Kolář se zastal Pavla. Na přehlasování prezidentského veta mu stačily čtyři věty, koalici nastavil nepříjemné zrcadlo
Komentář: Prezident Petr Pavel se pokusil zastavit změnu rozpočtových pravidel, kterou považoval za rizikovou pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní většina jeho veto ve středu přehlasovala 104 hlasy. Prezidentův poradce a bývalý diplomat Petr Kolář pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že takový vývoj očekával, samotné veto ale považuje za správný a odpovědný krok hlavy státu. Zda stejný přívlastek snese i rozhodnutí koalice veto smést ze stolu, podle něj musí posoudit každý sám.
Spor o novelu rozpočtových zákonů má po středečním hlasování jasno alespoň po formální stránce. Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a zákon začne platit. Pro přehlasování hlasovalo 104 koaličních poslanců, potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 72 opozičních zákonodárců.
Politická debata tím ale zdaleka nekončí. Opozice už avizovala, že se kvůli předloze obrátí na Ústavní soud, a samotný způsob projednávání novely zanechal ve Sněmovně výraznou stopu. Vládní tábor prosadil pevný čas hlasování, přestože v řádné debatě stihl vystoupit jen jeden z desítek přihlášených poslanců.
Prezident své veto zdůvodnil především obavou, že novela oslabí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň posune část kontroly nad veřejnými penězi ze Sněmovny směrem k vládě.
Právě v tomto kontextu se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil prezidentův poradce a někdejší diplomat Petr Kolář.
"Dalo se to čekat, a tedy to není žádné překvapení. Ale pan prezident to veto učinit musel, protože když můžeš, tak musíš. A to veto v tomto případě bylo z jeho strany odpovědné. Je-li přehlasování také výrazem odpovědnosti, ať si každý čtenář a občan vyhodnotí sám podle sebe," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Kolářův komentář přesně vystihuje podstatu celého sporu. Prezident svůj ústavní nástroj použil ve chvíli, kdy měl za to, že zákon může mít dlouhodobé následky, a veřejně své důvody popsal. Jeho krok tak nebyl symbolickým gestem bez obsahu, ale pokusem vrátit předlohu poslancům k dalšímu zvážení.
Vládní koalice se ale rozhodla jít opačnou cestou.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) novelu hájí s tím, že změna pravidel je nutná k sestavení realistického a transparentního rozpočtu. Kabinet podle ní potřebuje větší prostor mimo jiné pro obranné výdaje či strategické investice.
Opozice naopak tvrdí, že vláda si vytváří příliš široké manévrovací pole pro další zadlužování. Ve Sněmovně proto zaznívala přirovnání k »bianco šeku« nebo »kreditní kartě bez limitu«.
Samotná novela mimo jiné umožňuje delší dobu navyšovat obranné výdaje nad schválené rámce a obdobně nakládat se strategickými infrastrukturními projekty. Při zhoršené bezpečnostní situaci bude navíc možné zvýšit rozpočtové výdaje až o deset procent na základě doporučení Bezpečnostní rady státu.
Právě rozsah těchto výjimek byl jedním z důvodů, proč prezident zvedl varovný prst.
Pavlovo veto tak lze číst jako pokus upozornit, že flexibilita státního rozpočtu má svou cenu. Čím více prostoru dostane vláda k přesouvání či navyšování výdajů mimo standardní rámce, tím důležitější je kontrola a jasně nastavené pojistky.
To je ostatně i smysl prezidentského veta jako takového. Hlava státu nemůže zákon definitivně zastavit, může ale přinutit většinu, aby se k němu přihlásila ještě jednou a nesla za své rozhodnutí plnou politickou odpovědnost.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
