. To na vlastní kůži zažili filmaři výpravné pohádky Marie Růžička, které trápily při natáčení některých scén neustálé technické poruchy a baterie přístrojů se jim nepochopitelně vybíjely. Také zvířata bývají i v blízkém okolí hradu neklidná a chovají se podrážděně. Hlavním místem, kde se odehrávají údajné záhadné jevy, je především tzv. Hlízová věž (přezdívaná jako Markomanka). V souvislosti s ní se mluví o řadě tajemných legend. Jedna z nich je poměrně dost děsivá - pokud prý někdo ve věži stráví noc, do jediného roku zemře.

Dům Anny Frankové | Amsterdam | Nizozemsko

Anna Franková byla dívka pocházející z německé židovské rodiny. Během druhé světové války se s rodiči Ottem a Edith, sestrou Margot a dalšími 4 lidmi ukrývala před nacisty v tajném úkrytu domu v samotném centru Amsterdamu. V průběhu dvouletého skrývání sepsala své zážitky do deníku, který reálným pohledem popisuje osud tehdy třináctileté dívky a její rodiny. Krátce před osvobozením města byli všichni na anonymní udání objeveni a zatčeni policií. Následovala deportace do koncentračních táborů. Anna se sestrou Margot skončily v německém Bergen-Belsenu, kde nakonec obě podlehly tyfu. Jediným přeživším holocaustu byl Annin otec, který unikl smrti a v létě 1945 se vrátil do Amsterdamu. Dům s historií strachu, bolesti a prožitých hrůz v sobě nese zvláštní »těžkou« atmosféru. Lidé, kteří místo navštíví (dnes je z domu historické muzeum), mnohdy zažívají nevysvětlitelné věci. V domě dochází k prudkým výkyvům teploty a někde jsou až enormně chladná místa, která se »přemisťují«. V okně je také vídáno zjevení dívky, která se dívá ven. Místní tvrdí, že se jedná o ducha zemřelé Anny.

Hrad Heidelberg | Heidelberg | Německo

Královna ze Sáby patřila k mystickým osobnostem dějin opředených záhadami a tajemstvím. Je...

Majestátní hrad s výhledem na řeku Neckar. První část hradu byla postavena jako královské sídlo Ruprechtem III. Falckým v letech 1398 až 1410. Postupem času vznikla jeho kompletní podoba, ale během třicetileté války byl zničen. O jeho obnovu se zasloužil Karel Ludvík Falcký, druhý syn »zimního krále« Fridricha Falckého. V polovině 17. století došlo úderem blesku k rozsáhlému poškození hradu. V průběhu dalších desetiletí bylo místo drancováno a postupně rozkrádáno. Až v roce 1800 se hrad navrátil ke své původní podobě. Celá stavba i její okolí mají podstatný duchovní význam, jehož původ sahá až do keltského období. Místní obyvatelé hovoří o děsivých kvílících hlasech, které se ozývají od hradu směrem do údolí. Jiní popisují, že viděli zvláštní stínové postavy, jak se pohybují mezi hradem a posvátným místem v údolí.

Zavřít reklamu