Reklama:

Diskutujme o asistenci v rámci výcviku na Ukrajině, řekl prezident. Šándor se obává, že jde o další hledání cesty k válce s Ruskem

Andor Šándor
Andor Šándor
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 5. 3. 2024

Komentář: Prezident Petr Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze. Poměrně »odvážnou« rétoriku hlavy státu pro ŽivotvČesku.cz okomentoval bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor.

Reklama:

"Možností je opravdu hodně. Myslím, že je čas pro to, abychom se o nich vážně bavili. Odmítavá stanoviska přisuzuji tomu, že je obava, abychom nehovořili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu, protože tím by opravdu mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. Ale o tom nebyla řeč. Bavíme se o formách asistence," řekl Pavel.

Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky jak na území států Evropské unie, tak na Ukrajině. "Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla," řekl Pavel.

Reklama:

"Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá," dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.

"Těch způsobů je celá řada a myslím, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat," řekl Pavel. "Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení a neomezovali se sami tam, kde nemusíme," dodala česká hlava státu.

Podle Andora Šándora nejde o zcela ideálně zvolenou rétoriku. "Řekl bych, že mně přijde, že někteří politici usilovně hledají cestu, jak se do toho konfliktu s tím Ruskem zamíchat. Přece to, že Němci vyzradili, možná, že to udělali schválně, že Německo nemůže postupovat v případě kontroly cílů jako Britové a Francouzi, kteří ukrajinské armádě poskytli střely dlouhého doletu Storm Shadow/Scalp, tak Rusové to přece označili, že to je přímé vměšování se do toho konfliktu. Jenom naivní člověk si může myslet, že údery, a to především proti černomořské flotile, které jsou nebývale úspěšné, se dokáží odehrát, aniž by Ukrajinci dostávali přesné informace z amerických špionážních prostředků. Co má znamenat ta asistence? My můžeme do světa vykřikovat, že se to jmenuje asistence jakkoliv, podstatné je, co si o tom bude myslet Rus. A jestli je to jenom jiná forma, jak Ukrajincům stále říkat, že je budeme podporovat tak dlouho, jak budeme moci, a přitom více máme verbální odhodlání než skutečnou pomoc, kterou potřebují, tak to já nevím," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor s tím, že to, co skutečně Ukrajinci potřebují, je, aby měli dostatek střeliva, dostatek bojové techniky a schopnost ji opravovat.

"Také je potřeba, aby měli efektivní schopnost mobilizovat dostatek svých vlastních vojáků k tomu, aby byli nějakým způsobem schopni zvrátit nepříznivý stav. Já osobně tohleto vůbec nepovažuji za šťastné a vidíme, že se Macron minulý týden nějakým způsobem snažil ukázat jednotu aliance v tom, že bychom tam dali svoje přední síly. A ukázalo se, že ukázal pouze na rozdíly," doplnil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert a komentátor Šándor s tím, že je potřeba říct, co »nebojové angažmá« znamená.

Macron minulý týden na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině řekl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. Ruský prezident Vladimir Putin poté varoval před tím, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: