Ze 120 kilogramů do anorexie. Žena řešila obezitu drastickou metodou. Jídlo nahradila dietní colou

Natalie Bradleyová v době, kdy byla obézní
Natalie Bradleyová v době, kdy byla obézní
Foto: Profimedia
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 24. 7. 2021

Touha zhubnout se může stát nebezpečnou posedlostí, která člověka dožene až na hranici mezi životem a smrtí. Štíhlá postava byla pro dvaatřicetiletou Natalii Bradleyovou snem, který si přála zrealizovat už jako dítě, protože měla vždy kilogramy navíc. Pomyslná miska vah v jejím životě se však přehoupla z jednoho extrému do druhého, když mladá žena propadla poruchám příjmu potravy (PPP) a začala svádět boj s anorexií.

Před třemi lety si Britka začala zahrávat s poruchami příjmu potravy, když k hubnutí využila drastickou metodu. K ní ji dohnaly mimo jiné zdravotní komplikace spojené s vysokou váhou – měla spánkovou apnoe (onemocnění, kdy dochází k poruchám dechu nebo zástavě dechu ve spánku), lékaři jí dále zjistili prediabetes a trápily ji silné bolesti zad. Rozhodla se vzdát jídla, které nahradila výhradně plechovkami dietní coly. Ale aby posílila efekt vyprazdňování, užívala k tomu ještě laxativa (projímadla - pozn. red.). Navíc si naordinovala trénink v posilovně a denně nachodila desítky tisíc kroků.

"Během patnácti měsíců jsem zhubla ze 120 kilogramů na 47 kilogramů. Prostě jsem nedokázala přestat. Došlo to do fáze, že kdybych v tom pokračovala, umřela bych," řekla Natalie Bradleyová pro Manchester Evening News.

V únoru loňského roku už došlo na to, že měla myšlenky na smrt. O necelý měsíc později zasáhla do jejího života jako vyšší moc pandemie koronaviru, kdy se jí rapidně omezily možnosti, na které byla do té doby zvyklá. Nemohla docházet cvičit do fitness centra nebo vyrazit do obchodu pro zásoby projímadla. Ze strany charitativní organizace Women of Worth (WoW) však přišla vzdálená pomoc, když s jejími členy trávila čas na telefonu a postupně se měnilo nejen její myšlení, ale zmírňovala se i její potřeba kontrolovat čísla na váze. Konečně tak začala jíst a přestala se nechat ovládat nemocí.

"Jejich podpora byla a je k nezaplacení. Musela jsem najít možnosti, jak čelit svému strachu. Nikdy bych si nemyslela, že mě pandemie zachrání," řekla žena, která nyní pracuje jako dobrovolnice v charitativní organizaci a je na dobré cestě k uzdravení.

Dnešní doba vytváří nepřirozený tlak na to, jak by měl člověk vypadat. Pro některé může bo...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu