Donekonečna to nepůjde. Generál Andor Šándor promluvil o tom, jak vnímá snahu EU odstřihnout se ze závislosti na dodávkách plynu z Ruska

Andor Šándor
Andor Šándor
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 28. 7. 2022

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom v úterý informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na »průměrnou zimu«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (64), jak snahy odstřihnout se ze závislosti na Rusku vnímá. "To, co se v současnosti děje, donekonečna to nepůjde," řekl v úvodu svého komentáře.

Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.

"EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně," uvedl před dvěma dny český ministr průmyslu Jozef Síkela, který jednání s unijními kolegy poprvé předsedal.

Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospěje k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

"Otázka je, nejsem na to odborník, do jaké míry a za jakou cenu nahradíme ruské dodávky energií jinými zdroji. Nejsem ovšem příliš přesvědčen o hrdinských proklamacích evropských či jiných politiků, že to bude »brnkačka«. Rozhodně to »brnkačka« nebude. A bude to mít dopad na obyvatele jednotlivých zemí. Nevím, jestli je dobré říkat lidem, když je venku okolo 35 stupňů Celsia, že by v zimě měli mít v kanceláři 22 stupňů Celsia a doma 19 či 18 stupňů Celsia. Nevím, jak dlouho to budou snášet, budou-li si klást otázku, zda vedlejší efekty války - snahy potrestat Rusko, které si to zcela bez diskuzí za akt agrese na Ukrajině zaslouží, za to ale skutečně stojí. Lidé se budou ptát a nesmíme se příliš »uchlácholit« tím, že veřejná podpora ve Španělsku, Itálii, Francii je také taková, jako je v České republice či Polsku, to zcela nepochybně není," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor skutečnost, že EU čelí sníženým dodávkám plynu z plynovodu Nord Stream 1.

O výjimky budou moci požádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou, případně je jejich napojení nedostatečné. To se týká například Španělska, Irska či Malty. Mohou si je vyjednat i země, které mají zásobníky plynu před zimou plnější, než odpovídá stanovenému cíli, nebo ve kterých jsou na plynu závislá kritická průmyslová odvětví. Tyto výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadový cíl 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou - tedy třeba pobaltské země.

Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky. "Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváří v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje," řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová.

"Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu," řekla po jednání s ministry komisařka Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.