Macinka proti Pavlovi, Babiš čeká na schůzku. Hrad může ve sporu o summit NATO tvrdě odpovědět, míní politolog
Spor o účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku může mít ústavní dohru. Prezidentův poradce Tomáš Lebeda uvedl, že pokud by vláda Andreje Babiše bránila hlavě státu v cestě na summit, doporučil by prezidentovi podání kompetenční žaloby. Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že takový krok by přesunul spor k Ústavnímu soudu. Podle něj by případné rozhodnutí už sice nezměnilo konkrétní summit, ale mohlo by nastavit pravidla pro podobné situace do budoucna.
"Ještě ji nepodali. Ale myslím si, že pokud by prezidentovi zabránili na summit jet, Hrad by kompetenční žalobu pravděpodobně podal. A mělo by to logiku," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek.
Kompetenční žaloba by podle něj znamenala, že by spor mezi Hradem a vládou musel posoudit Ústavní soud. Ten by rozhodoval, zda může vláda prezidentovi bránit v účasti na významné zahraniční akci, pokud se hlava státu odvolává na ústavní pravomoc zastupovat stát navenek.
"Šlo by to k Ústavnímu soudu a ten by nějak rozhodl. Kdyby rozhodl ve prospěch prezidenta Pavla, tak by to samozřejmě neznamenalo, že se kvůli tomu bude summit NATO pořádat znovu. Ale pro příště by tím bylo závazně řečeno, že když prezident řekne, že jede na summit, protože podle článku 63 ústavy reprezentuje stát navenek, vláda mu nemůže jednoduše říct, že tam nepojede," vysvětlil Mlejnek.
Podle politologa by takové rozhodnutí mohlo být důležité hlavně pro budoucí vztahy mezi vládou a prezidentem. "V příští podobné situaci by to znamenalo, že vláda nemůže prezidentovi zakázat účast na významném zahraničním summitu, pokud projeví zájem tam jet," doplnil.
Mlejnek ale zároveň zdůraznil, že prezident by na summitu nemohl vystupovat s vlastní zahraničněpolitickou linií proti vládě. V českém ústavním systému je podle něj zahraniční politika primárně v rukou vlády.
"Celá věc je komplikovaná v tom, že prezident by tam samozřejmě neměl prezentovat nějakou svou vlastní politiku. Musí respektovat vládní linii, protože tím, kdo primárně vytváří zahraniční politiku, je vláda. Ale to prezident Pavel podle mě ani nepopírá," uvedl politolog.
Právě tím se podle Mlejnka liší současný spor od hypotetické situace, kdy by prezident chtěl v zahraničí prezentovat linii zcela odlišnou od vlády. "Kdyby prezident odjel na summit a začal tam prezentovat svou vlastní zahraniční politiku, pak by kompetenční žalobu mohla podat vláda s tím, že jí do toho zasahuje. Pravomoc reprezentovat stát navenek podle článku 63 ústavy spadá mezi pravomoci, za které nese politickou odpovědnost vláda, a proto by vystupování prezidenta mělo být v souladu s vládní linií," řekl.
Podle něj je jádro současného sporu jinde. Prezident tvrdí, že mu vláda nemůže omezovat ústavou danou kompetenci zastupovat stát navenek. "Tady jde o to, že vláda mu to chce zakázat a on říká: to je moje ústavní kompetence reprezentovat stát navenek. Nemůžete mi omezovat ústavou danou kompetenci a zakazovat, kam pojedu," popsal Mlejnek.
Prezident Pavel na začátku dubna v dopisu premiérovi Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát v čele české delegace na summitu NATO. Podle Babiše by ale měla na summitu hájit postoje a výdaje na obranu vláda, protože odpovídá za státní rozpočet. Proti účasti prezidenta opakovaně vystupuje ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů.
Mlejnek upozornil, že Pavel ve svém dopise premiérovi podle něj neříká, že chce dělat paralelní zahraniční politiku. "V dopise Babišovi říká, že jede na summit do Ankary jako šéf delegace, ale zároveň premiéra zve, aby se připojil a mohl lépe vysvětlit stanovisko vlády. Netvrdí, že si tam chce dělat vlastní politiku. Netvrdí, že mu vadí, že vláda dává na obranu jen určité procento HDP. Naopak říká: pojďte se mnou, abyste mohl vysvětlit pozici vlády," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Podle Mlejnka je současná situace zajímavá i tím, že Česko podobný spor v takto vyostřené podobě dosud nezažilo. "Pokud podle ústavy prezident reprezentuje stát navenek, je otázka, jestli mu někdo může zakázat někam jet. Samozřejmě kdybychom to přehnali a prezident chtěl jet třeba do Severní Koreje říkat, že její režim ukazuje cestu naší společnosti, vláda by určitě měla právo mu v tom bránit, protože by to bylo ve fatálním rozporu se zahraniční politikou státu. Ale tady mluvíme o summitu NATO. Jsme členská země NATO a prezident v dopise premiérovi říká, aby jel s ním a vysvětlil stanovisko vlády," řekl Mlejnek.
Ředitel odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta Tomáš Lebeda serveru Novinky.cz uvedl, že pokud by vláda chtěla prezidentovu účast technicky, organizačně nebo jinak obstruovat, bylo by podle něj nutné uvažovat o tom, jak vymoci naplnění ústavy. Právě tehdy by podle něj přicházela v úvahu kompetenční žaloba. Mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga následně uvedl, že otázka takové žaloby je v tuto chvíli hypotetická a Hrad věří v odpovědnost i dohodu.
O účasti na summitu má prezident jednat s premiérem 8. května. Pavel dlouhodobě tvrdí, že by na summitu postupoval s mandátem vlády. Babiš naopak opakovaně naznačil, že považuje za nelogické, aby na summit jeli prezident i vládní delegace současně.
Summity NATO v minulosti navštěvovali za Českou republiku jak prezidenti, tak premiéři. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech aliančních summitů od svého nástupu do funkce – v roce 2023 ve Vilniusu, v roce 2024 ve Washingtonu i loni v Haagu.
Mlejnek shrnul, že případná žaloba by už pravděpodobně neměla praktický dopad na červencový summit, ale mohla by zásadně vyjasnit pravidla pro další podobné střety. "Kdyby Ústavní soud rozhodl ve prospěch prezidenta, vláda by v budoucnu musela takové rozhodnutí respektovat. A nebylo by možné, aby prezidentovi účast na podobné významné zahraniční akci zakazovala vláda, natož ministr zahraničí," dodal pro ŽivotvČesku.cz Josef Mlejnek.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
