Bezpečnostní odborník Kraus: Ukrajině jde skutečně o hodně. Bojuje teď už nejen s ruským agresorem
Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka – vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity – s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.
"Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů. Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích," uvedl pro list The Washington Post (WP) ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat," dodal.
Zelenskyj podle WP dále sdělil, že Ukrajina může na ruské útoky na energetickou infrastrukturu reagovat obdobně. "Pokud nebudeme mít protivzdušnou obranu, která ochrání naši energetickou soustavu, a Rusové na ni zaútočí, moje otázka zní: Proč jim nemůžeme odpovědět? Jejich společnost se musí naučit žít bez benzinu, bez nafty, bez elektřiny. … Je to spravedlivé," řekl s tím, že až Rusko přestane útočit, přestane na to Ukrajina odpovídat.
Na otázku, zda američtí činitelé Ukrajinu varovali, aby neprováděla útoky na ruskou energetickou soustavu, odpověděl, že americká reakce nebyla pozitivní, ale že Washington nemůže Ukrajině bránit v nasazování zbraní domácí výroby. "Použili jsme naše drony. Nikdo nám nemůže tvrdit, že nesmíme," řekl.
Zelenskyj podle WP také zdůraznil, že Ukrajina potřebuje americké rakety dlouhého doletu ATACMS, které by podle něj mohly zasáhnout cíle na Ruskem okupovaném Krymu, a to zejména letiště. "Když bude Rusko vědět, že můžeme tyto letouny zničit, nebudou útočit z Krymu. To je jako s námořní flotilou. Vytlačili jsme je z našich teritoriálních vod. Teď je vytlačíme z letišť na Krymu," dodal.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 připojilo ukrajinský Krym ke svému území. Tehdy také obsadilo vojenskou infrastrukturu na poloostrově.
Americká vláda od začátku ruské invaze posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, už prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokuje.
Pokud jde o zmíněný možný ústup ukrajinské armády, podle experta Josefa Krause nejde o variantu, která by se nemohla stát realitou.
"Je to realita, která se může skutečně naplnit. I když více je to nutné vnímat v kontextu toho politického boje a tlaku. A tohle je vlastně signál Kongresu, a to ve smyslu, »že chápeme, že máte nějaké vnitropolitické rozmíšky, ale tady jde o hodně«. Tohle je prostě priorita a je to jako logický tlak, který asi od ukrajinského prezidenta by se očekával, protože on ho vytvářet opravdu musí. Ukrajině jde skutečně o hodně," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus z katedry politologie.
"A v kontextu toho, že zjevně nebojuje je s ruským agresorem, ale i s nedostatkem živé síly - to znamená, že to jsou vlastně ty relativně nedávné pozměňovací návrhy pro možnost mobilizování i mladších ročníků - tak to přesně ukazuje na to, že Ukrajina nemá lidi a vlastně nemá k tomu ani vojenský materiál - techniku. To znamená, že udržovat tu frontu tam, kde je, nebo dokonce se pokoušet o územní zisk, který nyní drží agresor, je teď pro Ukrajince velice náročné. A hodně záleží na zahraniční pomoci, která se nyní »zadrhla« z jedné strany tím, že Evropa se vydala z toho, co měla a nedokázala vyrobit a naskladnit více, a z druhé strany, kdy ty dodávky jsou předmětem vnitropolitických amerických půtek," dodal pro ŽivotvČesku.cz mezinárodně uznávaný odborník.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
