Další podezření na úmrtí. Úřad eviduje už 6 126 hlášení reakcí po očkování. Dokreslují bezpečnostní profil, říká mluvčí

Očkování – Ilustrační snímek
Očkování – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia

Od prosince loňského roku se v Česku očkuje proti covidu-19. Za účinnou ochranu je považováno očkování, které s sebou přirozeně nese i nežádoucí účinky. Ty spadají do gesce Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který eviduje hlášení na reakce po vakcinaci a dále je řeší. Od minulého týdne počet případů nahlášených úřadu vzrostl z 5 933 na 6 126. Je také více podezření na úmrtí. Evidence reakcí je přitom zásadní pro další kroky. "Hlášení jsou velmi důležitá pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku," uvedla mluvčí SÚKL.

Stejně jako přibývá počet očkovaných osob proti koronaviru, narůstá počet hlášení nežádoucích účinků po dávce jedné z používaných vakcín. V Česku jsou využívany očkovací preparáty čtyř společností – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Z toho první dvě zmíněné patří mezi tzv. mRNA vakcíny.

"Vakcíny mají nějaký virový nosič, který se například v případě AstraZeneky nereplikuje – informace se tam jednorázově přenese. U mRNA je to jakási informační záležitost, kdy se tam nevpravuje vlastní antigen celý, ale nese to pouze informaci o daném antigenu. Přístup mRNA vakcín je poměrně nový a ukazuje se, že má veliký potenciál," vysvětlil renomovaný epidemiolog Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

V současné době SÚKL podle aktuálních dat eviduje celkem 6 126 hlášení, což je o 193 více než v předchozím týdnu. Vedoucí kategorií reakcí po očkování jsou celkové příznaky a reakce v místě vpichu jako otok, bolest, zarudnutí nebo svědění. Patří tam také zimnice, horečka, malátnost, bolest na hrudi nebo otok obličeje či únava a slabost. Počet se vyšplhal na 3 935. Na druhém místě jsou nejčastěji zmiňovány neurologické příznaky jako bolesti hlavy až migrény, pocit na omdlení, celkové křeče, narušení rovnováhy, narušení čichu, mravenčení nebo narušení chuti – těch je evidováno 1 490.

Celkem 1 427 hlášení se týká příznaků jako jsou bolest kloubů, bolest svalů, ztuhlost, snížení pohyblivosti, zhoršení revmatoidní artritidy nebo bolest zad a svalové spasmy. Naopak nejméně zaznamenaných příznaků, konkrétně 11, spadá do kategorie pro ovlivnění jater a žlučových cest – například abnormální jaterní funkce. O 49 více hlášení vypovídá o poranění a procedurálních komplikacích, například pádu.

Epidemie v Česku zatím ukazuje na příznivý vývoj a čísla nakažených se drží stále nízko. Odborníci však varují před skutečností, že tzv. varianta delta, známá jako indická mutace, může zasáhnout do epidemické situace, a protože je údajně výrazně infekčnější, pro některé skupiny zůstává poměrně nebezpečnou. Podle uznávaného epidemiologa a člena poradní skupiny MeSES Petra Smejkala (48) představuje riziko. "Pro neočkovanou rizikovou populaci je varianta delta vážnou hrozbou," sdělil pro ŽivotvČesku.cz.

Zatím přesně nikdo neví, kdy by mělo dojít k přeočkování proti onemocnění covid-19. Řada o...

Nárůst zaznamenal také celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19 – přibyla 3, z 83 tedy vzrostla na 86. Zároveň byla odeslána do evropské databáze EudraVigilance k dalšímu šetření. "Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku," sdělila před nedávnem pro ŽivotvČesku.cz tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Zavřít reklamu