Europoslanec Mikuláš Peksa prozradil, co drsného se v Bruselu říká o Andreji Babišovi. Pak vysvětlil výhody přijetí eura

Europoslanec Mikuláš Peksa
Europoslanec Mikuláš Peksa
Foto: Se svolením Mikuláše Peksy
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 23. 11. 2021

Když se vysloví jméno Mikuláš Peksa (35), tak většina lidí dojde k tomu, že se jedná o bývalého místopředsedu Pirátů. Od října 2017 byl poslancem, z postu odešel v roce 2019 poté, co byl zvolen europoslancem. V Bruselu bojuje za zájmy České republiky. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, proč je dobré přijmout mezi konzervativními Čechy tolik nenáviděné euro, ale zcela otevřeně řekl, co se říká v Bruselu o premiérovi v demisi Andreji Babišovi (67). Podle něj držitelem první příčky v pomyslné anketě popularity není.

Pane Pekso, volby jsou za námi a v tuto chvíli je jasné složení nové vlády. Kabinet složený z pětikoalice znamená, že pět vládních stran se bude muset shodnout v jednom názoru na řešení problémů, k čemuž se dostaneme. Zajímá mě, jak vy ze vzdáleného Evropského parlamentu hodnotíte pravicově orientované složení kabinetu Petra Fialy a jakým směrem se naše země v dalších čtyřech letech vydá.

Aby to nevypadalo, že jsem jen mimo ČR, tak do Česka se pravidelně vracím a také situaci sleduji na internetu, takže mám sice jistý odstup, ale zároveň srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Myslím, že pravolevý konflikt, jak ho známe z minulosti, je mrtvý. Dnešní Evropu rozdělují spíše odlišné pohledy liberálů a konzervativců na různá témata. V tomto směru se Česko stalo zvláštní výjimkou. Prakticky celý český parlament je konzervativní, s výjimkou 4 liberálních Pirátů. Tak extrémně konzervativním směrem není vychýlená žádná jiná demokratická země v Evropě, snad ani Maďarsko. Pochopitelně z toho mám obavy.

Vaše obavy chápu. Před vládní pětikoalicí stojí řada výzev. Postavit se čelem a bez prodlení bude muset problémům jako je covid, státní dluh, energetická krize, inflace a také důchodová reforma. Poměrně jasná, ale těžká témata, která pětikoaliční vládu otestují v tom, jak je skutečně soudržná a jak svá slova o tom, že voliči volali po lepší změně a dostali ji, myslí vážně. Zcela jasně z toho vyplývá otázka na vás, jak tento boj s problémy a nutnou jednotnou názorovou harmonií dopadne?

Podívejte, je to tak, že jedna část je začít věci měnit. To se povedlo, Babišův chaos a korupce končí. Oligarchické struktury vrostlé do státní správy sice ještě nejsou poraženy, ale to je, doufám, už jen otázka času. Druhá, daleko důležitější otázka je, kam se má naše země ubírat dál. Nebudu popírat, že mně je daleko bližší vize liberálního, moderního Česka. Země, která používá moderní technologie, vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou a chrání životní prostředí. Ale taky společnosti, která nezapomíná na své nejslabší. Na ty, kteří z nejrůznějších důvodů ztratili půdu pod nohama a potřebují podat pomocnou ruku, aby se mohli zvednout a pokračovat. Nevím, jak ostatní strany vládní koalice, ale věřím, že Piráti tu vždycky budou chtít být i pro ně.

Zní to velmi dobře, jenže někteří občané mají obavy, že prozápadně smyšlející vláda bude pro přijetí eura. Konzervativní voliči, když použiji volnější přirovnání, se toho přímo děsí. Jak to vidíte vy, a co si myslím, že je určitě bude zajímat, jaké by vůbec přineslo výhody a nevýhody a kdy by k takovému kroku vlastně mohla být vhodná chvíle? Protože jestli správně tuším, než došlo na samotné volby, Piráti toto měli v programu. Nakonec ale váš stranický šéf Ivan Bartoš v předvolebních debatách toto kontroverzní téma, domnívám se takticky, vyloučil.

První problém je, že naši ekonomiku momentálně rozežírá inflace, takže i kdybychom se dokázali shodnout, že euro přijmeme, nepůjde to. Ale tahle drahota je i příznakem problémů. Když porovnáte Česko se státy eurozóny, snadno uvidíte, že tempo zdražování je v korunozóně vyšší. To je důsledkem politiky České národní banky (ČNB) a nehospodárného plýtvání končící ministryně financí Schillerové. Zcela prakticky, já bych měl raději úspory i cenovky v obchodech v euro, abychom se podobným experimentům do budoucna vyhnuli.

