Hasiči zveřejnili, jak postupovat v případě jaderného útoku. Apokalypsa začíná, když se rozezní kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin
Svět čelí největší bezpečnostní krizi od konce světové války. Rusko napadlo Ukrajinu, Vladimir Putin (69) hrozí jadernými zbraněmi, mezi lidmi se šíří strach a instituce jsou zavaleny dotazy, co při případném výbuchu atomové bomby dělat a kde najít seznam atomových krytů. "Zachovat klid a zůstat doma," shrnula pro ŽivotvČesku.cz Pavla Jakoubková, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, a odkázala na doporučení odborníků zveřejněné na webových stránkách HZS ČR.
Ještě před pár dny nemyslitelné události se stávají skutečností a reálná hrozba třetího světového konfliktu nebyla nikdy větší než teď. Ve společnosti toto téma samozřejmě rezonuje, bývalý premiér Jiří Paroubek přidal i predikci, kdy by mohl Vladimir Putin po nejděsivější možnosti sáhnout. "Ve chvíli, kdy mu selžou všechny ostatní varianty, které bude mít, což znamená vyřešit konflikt klasickými zbraněmi," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Ačkoli všichni věří, že k této variantě nedojde, strach mezi lidmi narůstá a instituce řeší stále více dotazů souvisejících s radami, jak se při ohrožení zachovat. Základní informace včera přinesl Státní úřad pro jadernou bezpečnost. "My jsme velmi váhali, jestli něco takového máme vůbec vypustit do světa, ale lidé se ptali a byli jsme docela dost zavaleni dotazy, tak jsme zkusili odpovědět. V úterý to vyspraví ministerstvo vnitra, protože my jsme opravdu jen poučení laici. Udělali jsme to, co bylo v našich nejlepších silách, ale nehrajeme si v otázce ochrany před zbraněmi hromadného ničení na odborníky," řekla pro ŽivotvČesku.cz předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
Zmiňované rady dnes skutečně uveřejnil Hasičský záchranný sbor České republiky. "Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba válečného konfliktu vyvolává na sociálních sítích řadu otázek. Jedna z posledních, která zaznamenala obrovský zájem občanů a médií, je otázka úkrytů a jejich rozmístění na území České republiky. V úvodu je potřeba konstatovat, že samotné ukrytí představuje pouze jeden z prvků ochrany obyvatelstva. Nejprve si tedy řekněme, co to ochrana obyvatelstva vlastně je. Jedná se o komplexní systém reakce na události a hrozby, a to bez ohledu na to, zda jsou vojenské nebo nevojenské povahy. Jedná se tedy o činnosti, jež se řeší v době za míru, ale i v případě války," stojí v úvodu zprávy, kterou zveřejnil HZS ČR prostřednictvím mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavly Jakoubkové, a portál ŽivotvČesku.cz ji má k dispozici s tím, že v případě jakékoliv hrozby nebo vzniku mimořádné události velkého rozsahu je primární provést varování a informování obyvatel. Varování je realizováno prostřednictvím tzv. sirén. To jsou ty, které každou první středu v měsíci všichni slyší v rámci jejich zkoušky. Signál pro »všeobecnou výstrahu« je však odlišný.
"Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Podstatné je, že bezprostředně po tomto signálu následuje mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde a jak se mají lidé zachovat (elektronické sirény, televize, rozhlas nebo internet). Správný postup po zaznění sirény je se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, resp. provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – např. zavření a zalepení oken a dveří, nebo ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech atd., sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu. Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely," dále uvádí ve zprávě mluvčí Pavla Jakoubková.
Podle HZS ČR stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době »studené války«, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. "Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko jejich osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější. Nicméně stálé tlakově odolné úkryty se na území České republiky nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů, u nových objektů tato dřívější povinnost není a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu. Většina ze stávajících úkrytů také není ve stavu k okamžitému použití a je nutné jejich takzvané zpohotovění – uvedení do odpovídajícího stavu. Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, resp. při válečném stavu," zdůrazňují hasiči ve zprávě, kterou poskytli redakci ŽivotvČesku.cz.
Dále pak poukazují na to, že ve válce na Ukrajině jsou dnes v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb. "Vážení občané, aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat. Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou," dodala mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková.
Nelze je využít při nevojenském ohrožení
Ohledně krytů tu je jeden zásadní háček. O jejich nevhodnosti se psalo v Koncepci ochrany obyvatelstva schválené vládou už v roce 2002. "Stálé úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrného rozložení na území České republiky využít při nevojenském ohrožení," píše se v ní.
Termín zpohotovení je zmíněn z toho důvodu, že úkryty nejsou udržovány ve stálé pohotovosti a nejsou tím pádem připraveny k okamžitému využití. Mnoho z nich slouží jako skladiště, trvalo by tak minimálně jeden celý den, než by se v nich mohl někdo účinně schovat.
Dalším problémem krytů je jejich nerovnoměrné rozložení po republice. Většinou totiž vznikaly ve velkých krajských městech a obzvláště v Praze, která byla nejpravděpodobnějším cílem případného útoku. Proto z cca milionové kapacity dnes fungujících úkrytů civilní ochrany připadá celá její polovina na hlavní město. Jako protiatomový úkryt byly stavěny i stanice a tunely metra, které jsou v sobě schopny ukrýt přes 300 tisíc lidí, dalších patnáct tisíc lidí by se mohlo schovat ve speciálně upraveném Strahovském tunelu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
