Jednorázově pět tisíc je vtip. Lidé musí platit složenky okamžitě a každý měsíc, uvedl Robert Šlachta. Ministr zemědělství vysvětlil, proč teď nechce snížit DPH u potravin
Inflaci a drahotu řeší kromě běžných lidí samozřejmě i politici. Zatímco kabinet Petra Fialy (58) mluví o adresných dávkách na pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují, opozice vládu kritizuje, že s neustále rostoucími cenami nic nedělá, a vyzývá naopak k plošným opatřením. Mezi kritiky patří i Robert Šlachta (50) z hnutí Přísaha. "Dlouhodobě navrhujeme snížení DPH na potraviny," uvedl bývalý šéf ÚOOZ pro ŽivotvČesku.cz.
Plošná opatření versus adresné dávky, tak by se dalo velmi stručně shrnout jádro sporu mezi vládou a opozicí. Kabinet Petra Fialy navrhuje pětitisícový příspěvek na děti do 18 let rodinám s hrubými příjmy do milionu korun za loňský rok. Poslanci ho projednají v úterý zrychleně ve stavu legislativní nouze.
Opozice už ohlásila, že bude prosazovat úpravy. Například hnutí ANO chce, aby stát příspěvek vyplácel každý měsíc až do konce roku a aby byl na nezaopatřené děti do 26 let, tedy například i na studenty.
S ještě tvrdší kritikou přišel předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. "Příspěvek je v první řadě potřeba dát lidem ihned. Jednání a chování vlády, která chce poslat jednorázově 5 tisíc korun až někdy v září, považuji za špatný vtip. Lidé potřebují platit složenky okamžitě a pravidelně, ne pouze v září. Proto Přísaha dlouhodobě navrhuje snížení DPH na potraviny. Je to okamžité řešení, u kterého jasně vidíme, že funguje ve více než dvaceti státech Evropy," sdělil pro ŽivotvČesku.cz.
Někteří ekonomové nicméně před snížením DPH varují. Upozorňují, že jde o sdílenou daň, jejíž propad by se dotkl i rozpočtů měst a obcí. Přesný mechanismus popsal pro ŽivotvČesku.cz Petr Studnička.
"Rozhodnutí o prominutí DPH je v kompetenci ministra financí a je potřeba říct, že to je plošné opatření. Pokud vezmeme třeba pohonné hmoty, tak tam se promítá nejen DPH, ale i spotřební daň. A u DPH je potřeba myslet na to, že jakékoliv snížení či prominutí znamená propad do veřejného rozpočtu. A tím, že je to sdílená daň, tak o část těch peněz nejenže přijde státní rozpočet, ale přijdou i rozpočty krajů a obcí, které jsou dnes vlivem uprchlické krize poměrně silně zatíženy mimořádnými výdaji," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz ekonom s tím, že jde de facto o řetězovou reakci, kdy následně kvůli nedostatku peněz mohou občané ČR přijít o svůj standard.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (52) je možné téma »nižší DPH na potraviny« otevřít, učinit to, ale až skončí válka. "Snížení DPH u potravin má jeden zádrhel, nemusí se promítnout do koncové ceny pro zákazníka. Já jsem to téma otevřel už před válkou. Ale v současné době si musíme říct, že pokud bychom snížili DPH u potravin, energií, pohonných hmot a všude možně, tak budeme mít tak brutální výpadek příjmů do rozpočtu, že nebude na školství, zdravotnictví nebo na důchody. Teď to musíme vydržet a to téma chci znovu otevřít, jak skončí válka," uvedl pro Blesk.cz.
S touto argumentací ale nesouhlasí Alena Schillerová (58), předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO. "Když se podíváte po Evropě, tak 24 zemí pomáhá, často cestou masivních úlev, což my navrhujeme několik měsíců. Tvrdíme, že když vláda díky inflaci vybere víc peněz, tak ať lidem část nechá," uvedla pro ŽivotvČesku.cz bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
