Život v Česku k nezaplacení: Jak bydlí, kde žije, jaké má vzdělání a kolik mu je let? Mikuláš Ferjenčík popsal nejchudšího Čecha, pak odhalil i druhého

Se svolením Mikuláše Ferjenčíka
Mikuláš Ferjenčík
Foto: Se svolením Mikuláše Ferjenčíka
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 12. 6. 2022

Inflace v květnu opět nebrzdila a spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 16 procent. Růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta, uvedl to v pátek Český statistický úřad. Nejvyšší ceny pak byly u bydlení, potravin a pohonných hmot. Inflace v současnosti sahá do peněženek všech Čechů a pro mnohé je situace v rámci životního komfortu značně složitá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého poslance a ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka (35), aby popsal, jak podle jeho odhadů vypadá v současnosti chudobou nejvíce zasažený Čech. Popsal rovnou dva.

Inflace zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle odhadů ekonomů by vrcholu měla dosáhnout během léta. V Česku pak přibývá domácností, které za bydlení utratí víc než dvě pětiny svého příjmu. Zatímco v listopadu jich bylo 14 procent, teď až 22 procent. Jsou to hlavně samoživitelské rodiny a samotní senioři. Výdaje, které zahrnují částku na energie, vodu, nájem, údržbu, služby a hypotéku, od podzimu průměrné domácnosti vzrostly o 1500 korun. Ukázal to výzkum agentury PAQ Research a Českého rozhlasu, který potrvá do podzimu a jde o dosavadní výsledky.

Na Čechy ale nedopadají jen výdaje za domácnost. Řada domácností se už musí uskromňovat v dalších oblastech, mezi které patří jídlo, cestování, oblečení a další. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se pokusil popsat chudobou nejvíce zasaženého Čecha bývalý místopředseda České pirátské strany. Nakonec se mu podařilo popsat dva, kteří sice žijí odlišně, ale na konci kalendářního měsíce jsou na tom ohledně financí relitivně podobně.

"Řekl bych, že nejchudší člověk v republice bude věkem okolo padesáti let, bude bez domova. Asi má i nějakou rodinu, se kterou má špatné vztahy a minimálně v nějaké fázi svého života byl alkoholik. Podle mě bydlí někde v Praze u stanice metra Vltavská v parku a spí na rozložené krabici z kartonu. Nejvyšší vzdělání... tady to může být od základního po vysokoškolské. A od státu finanční podporu či nějaký příspěvek nemá, protože tento člověk nemá občanský průkaz a žije jen z toho, co získá na ulici. Kolik peněz měsíčně může získat? To přesně neodhadnu, ale nebál bych se říct, že do deseti tisíc korun," popsal pro ŽivotvČesku.cz bývalý poslanec, jak vypadá nejchudší člověk v ČR, s tím, že popsaná osoba neplatí žádné poplatky, což ji zvýhodňuje v tom, že veškeré získané peníze utratí jen za své potřeby a libůstky.

Výzkum dvou výše zmíněných subjektů dále ukázal, že české domácnosti v průměru vydávají na bydlení 28 procent svého příjmu, v listopadu to bylo 23 procent, kdy částka činila v průměru 7480 korun měsíčně, na konci dubna to bylo 9093 korun. Za nárůstem je zvýšení cen energií, nájmů i hypoték. Úplným rodinám s dětmi se podle zjištění výdaj zvedl z 9013 na 10.703 korun, samoživitelům z 8338 na 8636 korun, bezdětným z 6794 na 8821 korun, samotným seniorům z 5525 na 6729 korun.

Samoživitelská rodina utratila za byt v listopadu 35 procent příjmu a nyní 40 procent. V úplné rodině s dětmi se podíl výdajů na bydlení zvedl z 21 na 25 procent. Dospělý, který žije sám, utratí nyní 38 procent svých peněz za byt, na podzim to bylo 32 procent. Samotného důchodce bydlení stojí 41 procent příjmu místo 36 procent na podzim.

Mikuláš Ferjenčík, který se nedávno vrátil do Sněmovny, nikoliv však jako poslanec, ale v roli asistenta pirátského kolegy Jakuba Michálka (33), v souvislosti s bydlením popsal nejchudšího Čecha, který nežije na okraji společnosti, ale patří mu život průměrného občana ČR.

"Pokud pak jde o nejchudšího člověka, který není sociálně vyloučen, tak ten žije v bytě a má smůlu na to, jaké využívá energie, pokud jde o vaření, ohřev vody, vytápění a další. Myšleno je to s ohledem na výši záloh v rámci energetické krize. Takový člověk bydlí v nějakém krajském městě, ale nebude to určitě Praha, myslím, že ani Brno. Spíše se domnívám, že to bude krajské město, v jehož okolí nebudou v rámci pracovního zaměření dané imaginární osoby vysoké mzdy. Výplatu bude tento člověk mít do 25 tisíc hrubého. Vzdělání má středoškolské. Je mu tak 40 let a má samozřejmě hypotéku. Také má rodinu, ve které jsou dvě děti a manželka, která je na rodičovské dovolené. Jeho největší výdaje jsou za potraviny, vysokou splátku hypotéky a možná i nějakou část »spolkne« výdaj v rámci dopravy do zaměstnání a zpět. V případě auta se mu náklady výrazně zvyšují nejen o pohonné hmoty, ale i nějaký pravidelný servis, údržbu, dálniční známku a platby povinného pojištění," vyjmenoval pro ŽivotvČesku.cz Mikuláš Ferjenčík s doplněním, že nejhůře jsou na tom dnes lidé s refinancovanou hypotékou, na kterou jen tak tak dosáhli.

Dosavadní výsledky výzkumu ukázaly, jak se zvýšily náklady na život během relativně krátké doby. Zajímavým ukazatelem pak je, že 45 procent svých prostředků dávají za bydlení domácnosti, které jsou pod hranicí příjmové chudoby. Ta odpovídá 60 procentům mediánového příjmu. Kvůli zdražování se tak do chudoby se svým reálným příjmem propadlo 16 procent domácností.

Lidé, jimž nestačí na úhradu přiměřeného bydlení v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent, mají nárok na příspěvek na bydlení. Získat ho mohou vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, podnájemníci i lidé ve zkolaudovaných objektech k rekreaci. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji za byt, ale nejvýš do státem stanovených normativních nákladů, a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu