Vyšší zdravotní pojištění pro neočkované Čechy: Více platit by měli kuřáci i pojídači uzenin, říká rázně Jan Pirk

MICHAL ŠULA / MAFRA / Profimedia
Kardiochirurg Jan Pirk
Foto: MICHAL ŠULA / MAFRA / Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 28. 12. 2021

V souvislosti s očkováním proti koronaviru se objevují názory, že lidé, kteří odmítají vakcínu, by měli být státem »potrestáni«. Nejčastěji padají návrhy na finanční penalizaci. Světově uznávaný kardiochirurg Jan Pirk (73) takové úvahy ostře odmítl. "Podle této analogie by měli vyšší zdravotní pojištění platit i kuřáci," uvedl emeritní přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM pro ŽivotvČesku.cz.

Kardiochirurg Jan Pirk považuje za problematické, aby stát nutil svobodného občana v demokratické zemi se dobrovolně starat o své zdraví a pokud se o zdraví nestará tak, jak si stát představuje, trestat jej za to. Jan Pirk pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, že se mu koncept povinného očkování v souvislosti s covidem nelíbí. Podle kardiochirurga na sebe onemocnění covid-19 strhlo veškerou pozornost politiků i veřejnosti.

"Problémem je, že očkujeme lidi vakcínou připravenou na virus, který tady byl před dvěma lety. Na chřipku přitom děláme každý rok jinou vakcínu podle toho, jaký typ očekáváme. Otázek kolem covidu je moc, ale nikdo tu diskuzi nechce vést. Tady ta diskuze skončila před rokem a tři čtvrtě. Já byl pranýřovaný, když jsem mluvil o vlastní imunitě. Nyní už i ti největší odpůrci říkají, že nejlepší je vlastní imunita. Část odborníků pak říká, že se to dá vylepšit ještě očkováním, to si ale netroufám hodnotit. Očkování přeci nedělá slizniční imunitu, proto se lidé dál mohou nakazit, protože vstupní brána do těla je sliznice," uvedl Jan Pirk pro ŽivotvČesku.cz s tím, že mu vadí, když se z nemoci dělá politická záležitost a nevede se o problému široká vědecká diskuze.

Anesteziolog Lukáš Pollert (51) při každém rozhovoru zdůrazňuje, že není virologem či epidemiologem, že na covidovovou realitu v nemocnicích se dívá optikou lékaře, který je zvyklý na jednotkách intenzivní péče vídat lidi, kteří nějakým způsobem riskovali či projevili nedbalost v péči o vlastní zdraví. Uvědomuje si, že některé jeho výroky působí na velkou část veřejnosti provokativně. "Víte, někdo sedí, kouká na televizi, má vysoký cholesterol, kouří, pije alkohol a k tomu všemu neabsolvoval vakcínu... Tady v tom případě bych chtěl říct, že v tom celkovém výčtu je ta vakcína úplná marginálie," uvedl Lukáš Pollert pro ŽivotvČesku.cz.

Jan Pirk také otevřeně vystoupil proti tomu, aby byli trestáni lidé, kteří odmítají přijmout vakcínu. Objevují se názory, že neočkovaní by měli být v nemocnici ošetřováni až po očkovaných. Mezi některými experty je populární také názor, že ti lidé, kteří vakcínu odmítnou, by měli platit vyšší zdravotní pojištění, protože se dobrovolně rozhodli, že budou zatěžovat celý společenský systém.

"Jednou z možností je, aby neočkovaní platili vyšší zdravotní pojištění. Protože bezpochyby jejich rozhodnutí povede k větším výdajům na lékařskou péči," v rozhovoru pro CNN Prima News navrhl biochemik Jan Konvalinka (58), který není sám, kdo tento názor zastává. "V Česku je téměř každý zaregistrován u státní pojišťovny. A stejně tak je každý, kdo se nechal naočkovat proti covidu-19, registrován u ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že jsou to nyní neočkovaní, kdo vyžaduje vyšší náklady na péči oproti očkovaným, a že se i přes varování rozhodnou nenechat se očkovat, stačí jen registr očkovaných na ministerstvu zdravotnictví předat pojišťovnám a schválit zvýšení zdravotního pojištění všem občanům, kteří očkování proti covidu-19 odmítají," uvedl pro web iDNES.cz lékař Martin Jan Stránský (65).