Pokud ale říkáte, že přijetí eura je pro ČR výhodné, jak byste přiměl, aby se s takovou změnou vyrovnal třeba senior ve věku 65 plus, pro něhož by to byla poměrně zásadní změna. Měla by běžet před tím nějaká kampaň, či by vznikly nějaké poradny pro starší lidi, kteří změny snáší a zvykají si na ně poměrně těžce? A pak mě ještě zajímá, co si pamatuji, když Slovensko přijalo euro, nadšení tam z toho úplně nepanovalo, ale možná mě opravte.

Zrovna u té nejstarší generace obavy nemám. Jsou to lidé zkušení, kteří zažili změny režimů, měnové reformy a řadu dalších věcí. A věřím, že to hodnotí pragmaticky. Ve finále je podstatné, co si za svou penzi koupíte. A to daleko víc než jakou barvu mají papírky, které nosíte do obchodu, čímž se vracíme k těm Slovákům. Samozřejmě tam na začátku taky byla obava ze změn. Dneska je 80 procent Slováků pro. Což je, mimochodem, normální, ve státech eurozóny je podpora pro euro zhruba 60 procent až 90 procent. Lidi si to prostě pragmaticky porovnají s předchozím stavem a zjistí, že si polepšili. Proč se vztekat, když se vám daří líp, že…

Kardiochirug Jan Pirk (73) od začátku epidemie koronaviru proslul tím, že otevřeně vystupuje proti názorovému proudu, který zastává vláda a poradní orgán Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Podle Jana Pirka není ohledně covidu možné vést v Česku svobodnou vědeckou diskuzi a jsou umlčovány názory, které nejsou v souladu s linkou ministerstva zdravotnictví. "Mě mrzí, že se tady nepřipouští diskuze. Jeden pan profesor z lékařské fakulty vystoupil na vědecké radě ministerstva zdravotnictví s návrhem, abych já přišel o profesuru a docent Roman Šmucler o docenturu, protože máme jiný názor," řekl světově uznávaný kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz.

Logiku vždy dává, že když je více, málokdo se vzteká. Aby náš rozhovor nebyl jen o přímo politických věcech. Slyšel jsem, že premiér v demisi Andrej Babiš moc v Bruselu populární není...

(Usmívá se). Víte, Andrej Babiš se stal ve zbytku Evropy mimo Česko symbolem zkorumpovaného postkomunistického oligarchy. V Evropě funguje nějaká solidarita, pochopení, že slabším zemím je třeba pomáhat s rozvojem, proto existují ty »dotace« a »evropské fondy«. Pochopitelné to je, dokud peníze proudí potřebným, na rozvoj venkova, tam, kde je třeba. Ale když vidíte, že si za ně nějaký šejdíř staví Čapí hnízda, normálnímu Francouzovi, Němcovi, Holanďanovi nebo Finovi se z toho pochopitelně otevírá nůž v kapse, protože to jsou jejich daně. Takže ano, my potřebujeme, aby se Evropa dala přejet po dálnici nebo železnici z jednoho konce na druhý, nebo aby tu byla dostupná pitná voda i v odlehlejších vesnicích. Co nepotřebujeme, aby si z Evropy dělali bankomat oligarchové jako Babiš, Orbán a jim podobní.

Takže moje informace nebyly zcela daleko od reality, ale nebudete to jen černá a bílá, jak to v životě bývá. Odbočme. Poslední dotaz bude takový lehčí. Kdybyste srovnal Belgii a ČR, je mi jasné, že největší rozdíl najdete ve výběru piv v hospodě, ale když to vezmeme vážně, v čem jsou si obě země blízké a v čem naopak vzdálené? A co určitě čtenáře bude zajímat, pokud jde o gastronomii, je vám bližší česká či belgická?

Poslední aktuální volební model agentury Median ukázal zajímavou skutečnost – volby by pod...

Sliboval jste lehčí dotaz a je přitom nejtěžší (směje se). Dělám si srandu, možná tomu nebudete věřit, ale hodně věřím tomu, že dobře vařit umí lidé všude, akorát musíte vědět, co si máte dát. Belgie není výjimkou. Dá se obecně říct, že Belgičané se podobně jako Češi moc nebojí tučných jídel, ke všemu servírují hranolky a mají výborné pivo. Rozdíl je v tom, že Belgičané dělají převážně svrchně kvašená piva, zatímco Češi naopak spodně kvašená piva. Pro našince je to na první dobrou překvapení, ale je třeba k tomu přistupovat otevřeně. Zjistíte, že je to sice jiné, ale vlastně taky velmi dobré. U mě je mezi nejoblíbenějšími »Karel V«. To pivo je pojmenované po španělském králi, který v 16. století vládnul i dnešní Belgii. Mimochodem, jeho bratr Ferdinand I. byl českým králem a postupně se oba vystřídali na trůnu císaře Svaté říše římské. Evropa byla zkrátka hodně propojená už tehdy, takže ta kultura je vlastně docela podobná.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu