Chudoba v ČR: Europoslanec Mikuláš Peksa tvrdí, že řešením energetické krize jsou úspory a cenový strop. Detailně popsal, proč to jinak nejde
Vysoké ceny energií jsou noční můrou domácností i průmyslu po celé Evropě. V poslední době se objevila celá řada návrhů, jak neskutečné ceny elektřiny a plynu vrátit zpátky do únosných kolejí. Některé dobře míněné rady ale zapomínají na to, že kromě cenové regulace je potřeba taky vyřešit to, abychom energií měli objektivně dostatek. Na trhu chybí kvůli Putinově válce plyn, ale taky elektřina. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy (36) za to částečně může i probíhající klimatická změna, uvedl to v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.
Pane Pekso, vysvětlete důvod, proč je cena elektřiny spojená s cenou plynu?
Protože se elektřina z plynu vyrábí. Na evropském trhu se výroba elektřiny řídí tím, která elektrárna dá nejvýhodnější nabídku (tzv. merit order). Elektrárny se zjednodušeně řečeno zapínají podle toho, jak nákladná je jejich výroba – od těch nejméně nákladných po ty, které mají výrobu dražší. Cena se pak stanoví podle ceny té nejdražší (závěrné) elektrárny, která je ještě potřeba pro pokrytí spotřeby. Dokud byl plyn levný, nedělo se na trhu nic hrozného. S výpadkem dodávek plynu roste jeho cena a každá zapnutá plynová elektrárna prodražuje obchody s energií na celém trhu. V EU se z plynu vyrobí asi 20 procent elektřiny, plynové elektrárny ze dne na den vypnout nejde.
Rozumím, vysvětlete mi tedy, prosím, co stojí za tím, že už dávno nejsou ceny plynu odstřižené od ceny elektřiny, když tím jen všechno zdražuje?
Protože při špatně provedeném oddělení trhů hrozí, že nebude stačit výrobní kapacita elektráren a někde nastane blackout.
Nerozumím tedy tomu, proč prostě jiné elektrárny nevyrobí víc elektřiny, aby drahé plynové zdroje nemusely běžet?
Víte, protože je brzdí mimo jiné změna klimatu, kterou se nám zatím nedaří zastavit ani výrazně zpomalit. V letošním roce vyrábíme v Evropě méně elektřiny než v loňském roce, a to dokonce i přes to, že jsme zapnuli víc uhelných elektráren (+ 37 TWh) a hromadu nových fotovoltaik či větrných elektráren (+ 58 TWh). S produkcí šly ale neplánovaně dolů jaderné a vodní zdroje (- 132 TWh). Část výpadku v jejich produkci mají na svědomí letošní vlny veder a sucha. Zasáhlo to hlavně vodní elektrárny ve Španělsku, v Itálii a ve Francii, ale taky v severských státech. Některé vodní nádrže byly kvůli suchu sotva na třetině kapacity. Voda v řekách ve Francii zase dosáhla takové teploty, že se už nedala použít na chlazení tamních jaderných elektráren. Ty tak musely omezit svůj výkon z bezpečnostních důvodů.
Co je důvodem, že nemáme okamžité řešení na neplánované výpadky v řádu desítek tisíc GWh elektřiny?
Je to jednoduché. Z důvodu, že v časovém horizontu této zimy se s tím kromě energetických úspor nedá nic moc dělat. Obnovit činnost odstavené elektrárny se nedá ze dne na den. Je potřeba zajistit bezpečný chod všech zařízení, pořídit palivo, zaměstnat v elektrárně lidi, kteří by se starali o provoz. Elektrárny, které šly postavit, zapnout nebo posílit, už to v zásadě od jara udělaly. Co se nepřipravilo v uplynulých měsících, už se do konce roku buď nestihne, nebo sice s vypětím sil stihne, ale bude to velmi drahé. To platí i pro uhlí, jehož tržní cena se nyní pohybuje okolo 10 000 Kč za tunu. Problémem jsou navíc hlavně neplánované výpadky, na které se nikdo nepřipravoval. Evropskou energetiku bohužel dohání klimatická změna, která i z takového jádra umí udělat nestabilní a nespolehlivý zdroj, když ho není čím ochladit.
Je tedy opravdu nutné odstřihnout ceny plynu od ceny elektřiny?
Moc jiných řešení nezbývá, pokud nechceme, aby 1 MWh elektřiny stála 1000 EUR. Ale musíme tyto trhy odstřihnout velmi opatrně, nesmí nám vyrůst spotřeba elektřiny ani plynu. Když nebude energie dostatek, tak ani žádné cenové stropy nepomůžou. To je také důvod, proč ke snížení cen energií nestačí žádné změny v emisních povolenkách. Ty se na výsledné ceně podílejí jen asi ze 6 procent, ale jejich pozastavení by vedlo ke zvýšené spotřebě elektřiny, což problém neřeší, ale prohlubuje.
Proč musíme u každého »receptu« na zastropování cen přemýšlet i o tom, jak to ovlivní spotřebu nebo výrobní kapacity?
Protože nárůst spotřeby může vést k nedostatku energie. To by byl třeba hlavní problém u takzvané iberské výjimky, kvůli které v podstatě lidé z daní dotují plyn a jeho spotřeba roste. V celoevropském měřítku bychom se nedoplatili a plyn by stejně došel. Pořád totiž platí, že na začátku této krize stál nedostatek energií, a to zejména plynu, za který může Putinova válka proti Ukrajině a proti civilizaci 21. století.
Jak to tedy jde řešit?
Na trhu je nedostatek elektřiny a plynu, takže je potřeba v první řadě omezovat spotřebu, a to především v energeticky náročném průmyslu. V této extrémní situaci je nadto možné sáhnout k mimořádnému opatření, které na celoevropské úrovni zastropuje zisky elektráren s nízkými výrobními náklady a zafixuje tím maximální cenu elektřiny (= cenový strop na levné zdroje). Fotovoltaiky, větrné elektrárny nebo jaderky vyrábějí levně a budou ziskové i při mnohem nižších cenách, kterou utrží za jednu MWh. Zároveň tím bude zachována konkurence a tržní mechanismy budou přirozeně znevýhodňovat drahý zemní plyn.
Je tedy řešením systém, který bude trestat levné a v principu bezemisní technologie za to, že jsou vysoce výdělečné a efektivní?
Ano, je to pořád lepší řešení než přídělový systém, případně výpadek proudu v rozsáhlých oblastech.
To tedy znamená, že je v našem nejlepším zájmu, aby to bylo jen dočasné řešení, a to nejlépe pro tuto zimní sezonu a následující měsíce?
Ano. Víte, potřebujeme se dostat do dlouhodobého normálu, k čemuž nám pomůže dobře fungující trh, na kterém bude operovat dostatečné množství ideálně co nejmenších zdrojů. Kde nebude žádný Gazprom, který by svou tržní vahou mohl z politických důvodů vydírat všechny ostatní.
Proč nevíme o žádném pirátském řešení?
Ale víte, tady vám ho dáváme. Před touto zimou chceme energetické úspory, diverzifikace dodávek plynu, celoevropské omezení zisku levných elektráren a chytrý cenový strop na levné zdroje, který nepovede k nedostatku energie. Vláda může použít prostředky ze zisků levějších elektráren, aby lidem pomohla s vysokými náklady na energie. Bude to dočasné řešení pro tuto topnou sezonu.
Dlouhodobě chceme podpořit bezpečný, stabilní a ekonomicky udržitelný energetický trh v Evropě. Mezi výrobci má být skutečná konkurence, energetika nemá být doména polostátních kolosů s postranní politickou agendou. Potřebujeme mnohem víc pracovat s technologickými inovacemi, jako jsou bateriová úložiště nebo digitální nástroje pro efektivní řízení napětí v síti.
Decentralizace, digitalizace a dekarbonizace nám pomůžou k efektivnějšímu energetickému trhu, jen si ho během téhle zimy nesmíme celý rozkopat.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
