Komentář Jiřího Ovčáčka: Svoboda slova na ruský způsob? Děkuji, nechci
Komentář: Komunistický režim před rokem 1989 tvrdil, že je v ČSSR svoboda slova. Ale pozor, nesmělo se »podrývat« socialistické zřízení. Nyní slyšíme něco podobného. Svobodu slova máme, ale neradno se dopouštět »podrývání«. Je to jakési prokletí této země, že se často snažíme být ke své škodě »papežtější než papež«. Chceme patřit na Západ, ale často se přikláníme k ruským způsobům. Jenže právě svoboda slova i pro ty, s nimiž nesouhlasíme, je základem západního směřování.
Pranic se mi nelíbí hlasy podporující ruský režim v jeho agresivní válce proti Ukrajině. Útok na suverénní zemi považuji za zločin. Tečka. Stejně tak jsem nesouhlasil s bombardováním Jugoslávie. Nikdy by mne ale nanapadlo používat proti občanům, kteří podléhají ruské propagandě, trestněprávní prostředky. Ruka zákona by měla dopadat na ty, kdo aktivně a vědomě působí ve spolupráci s cizí mocí proti vlastní zemi.
Jenže jsme v České republice, kde se i konflikt na Východě přetavuje v občanskou válku slov. Dochází k dělení na ty »správné, dezoláty, chcimíry« a další a další. Bijeme se deštníky po hlavě a vedeme si tradiční čecháčkovskou frašku s tragickými rysy. Opakujeme scény z dob normalizace, kdy lidé s trochu odlišným názorem jsou hned podezřelí, ti s opačným názorem jsou už rovnou morálně odsouzeni - česká specialita.
Závidím Západu jeho otevřenost, kdy mohou zaznívat i naprosto odlišná a opravdu nepřijatelná stanoviska. Stačí se podívat na americká a britská média. V Čechách se po každém »podezřelém« výroku strhne na sociálních sítích odsuzovací maraton, a kdo se nepřidá, je okamžitě také sprostý podezřelý. Dnes se dokonce »udávají« i kolegové z médií.
Kádrují se lidé mezi sebou, kádrují se novináři mezi sebou, kádrují se politici mezi sebou, média se nálepkují, označují, zavrhují. "To se nesmí," je oblíbená věta v našich končinách. Nu, prostě to vypadá, že jsme tak dlouho kráčeli na Západ, až jsme si to namířili na Východ, do prostor orientálních despocií.
Co s tím? Především nerezignovat na svobodu slova i pro ty, kdo mají naprosto nepřijatelné názory. Trpělivě vysvětlovat, co se děje na Ukrajině, ve světě, na domácí půdě. Přesvědčovat. Propagovat. Prostě jít pozitivním směrem a říkat pravdu. Nebát se svobody. Protože tuhle válku s Ruskem vyhrajeme jen v případě, že zůstaneme opravdu svobodnými. Cokoliv jiného by byla výhra Kremlu. Zvládneme to?
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
