Vypadá nádherně a je jedlý. Za utržení vzácného hřibu ale hrozí vysoká pokuta
Houbaři mohou až do září v teplých listnatých lesích narazit na nápadně zbarvený hřib královský. Přestože jde o jedlou houbu, do košíku rozhodně nepatří. Je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy a za její poškození může přijít vysoká pokuta. Mykolog Vladimír Antonín pro ŽivotvČesku.cz popsal, kde se vzácný hřib vyskytuje, a zhodnotil také současný růst hub. Letošní sezonu označil za »podivnou«, přičemž například jižní Morava zůstává podle jeho slov velmi slabá.
Růžový až růžovočervený klobouk, sytě žlutá dužnina a neméně výrazný třeň. Hřib královský patří k nejkrásnějším houbám, na které lze v českých lesích narazit. Zároveň jde o vzácný a zákonem chráněný druh, jehož plodnice se nesmějí sbírat ani úmyslně poškozovat.
Podle atlasu České mykologické společnosti roste hřib královský od května do září, houbaři se s ním tedy mohou setkat i v současné části sezony. Vyhledává především teplé listnaté lesy, nížiny a pahorkatiny s vápnitou půdou.
"Je to teplomilná houba, která roste v teplejších dubohabrových lesích. V takových místech se najít dá. Je poměrně vzácná, ale například na jižní Moravě, Brněnsku, v jižních Čechách nebo na hrázích jihočeských rybníků na ni můžete narazit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz mykolog Vladimír Antonín.
Podmínkou je ovšem vhodné počasí a dostatek vláhy. "Když houby rostou a člověk chodí na vhodná místa, může se s hřibem královským setkat. Letos je ale sezona taková podivná," poznamenal odborník.
Klobouk hřibu královského obvykle dorůstá do šířky 5 až 15 centimetrů, výjimečně může být ještě větší. Zbarvený bývá růžově, růžovočerveně nebo růžovofialově. Rourky, třeň a dužnina mají výraznou žlutou barvu. Přestože je houba jedlá, její vzácnost a zákonná ochrana jakékoliv kuchyňské využití vylučují.
"Je chráněná ze stejného důvodu jako některé vzácné rostliny. Jednoduše proto, že jde o vzácnou houbu," vysvětlil Antonín pro ŽivotvČesku.cz.
Hřib královský je podle vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Ve stejné kategorii figurují například také hřib Fechtnerův a hřib moravský.
Na možné sankce už dříve pro ŽivotvČesku.cz upozornila někdejší mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. "Strop pokuty pro fyzické osoby je podle platné legislativy do 100 tisíc korun, u právnických osob do 2 milionů korun," uvedla.
Zákon navíc umožňuje u fyzických osob zvýšit sankci až na dvojnásobek, pokud by k přestupku v ochraně zvláště chráněných druhů došlo ve zvláště chráněném území. V krajním případě by tak pokuta mohla dosáhnout až 200 tisíc korun. Neznamená to ovšem, že by za každou nechtěně utrženou plodnici automaticky následovala nejvyšší možná sankce.
"Konkrétní výše pokuty je ukládána v řízení, v němž se hodnotí míra závažnosti přestupku. Horní sazba by byla například uplatněna v případě zničení celého stanoviště těchto hub a podobně," vysvětlila Pospíšilová.
Hřib královský přitom není jedinou chráněnou hřibovitou houbou, kterou mohou lidé v tuzemských lesích objevit. "Pokud se bavíme o dalších zákonem chráněných hřibovitých houbách, je to například hřib moravský, který má méně lokalit výskytu než hřib královský," sdělila již dříve pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.
Při nálezu nezvyklé houby je proto nejlepší plodnici ponechat na místě, vyfotografovat ji bez poškození okolí a poznamenat si přesnou lokalitu. O objevu lze následně informovat některé z mykologických pracovišť. Takový postup už dříve redakci doporučil předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.
Celkový růst hub je nyní podle Antonína v jednotlivých částech republiky velmi rozdílný. Zatímco z některých oblastí přicházejí zprávy o plných košících, jinde zůstávají lesy kvůli dlouhodobému nedostatku vláhy téměř prázdné.
"Česká mykologická společnost vydává pravidelně jednou týdně mapu podle toho, co houbaři hlásí ze svých oblastí. Není založena na meteorologických modelech, ale na skutečných hlášeních houbařů," vysvětlil mykolog pro ŽivotvČesku.cz.
Výrazný rozdíl je podle něj patrný například mezi Šumavou a jižní Moravou. "Jsem Brňák a jižní Morava je stále velmi slabá. Zatímco někde na Šumavě lidé nosí plné košíky, u nás bylo až do posledních dešťů sucho, takže houby prakticky nebyly," uvedl Antonín.
Naději nyní představují deště z posledních dnů. Ani ty ale nemusejí situaci změnit okamžitě. "Teď se po dvou dešťových vlnách ukáže, jestli se něco objeví. Půda je však hodně proschlá," dodal pro ŽivotvČesku.cz mykolog Vladimír Antonín.
Houbaři by se proto neměli spoléhat pouze na obecné mapy ani na fotografie plných košíků ze sociálních sítí. Růst hub se může výrazně lišit nejen mezi kraji, ale i mezi dvěma nedaleko ležícími lesy. A pokud se mezi běžnými hřiby objeví nápadně růžový hřib královský, nejcennější úlovek nebude v košíku, ale na fotografii.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
