Každá generace zažije několik zlomových událostí: Ivan Bartoš promluvil o statisících uprchlíků a ztrátě toho nejcennějšího
Když vláda Petra Fialy (57) začínala své funkční období, byla pandemie koronaviru zvolna na ústupu a situace se jevila jako ideální čas na změny, které chtěl kabinet uskutečňovat. Pak přišel čtvrtek 24. února a invaze Ruska na Ukrajinu, která změnila svět. Nejen o této události promluvil v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (41).
Dokázal jste si, Ivane, před nástupem do funkce ministra představit, kam se svět během pár týdnů posune a že i vy to z pohledu České republiky budete muset řešit?
Asi každá generace zažije několik zlomových událostí, kdy se svět takříkajíc »hne«, jak říká mistr hororu Stephen King. A už se nikdy nevrátí zcela zpátky do zajetých kolejí. Já sám jako jedno z těchto zlomových období hodnotím uplynulé dva roky, a to konkrétně pandemii a Putinovu válku na Ukrajině.
Jako první zmiňujete covid. Byť ho válka zastínila, tak nezmizel a mluví se o podzimní vlně. Je na ni vláda připravena?
V případě covidu se jednoznačně potvrdilo, že potřebujeme podrobný plán pro případ obdobných hrozeb, který se bude pravidelně aktualizovat. Chaos už opravdu stačil. Nic nepodceňovat, ale držet si potřebný počet například ochranných pomůcek, řešit nedostatek zdravotního personálu a jeho pracovní podmínky. Promýšlet možnosti online vzdělávání a taky brát v potaz fakt, že ani v dnešní době skutečně nemá každá rodina počítač či připojení k internetu. Prohloubit a zrychlit mezinárodní spolupráci. A v neposlední řadě nezapomínat na hygienická pravidla i ohleduplnost k dalším ve smyslu, že když mám chřipku a mohu, tak opravdu raději zůstanu doma, nebo si vezmu do kolektivu alespoň tu roušku.
Chápu tedy správně, že třeba v některých oblastech vzdělávání podle vás pandemie zafungovala jako urychlovač změň?
Přinesla nám řadu zkušeností, které bychom si sice rádi odpustili, ale už je máme a potřebujeme je využít pro zvládání a ideálně i předcházení podobným krizím do budoucna. Jak se nám bolestně ukázalo, kdyby tehdejší vlády, a tím nemyslím jen tu českou Andreje Babiše, ale celosvětově, léta neopomíjely řadu problémů, mohlo být zvládání krizí o mnoho snazší. Z toho se musíme poučit.
S covidem se často skloňovala myšlenka, že svět už nikdy nebude jako dřív. Jak v tomto duchu vnímáte situaci na Ukrajině?
Během covidu jsme si všichni toužebně přáli, abychom se konečně mohli vrátit k životu, jaký jsme znali před ním. I dnes, a je to zcela pochopitelné a lidské, doufáme, že se Putinova válka přežene a všechno bude jako dřív. To ale není zcela možné a neplatí to jen pro ty, kterým covid nebo válka sebraly to nejcennější, co člověk má, tedy lidi, které miluje.
Říkáte Putinova válka... Mohl na takovou situaci být svět, potažmo Česko, lépe připraveno?
Co se týká Putina, ten nám velmi nepříjemně připomněl něco, na co v období míru rádi zapomínáme. Že bezpečný svět, bezpečná Evropa, bezpečný život nás všech, který mnozí brali za samozřejmý, samozřejmé vůbec nejsou. Že svoboda, spravedlnost, mír nepřicházejí automaticky. Ale je třeba je chránit, společně na nich pracovat i za ně bojovat. A být dobře připraveni na ty, kteří chtějí tyhle principy v zájmu vlastní mocichtivosti a ega zničit.
A jsme dobře připraveni? Zvládneme příchod statisíců uprchlíků? Už teď jich přišlo víc, než co označoval ministr vnitra za strop...
Jde o bezesporu náročnou situaci, se kterou se všichni pereme, jak nejlépe umíme. A zvládáme to vzhledem k okolnostem velmi dobře. Nejde jen o vládu a ministry, třeba našeho Honzu Lipavského na zahraničí, ale i o hejtmany, Zdeňka Hřiba za Prahu, obce, bezpečnostní složky, sociální pracovníky, lékaře, dobrovolníky a celou veřejnost, která projevila opravdu neuvěřitelnou solidaritu a sílu.
Veřejnosti určitě patří dík, ale přece jen největší možnosti má právě vláda...
Měli bychom výrazně usnadněnou práci, kdyby se například předchozí vláda věnovala dostupnému bydlení i jinak než na billboardech. Byly finanční rezervy. Řešily se už kdysi omezené kapacity sociálních služeb. Rozjela se dávno digitalizace státní správy, která mi spíš připomínala paní Colombovou. Hodně se o ní mluvilo, ale nikdy ji nikdo neviděl. Pak by třeba šly registrace uprchlíků či propojování nabídek pomoci s příjemci od prvních dnů online. Opravdu se intenzivně snažíme tyhle chyby napravit a rychle dohnat, co se zameškalo. Ale některé léta opomíjené problémy nevyřešíte ani při nejlepší vůli za den.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
