Vicepremiér Vít Rakušan rozcupoval Babišův krizový plán pro Česko: Na papíře se to hezky rozhazuje, když není zodpovědnost, uvedl
Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku. Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (58) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak slova analytiků vnímá. Vyslal jim ráznou odpověď.
"Vzhledem k tomu, že zastropování má platit od začátku listopadu, zvýší se i letošní výdaje státního rozpočtu. Pokud na to vláda nenajde peníze někde jinde, prohloubí se schodek rozpočtu. Nebude to nic dramatického, ale v příštím roce to bude pro vývoj rozpočtu zásadní záležitost," uvedl analytik Deloitte David Marek.
Pevné stropy na cenu elektřiny a plynu pro domácnosti vnášejí značnou nejistotu na výdajovou stranu státního rozpočtu, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nerozumí tomu, z čeho vláda vypočítala maximální objem pomoci 130 miliard Kč, když není známo, kam se pohnou tržní ceny elektřiny a plynu. Také podle něj není zřejmé, kde vláda uvedenou sumu vezme. Nevěří, že by s ní připravovaný rozpočet na rok 2023 již počítal, a výnos z daně z mimořádných zisků, který ani ještě nemá legislativní podobu, zřejmě pokryje jen menší část potřebné sumy. Nejhorším řešením by bylo si na pomoc domácnostem vypůjčit, neboť by tyto peníze dál roztáčely inflaci, poznamenal.
Celkové náklady zastropování se budou pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát jej bude muset financovat na dluh, případně najít zdroje jiné či ušetřit v rozpočtu jinde, poznamenal.
Opoziční hnutí ANO reagovalo na současnou situaci tím, že připravilo krizový plán pro Česko, obsahuje 28 bodů. Minulý týden na čtvrteční tiskové konferenci po jednání stínové vlády to řekl předseda ANO Andrej Babiš (68). Navrhuje například zastropovat ceny elektřiny a plynu na 1500 korun za MWh, snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.
Slova analytiků a krizový plán opozičního hnutí vnímá ministr Vít Rakušan jako neopodstatněné. "Myslím si, že to vůbec není pravda. Viděl jsem nějaký opoziční plán, který předložilo ANO. A ono ve chvíli, kdy nemáte zodpovědnost za rozpočet, tak se to na papíře hezky rozhazuje. Ale to je něco, co neumí opoziční politici, jako je pan Vondráček v Interview ČT24, ani obecně, ani rámcově vysvětlit, kde by na to finanční prostředky vzali. My samozřejmě jako vláda vidíme v rámci současné situace, že deficit v nějaké naší představě neudržitelný je, ale je potřeba se podívat, jak se situace dramaticky změnila, do toho hledáme další zdroje financování, jako je Windfall Tax (válečná daň, pozn. red.), jako jsou dividendy státních podniků, a to příkladem ČEZu, nebo jako jsou zisky z emisních povolenek, to jsou zkrátka cesty, kde se snažíme hledat peníze. A říkáme, pokud jde o naše opatření, tak nechceme, aby suma státního rozpočtu určená na ně byla vyšší než 130 miliard. Pokud si dáme dohromady rovnici, to znamená, že i v této situaci má vláda nějakou elementární rozpočtovou zodpovědnost, hledá zdroje a nechce zemi zadlužovat, tak je to zároveň řešení, které pomáhá lidem. Kdo totiž zemi zadlužuje, zvyšuje inflaci a druhou rukou lidem peníze z kapsy vytahuje, což je potřeba si uvědomit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vicepremiér Vít Rakušan, který tak nepřímo dal najevo, že plán opozičního hnutí je poměrně populistický.
V úterý se k zastropování cen vyjádřil prezident Miloš Zeman (77), Senát a zástupci samospráv i podnikatelů - společně uvítali stanovení maximálních cen pro maloodběratele u silové elektřiny a zemního plynu, které v pondělí večer schválila vláda. Podle některých ale mohlo přijít dřív.
Odbory nepočítají s tím, že by po rozhodnutí kabinetu odvolaly svou demonstraci naplánovanou na 8. října v Praze. Podle oslovených odborníků nastavený cenový strop přináší potřebný sociální smír a náklady pro stát jsou přijatelné. Ekonomové ale předpokládají, že opatření bude stát více než ministrem financí Zbyňkem Stanjurou uváděných maximálně 130 miliard Kč.
"Je zcela jasné, že určitě energie nebudou i v rámci našich opatření v takové ceně, jako byla před krizí. Ale je potřeba si uvědomit, že místo nějakých 12 či 13 korun za megawatthodinu je to 6 korun, což je suma, která je už únosná. Zároveň lidé mají možnosti, kdy si mohou požádat o další varianty pomoci," dodal pro ŽivotvČesku.cz ministr a vicepremiér Vít Rakušan.
Cenový strop pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele by měl být podle vlády pro silovou elektřinu bez nákladů na distribuci 6000 korun za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu kabinet strop stanovil na 3000 korun za MWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Zastropované ceny a garantované dodávky energií budou mít všechna zdravotnická zařízení, uvedl dnes ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Sněmovna vládní energetickou novelu, která by se v zálohách placených za energie měla projevit od listopadu, projedná v pátek. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce kabinet představit ve středu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
