Stovky kokonů a údajně tisíce pavouků. Lidé zachytili šíření jedovaté zápřednice Českem
Zápřednice jedovatá, jeden z nejvýraznějších jedovatých pavouků žijících v Česku, se objevuje i mimo oblasti, s nimiž byla dříve nejčastěji spojována. Pozornost nyní vyvolal nález stovek kokonů a pavouků na louce na Liberecku. Přestože zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži a její kousnutí bývá bolestivé, odborníci před panikou varují – člověku se vyhýbá a útočí zpravidla pouze při přímém ohrožení.
Zápřednice jedovatá se v Česku čím dál častěji hlásí o slovo. Pavouk, který byl dříve spojován především s teplejšími oblastmi Polabí, středních a západních Čech či jižní Moravy, je zaznamenáván také v dalších částech republiky. Česká arachnologická společnost eviduje jeho nálezy ve více než třiceti mapovacích čtvercích, přičemž naprostá většina záznamů pochází z období po roce 2000. Samotný růst počtu evidovaných nálezů ale může souviset také s větší pozorností veřejnosti a lepším zaznamenáváním výskytu.
Rozruch nyní vyvolal příspěvek přírodovědce Radima Hlaváče, který na sociálních sítích zveřejnil nález z Liberecka. Na jedné louce podle něj objevil stovky kokonů a zápřednic.
"Strážce potomstva. Zápřednice jedovatá z liberecké louky hrůzy. Stovky kokonů a zápřednic na jedné malé louce," popsal.
Právě v letním období mohou lidé na nápadná pavučinová hnízda narazit nejčastěji. Zápřednice si vytváří pevné bělavé zámotky mezi stébly a klasy vysokých trav. Uvnitř samice chrání vajíčka a později také mláďata. V této fázi může být při vyrušení obrannější, sama však člověka nevyhledává.
Zápřednice začínají být aktivní, jakmile se po zimě oteplí. Vyhovují jim teplá, slunná a travnatá stanoviště, zatímco dlouhé mrazivé zimy s množstvím sněhu jejich přežívání komplikují.
Pověst zápřednice zní hrozivěji než skutečné nebezpečí. Její kusadla sice dokážou proniknout lidskou kůží a kousnutí může způsobit bolest, otok nebo zarudnutí, dochází k němu ale velmi vzácně. Podle České arachnologické společnosti pavouk kouše hlavně v situaci, kdy ho člověk zmáčkne nebo sevře. Příznaky zpravidla odezní během několika hodin či do druhého dne, bolestivost a otok mohou přetrvat o něco déle. U domácího druhu pavouka navíc v Česku není doloženo úmrtí člověka.
"Když člověka bodne včela či vosa, je to daleko horší. Blanokřídlí jsou podstatně nebezpečnější než zápřednice," uvedl pro ŽivotvČesku.cz biolog Vlastimil Růžička.
Obavy lidí považuje za pochopitelné, podle něj však neodpovídají skutečnému riziku. Zápřednice člověka nepronásleduje a není důvod očekávat, že by se ve velkém stěhovala do domácností.
Podobně situaci hodnotí bioložka Ivana Hradská. "Lidé by měli mít respekt, ale ne strach. Zápřednice běžně neútočí. Rozhodně by na ni ale neměli sahat," řekla pro ŽivotvČesku.cz.
Setkání přímo v bytě či domě je podle ní málo pravděpodobné. Pavouk potřebuje prostředí s vysokou vegetací, kde si může vystavět charakteristický zámotek.
"Není to pavouk, který by vyhledával přítomnost člověka. Naopak jde o druh s výraznou noční aktivitou. Potřebuje dlouhé trávy, na kterých si staví zámotek," vysvětlila Hradská.
Lidé na něj proto mohou narazit především na loukách, neudržovaných travnatých plochách, okrajích cest nebo v zahradách, kde zůstává vyšší porost. Opatrnost je namístě zejména při sekání, vytrhávání trávy nebo manipulaci s pavučinovým zámotkem holýma rukama.
Biologové zároveň neočekávají nekontrolovatelné přemnožení zápřednic. Jejich počet přirozeně omezuje dostupnost potravy i další podmínky v prostředí.
"Pavouci se téměř nepřemnožují, protože jsou závislí na množství hmyzu. V přírodě funguje rovnováha," zdůraznil Růžička.
Výše zmíněný nález z liberecké louky navíc není jediným upozorněním na výraznější výskyt zápřednic v této oblasti. Fotograf a lovec bouří Jiří Kouřil zveřejnil snímek samice pořízený na neudržované louce v libereckém Františkově a uvedl, že se tam podle jeho pozorování nachází mimořádné množství těchto pavouků. "Nebojím se říct, že jich tam jsou tisíce," napsal na sociální síti Facebook. Jeho odhad však není odborným sčítáním, ale osobním pozorováním z konkrétní lokality. Společně s dalším nálezem stovek kokonů přesto ukazuje, že výskyt zápřednice na Liberecku nemusí být pouze ojedinělý.
Zápřednice jedovatá tak může v Česku působit nápadněji než dříve, zvlášť pokud se objeví na lokalitě s velkým množstvím kokonů. Ani tak ale nejde o pavouka, který by cíleně mířil k lidem. Nejjednodušší pravidlo proto zůstává stejné: zámotky v trávě neotvírat, pavouka nebrat do ruky a umožnit mu bezpečně zmizet.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
