Autentické záběry: Tornádo ničilo domy na Hodonínsku, srovnalo se zemí půl obce. Meteoroložka vysvětlila nezvyklý jev

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 24. 6. 2021

Doslova apokalypsa se odehrála na Hodonínsku. Ve čtvrtek se tam během extrémních bouřek objevil silný větrný vír. Podle záběrů, které natočili lidé, se jednalo o tornádo. Škody jdou do stovek milionů korun. Vesnice Lužice a část obce Hrušky doslova zmizely z mapy. V místech, kde větrný vír řádil, nefunguje elektřina. Hasiči vydali doporučení, aby lidé nechodili ven. Na místě zůstali zranění lidé. Meteoroložka Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz popsala, jak takový meteorologický jev vzniká.

Desítky zraněných, zničené domy, převrácený autobus, rozbitá auta a mnoho dalších škod si vyžádalo řádění tornáda v Jihomoravském kraji. Na přírodní jev už reagovala vláda.

Podle prvních údajů na místě zůstalo až 150 zraněných, jsou i oběti na životech. Podle místostarosty obce Hrušky Marka Babisze je půl obce srovnána se zemí. Děsivý vichr mrštil auta proti domům, kostel je bez střechy. Domy nemají v oknech skleněné výplně.

"Obcí se prohnalo tornádo, půl obce je srovnaná se zemí, zůstaly jen obvodové zdi bez střech, bez oken. Kostel nemá střechu, je bez věže, auta byly mrštěné na rodinné domy, lidé se neměli kam schovat. Obec od kostela dolů prakticky neexistuje. Škola je bez fasády, bez střechy, ke školce jsem se ani nedostal. Vyvrácené jsou stoleté lípy, smrky, je to šílené," oznámil místostarosta.

Policie požádala veřejnost, aby do zasažených míst nevyjížděla. "Kalamita na jihu Moravy: V postižených oblastech pomáhají všichni dostupní policisté a sjíždí se i hlídky z nejbližšího okolí a speciální pořádková jednotka. Prosíme veřejnost, aby do zasažených oblastí nevyjížděla, pokud to není nezbytně nutné," uvedli muži zákona na své Twitteru.

Pro ŽivotvČesku.cz uvedla meteoroložka Dagmar Honsová, jak větrný vír vzniká.

Co je to tornádo?

"Tornádo si většinou pleteme s hurikány, tajfuny či cyklóny. Tornádo je sice také atmosférický vír, ale podstatně menších horizontálních rozměrů - o velikosti řádově desítek až stovek metrů s výrazně kratší dobou života, která se pohybuje od desítek sekund po desítky minut. Většinou se ale jedná o vír velmi výrazné intenzity, který vzniká pod vertikální mohutnou bouřkovou oblačností konvektivních bouří. Za tornádo se považuje tento vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě. Po svém přechodu za sebou tornádo zanechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je zem nedotčená," přiblížila odbornice přes počasí.

Jak vzniká?

"Tornáda se vyvíjí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná nejvýše několik minut dopředu. Nejvíce tornád je každoročně zaznamenáváno ve Spojených státech amerických. Na přelomu dubna a května v USA začíná hlavní sezóna výskytu tornád. Tornáda vznikají především v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma. Obvykle vznikají v nestabilním vlhkém tropickém vzduchu, procházejícím z oblasti Mexického zálivu, který se tady střetává s relativně chladnějším vzduchem ze severu. Vysoké bouřkové oblaky, se kterými tornáda souvisejí, bývají uspořádány do pásů a tvoří typickou čáru instability identifikovatelnou na družicových snímcích. Tornáda se ale vyskytují i na studených frontách," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.

Jak často se vyskytují na našem území?

"U nás každoročně zaznamenáme několik případů tornád – nejčastěji se hovoří o 5 tornádech, většinou velmi malé intenzity, přesto však mohou způsobit škody. Na Fujitově stupnici dosahují maximálně stupně F2, tedy s rychlostí větru 181 až 253 km/h. To nejsilnější nárazy větru na stupnici pod číslem F5 dosahují rychlosti 419 až 512 km/h. První zaznamenanou zmínku o tornádu najdeme v Kosmově kronice české z roku 1119 – tehdy se tornádo vyskytlo 30. července v Praze na Vyšehradě. Nejdéle trvající tornádo v Česku je z roku 1910 s výdrží přes tři hodiny a urazilo dráhu od Českých Budějovic do Karlových Varů. Nejsilnější zaznamenané tornádo na našem území je z 9. června 2004 v Litovli. Mělo intenzitu F3. Naposledy se u nás tornádo vyskytlo v květnu v roce 2018," upřesnila meteoroložka.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.