České zdravotnictví v nedobré kondici: Roman Prymula bez kudrlinek zhodnotil velmi vážnou situaci, která připomíná časy za dob socialismu
Současná podoba českého zdravotnictví rozhodně není něčím, co by se dalo velkoryse oslavovat. Možná se dá dokonce spekulovat o tom, že v tak příšerném stavu za poslední roky vůbec nebylo, a to zejména pokud jde o nedostatek léků, ale i personální otázku. Vláda podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) schválila změny zákoníku práce, které žádali protestující lékaři. Řekl to v průběhu týdne po jednání vlády. Válek a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) úpravy předkládají do Sněmovny jako poslanecký návrh, projednat ho chtějí ve zrychleném režimu. Návrh má v prosinci projednat Senát, platit má od ledna. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému ministrovi Romanu Prymulovi, jak vnímá stávající podobu českého zdravotnictví. Z jeho slov vyplynulo, s nadsázkou řečeno, že kam se člověk podívá, tam se klube nějaký průšvih.
Aktuální průšvih je ohledně lékařů, kteří vypověděli přesčasové práce od prosince. Ministru Válkovi tak »vyrostl« poměrně významný problém, který mimo jiné posouvá také zdravotnictví blíže ke kolapsu, kde se snad neocitne. V materiálu k návrhu se píše, že možnost 24hodinového pobytu na pracovišti se má používat ve »výjimečných, nepředvídatelných a nahodilých situacích« a v případech, kdy není možné práci v rozvrhu směn předem naplánovat. S tím, aby zdravotníci mohli v nemocnici 24hodinové služby pracovat, musí podle návrhu souhlasit místní odborová organizace a podpisem smlouvy je potvrdit i konkrétní zdravotník.
Zákoník práce počítá se 150 hodinami přesčasů, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Do letošního října platilo, že dobrovolně je možné odpracovat až 416 hodin. Pro zdravotníky minulá novela toto maximum zdvojnásobila, ta tento týden schválená vládou ji má vrátit na původní hodnotu. "Tento návrh chceme co nejdříve předložit Sněmovně ve zkráceném řízení tak, aby byl schválen v prvním čtení. Aby se dostal ještě v prosinci do Senátu, a pokud se k němu Senát vyjádří kladně, tak bychom rádi, aby platil od 1. 1. 2024," řekl ministr.
Změny žádá část lékařů, kteří své požadavky podpořili výpovědí přesčasové práce od prosince. Jejich požadavky podporují zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK). Protestujících je podle dřívějšího vyjádření jejího viceprezidenta Jana Přády zhruba 6000 z 13.000 lidí, kteří v nemocnicích přesčasové služby slouží. Žádají také navýšení základní mzdy a platu, protože peníze za přesčasy podle nich tvoří až polovinu jejich měsíční odměny.
Lékaři považují za optimální, aby základní mzda vycházela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy podle délky praxe. V současné době by to znamenalo asi 65.000 až 130.000 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku spravovaném ministerstvem práce letos v prvním pololetí průměrný výdělek lékařů specialistů ve státních nemocnicích činil 104.652 korun, 42 procent byly přesčasy a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný příjem 80.331 korun. Podle lékařů ale vykazované počty přesčasů neodpovídají realitě, částky tak odpovídají více odpracovaným hodinám.
Roman Prymula se na dotaz redakce vyjádřil, jak vnímá současnou podobu zdravotnictví, a to i s ohledem na kauzu »Válek a přesčasy«. "Nemusíme si nalhávat, a vidí to každý, že zdravotnictví se potýká s řadou problémů, někdy hlubokých strukturálních, které je nutné řešit. My na ně narážíme v každodenním životě - lidé se setkávají s nedostatky některých léčiv, a to včetně antibiotik, teď jsme na prahu krize personální, kdy samozřejmě výpovědi ze služeb povedou k tomu, že dostupnost péče se nějakým způsobem musí snížit, byť si o tom můžeme na základě různých vyjádření myslet, co chceme. Je ale logické, že pokud bude méně lidí sloužit v nemocnicích a klinikách, tak minimálně budou odložené plánované zákroky. Věřím, že snad nebude ohrožena urgentní péče, kterou vitálně potřebujeme, ale v těch ostatních modalitách to může být podstatně horší, to znamená, že můžeme očekávat, že v prosinci dojde k odkládání některých zákroků. A samozřejmě situace bude gradovat, pokud nedojde k dohodě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz k situaci Roman Prymula, který ale věří, že situace se celkově snad v dobré obrátí.
Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun, očekává se, že překročí 500 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít meziročně zhruba o 20 miliard korun víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. V průběhu týdne ve Sněmovně řekl, že by mohlo být na růst platů vyčleněno až devět miliard korun.
"Pořád se držíme v rámci balíku peněz, který může rozdělit úhradová vyhláška, který mají zdravotní pojišťovny. Žádné další nové peníze v systému nejsou," řekl dnes na tiskové konferenci. Peníze by se ale podle něj mohly rozdělit tak, aby se navýšil plat každého zdravotníka, případně podle Válka každého zaměstnance ve zdravotnictví. Nyní se podle něj bude jednat o tom, jakým způsobem se to udělá.
Znovu se Válek s odbory a lékaři setká v úterý, kdy je naplánované jednání takzvané zdravotnické tripartity. Své návrhy chce jejím zástupcům poslat v pondělí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
