Děti jsme zarouškovali a izolovali. Imunitní systém není trénovaný a plní se ordinace, říká imunoložka Zuzana Krátká

Koronavirus - ilustrační foto
Koronavirus – ilustrační foto
Foto: Pixabay
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 18. 9. 2021

Ordinace dětských praktických lékařů jsou po dvou týdnech od začátku školního roku přetížené dětmi, které mají respirační infekce. Z části se na tom podílí obavy rodičů z covidu, proto děti berou za lékařem s jakýmkoliv náznakem virózy. Druhý problém je závažnější, děti zřejmě mají slabší imunitu. "Ve chvíli, kdy dětem nasadíme respirátory, či je omezíme v kontaktu s jinými dětmi, tak významně snižujeme množství virů a pestrost virů, kterou by normálně děti ve svém organismu měly. Někteří si asi mysleli, že když je izolujeme a zarouškujeme, že budou zdravější. Jenže bakterie a viry nikam nezmizí, jen se o rok odložily," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz imunoložka Zuzana Krátká.

Abnormálně se začaly plnit čekárny u dětských lékařů. Děti po dlouhé době, kdy byly na distanční výuce, tak zřejmě nemají vytrénovanou imunitu. "My jsme úplně přetíženi nemocnými dětmi, které po třech dnech v kolektivu začaly být nemocné. Jsou to školkové, školní děti," uvedla během dvoudenního kongresu primární péče v Praze předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová. S ní souhlasí imunoložka Zuzana Krátká. Ta už před rokem varovala, že pokud děti izolujeme a zarouškujeme, může k oslabení imunity u dětí dojít.

"Vědeckých studií k tomuto tématu nebude mnoho. Malé děti se za normálních okolností pravidelně dostávají do kontaktu s viry a bakteriemi ve školkách, dochází k promořování a k trénování imunity. Na každý vir či bakterii si dítě vytváří nové protilátky, nové specifické T lymfocyty a takto dítě každý den trénuje imunitu. Ve chvíli, kdy jim nasadíme respirátory či je díky izolaci od společnosti omezíme v kontaktu s jinými dětmi, tak významně snižujeme pestrost virů, se kterými by přišly do kontaktu, i jejich pravidelný přísun, který by normálně děti např. ve školce měly. Někteří si asi mysleli, že když je budeme izolovat a chránit rouškou, že budou zdravější. To sice chvíli byly, jenže bakterie a viry nikam nezmizely, jen se setkání s nimi o rok odložilo. Dětský imunitní systém je méně trénovaný. Je to jako analogie s posilovnou, když tam rok nebudete chodit, tak také budete slabší. Takže u dětí se stalo to, že imunita je línější a něco zapomněla, tím pádem děti to odstonávají vše znovu a možná od začátku. A stejně tak si na nemoci stěžují i jejich rodiče," vysvětlila imunoložka Zuzana Krátká pro ŽivotvČesku.cz.

"Druhou možností je, že každý z nás má nějak nastavený mikrobiom (souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla, pozn. red.) podle toho, v jakém prostředí žijeme, s kým se stýkáme. Ve chvíli, kdy snížíme pestrost druhů, které na sliznici ve střevě či v dýchacím traktu máme, tak se změní rovnováha, která je mezi nimi nastavená, a ty silnější přerostou do většího množství, než by se stalo, kdyby tam těch druhů bylo více. Takže se mohla změnit i pestrost mikroorganismů a nějakou dobu potrvá, než se to zase nastaví lépe. Nevím ale, jestli jsou studie, které pestrost mikrobiomu sledují. Nikdo dříve samozřejmě takové studie nedělal. Pokud bychom chtěli takové studie dělat, museli bychom mít dvě skupiny rodin. U všech bychom museli znát původní stav mikroflory. U jedné skupiny bychom ho porovnali se stavem po několikaměsíčním nošení roušek. A druhou skupinu bychom nechali ve stejném období chodit bez ochrany dýchacích cest. Myslím si, že letos uvidíme, jak moc jsme za ten rok zapomněli. A zda na tom budou lépe lidé, co se chrání nebo rebelové, co se nebojí fungovat bez roušky," doplnila imunoložka Zuzana Krátká.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.