Zeman bez pardonu: Rusko je agresor a musí platit. Voliči SPD se mezitím po tiskovce ministra bouří
Bývalý prezident Miloš Zeman v poslední době výrazně posunul svůj pohled na Rusko a válku na Ukrajině. V minulosti si nešlo nevšimnout, že patřil k politikům prosazujícím užší vztahy s Moskvou, nyní mluví o Rusku otevřeně jako o viníkovi konfliktu. O víkendu k tomu použil velmi jasná slova, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz. Podle něj nese Rusko odpovědnost za napadení sousední země a mělo by nést i účet za škody, které způsobilo. "Rusko je agresorem a agresor by měl zaplatit za svoji agresi," prohlásil bývalý prezident ve svém vystoupení před víkendem v televizi Nova.
Debata o pomoci Ukrajině se přitom vyostřila i v souvislosti s nástupem nového ministra obrany Jaromíra Zůny, armádního generála ve výslužbě, kterého do vlády nominovalo hnutí SPD. Zůna představil svou představu fungování rezortu a dotkl se také mezinárodní iniciativy společných dodávek munice pro Ukrajinu. Projekt jako takový nezpochybnil, spíše upozornil na nutnost pečlivé kontroly. Uvedl, že »v zásadě muniční iniciativu nezpochybňuje nikdo, jde o proces jejího řízení a jak dál pokračovat«, čímž dal najevo, že principiálně podporuje pokračování pomoci.
Jeho postoj ovšem řadu příznivců SPD rozlítil. Na sociálních sítích začali zahlcovat profily předsedy hnutí a šéfa Sněmovny Tomia Okamury komentáři, v nichž dávají najevo překvapení a nesouhlas s ministrovými slovy. V diskusích se objevují výzvy, aby Zůnu odvolal, případně mu »důrazně domluvil«, a připomínky, že voliči SPD očekávali od strany mnohem tvrdší odpor vůči pokračující vojenské podpoře Ukrajiny.
Okamura reagoval poměrně rychle a snažil se situaci uklidnit. Ve svém vyjádření zdůraznil, že podle pozice SPD nemají na pomoc Ukrajině odcházet žádné finanční prostředky z kapes českých občanů. Zároveň zopakoval, že vláda pod vedením Andreje Babiše se podle něj hodlá soustředit především na hledání mírového řešení konfliktu a podporu iniciativ spojených se jménem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Část voličů SPD však Okamurovo ujištění nepovažuje za dostatečné a v komentářích trvá na tom, že Zůna by neměl v čele ministerstva obrany zůstávat.
Do atmosféry napětí kolem podpory Ukrajiny tak vstoupil i Zemanův postoj, který se od někdejšího proruského naladění posunul směrem k jasně formulované obhajobě pokračující vojenské pomoci Kyjevu. K muniční iniciativě se staví pozitivně, upozorňuje však na rizika korupce a kvalitu dodávek.
"Muniční iniciativa jako princip je v naprostém pořádku, říká se, že ďábel je skryt v detailu. Tím detailem byly některé podivné platební operace," připomněl s odkazem na skandály na ukrajinské straně. Zároveň dodal, že pokud Česko deklaruje podporu Ukrajině, musí se to projevit i konkrétními kroky. "Když říkáme, že Ukrajině je třeba pomáhat, tak jí máme pomáhat nejenom slovy, ale činy. A munice je zatraceně pádný čin," uvedl v pořadu Napřímo.
Zeman zároveň v pořadu připustil, že v mnoha oblastech se s Babišovým kabinetem dokáže shodnout. V jednom zásadním bodě se ale jejich cesty rozcházejí. Jde o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování obnovy Ukrajiny. Nová vláda je vůči tomuto kroku opatrná i kvůli právním rizikům, exprezident sdělil, že by takový postup byl ochoten risknout, protože by považoval za spravedlivé, aby agresor platil za škody, které válkou způsobil.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
