Velvyslanec Adam Vojtěch popsal, jak ve Finsku, které sdílí hranici s Ruskem, je vnímána Putinova rétorika použití jaderných zbraní
Šestý den přetrvávající agrese Ruska, kdy zaútočilo vojenskou silou na Ukrajinu, nadále přepisuje čísla v krvavé statistice. Ruský prezident Vladimir Putin (69) také oznámil, že nařídil uvést do vysoké pohotovosti jaderné síly. V České republice kvůli nevyzpytatelnosti jednání Kremlu rostou v lidech obavy z použití zbraní hromadného ničení. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz velvyslanci ve Finsku Adamu Vojtěchovi (35), zda v severské zemi, která má s ruským agresorem společnou hranici, je situace vnímána podobně.
Bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví už nějakou dobu šéfuje v Helsinkách české ambasádě. Když v roli zkušeného politika, který jednoznačně patřil ke klenotům Babišovy vlády, mířil do Finska, ani ve snu ho nenapadlo, že Vladimir Putin světu ukáže to nejhorší z lidských vlastností.
Kromě samotné invaze na Ukrajinu, kde denně přichází o život vojáci, ale i civilní obyvatelé, se situace stočila k rétorice zastrašování jadernými zbraněmi. Podle slov českého velvyslance v Helsinkách mělo vyjádření Vladimira Putina dopad na náladu tamního obyvatelstva.
"Nesporně je to ve Finsku velmi citlivě vnímáno. O víkendu v Helsinkách proběhla demonstrace, které se účastnilo okolo deseti tisíc lidí. To, že jde skutečně o věc, která se silně diskutuje, je dáno i tím, že Finsko má hranici s Ruskem. Pro lidi je to vážné a silné téma, o to více, pokud do situace vstupuje rétorika ohledně zapojení jaderných zbraní. Myslím si, že to je ale vnímáno citlivě v celém západním světě. V tomto směru, z mého pohledu, to je ve Finsku rezonující zejména kvůli debatě, která se odehrává v rámci vstupu do NATO. Hrozba Ruska je vnímána zcela jasně a podobně jako v ostatních zemích," nastínil pro ŽivotvČesku.cz přímo z Helsinek výrazný politik.
Finsko, které bylo počtvrté za sebou vyhlášeno nejšťastnější zemí světa podle zprávy World Happiness Report 2021, sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 340 kilometrů. Zcela logicky je tak obava, že jaderná velmoc použije svůj nejničivější arzenál, na místě. Zejména poté, kdy došlo k ruské invazi na území Ukrajiny.
Že ve Finsku je momentálně nálada ponuřejší, než je běžné, má vysvětlení i v tom, co prohlásila minulý týden mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová (46). Podle ní by případný vstup Finska a Švédska do NATO, o kterém se v současnosti silně diskutuje, měl vážné politické a vojenské důsledky. Rusko by dle jejího vyjádření v případě vstupu do Aliance podniklo odvetnou akci.
Finsko i Švédsko, které jsou členy EU, ale ne NATO, se v posledních týdnech a měsících k Alianci pomalu přimykají, jak postupně zesilovaly nevyzpytatelnost a nebezpečnost Ruska. Přesto však výroky zejména finských představitelů zůstávají v tomto směru opatrné.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