Podle Jana Pirka je takové uvažování nebezpečné. Podle kardiochirurga by pak stát musel začít posuzovat, kdo si zdraví zničil sám svým přístupem a kdo měl třeba jen smůlu. Špičkový kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že stát by pak posuzoval, zda neočkovaní jsou na tom stejně jako kuřáci a pijáci alkoholu a zda na tom jsou stejně jako lidé, kteří pojídají uzeniny a bůček.

"Já mluvím o bůčku, protože to chci nadnést a poukázat na tu absurditu. Ale v případě kouření to už metafora není. Pokud zdravotnictví má jinak přistupovat k neočkovaným, tak by podle této logiky mělo pak jinak přistupovat ke kuřákům či lidem, kteří pijí alkohol. To je přeci velice podobné, všichni víme, jak to s vlivem kouření na zdraví je," uvedl Jan Pirk pro ŽivotvČesku.cz s tím, že stát se pak stává »hlídačem« zdravotního stylu svých občanů.

Kardiochirug Jan Pirk (73) od začátku epidemie koronaviru proslul tím, že otevřeně vystupuje proti názorovému proudu, který zastává vláda a poradní orgán Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Podle Jana Pirka není ohledně covidu možné vést v Česku svobodnou vědeckou diskuzi a jsou umlčovány názory, které nejsou v souladu s linkou ministerstva zdravotnictví. "Mě mrzí, že se tady nepřipouští diskuze. Jeden pan profesor z lékařské fakulty vystoupil na vědecké radě ministerstva zdravotnictví s návrhem, abych já přišel o profesuru a docent Roman Šmucler o docenturu, protože máme jiný názor," řekl světově uznávaný kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz.

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) mají Češi obrovské problémy s rakovinou tlustého střeva. Riziko onemocnění stoupá s nedobrým životním stylem, který většina moderních lidí má. "Je to nedostatek pohybu a vlákniny, příliš mnoho tuku a uzenin. Pomoci by mohly mléčné výrobky, ovoce, zelenina a také omezení tuků a cukrů. A hlavně je nutné se hýbat," shrnula předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová v tiskové zprávě. Podle Pirka by stát v roli hlídače zdravotního stylu pak musel posuzovat, kdo si zdraví zničil sám a kdo se snažil žít zdravě.

"Pokud bychom to měli s pojištěním dělat podle této analogie, tak ti, kteří kouří, by měli platit vyšší zdravotní pojištění. Argument, že peníze již odvedou v daních z cigaret, ten neberu, tyto peníze nejsou určené na zvýšené náklady při léčení," doplnil Jan Pirk pro ŽivotvČesku.cz s tím, že přeci i kuřáci se dobrovolně rozhodli, že o své zdraví dbát nebudou a vystavují se vědomě riziku stejně jako neočkovaní.

Přestože ještě ani nepřišlo léto, resort zdravotnictví už připravuje občany na blížící se ...

Samostatnou kapitolu pak tvoří obézní lidé. Ti představují také velkou zátěž pro nemocnice a JIP. Podle výsledků vlastního šetření brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny tvoří lidé s nadváhou nebo obezitou 85 procent pacientů na plicním ventilátoru. "Celkem 38 procent nemocných mělo nadváhu, 19 procent obezitu prvního stupně, 16 procent obezitu druhého stupně a 12 procent obezitu 3. stupně. Z nemocných s BMI pod 40 přežil 90 dní od přijetí na JIP každý druhý, s BMI nad 45 jen každý třetí," popsal pro Lidové noviny lékař Michal Šetina, jaká realita na JIP v souvislost s covidem panuje.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu