Genetik Jan Pačes upřesnil, které orgány napadá omikron. Nakažení mají extrémně vysokou hladinu D-dimeru, což je mimořádně špatná zpráva

Genetik Jan Pačes
Genetik Jan Pačes
Foto: Profimedia
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 10. 1. 2022

Varianta omikron v Česku nakazila již desítky lidí. Odborná veřejnost debatuje nad tím, jak velké nebezpečí ve skutečnosti představuje. Podle predikcí ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (61) případů omikronu v ČR do konce týdne výrazně přibyde. Redakce ŽivotvČesku.cz se obrátila na molekulárního genetika Jana Pačesa, jestli by vysvětlil vliv jihoafrické varianty na možné postižení orgánů. "Zatím se zdá, že se na ni akutně neudusí tolik nemocných jako třeba v případě nákazy variantou delta. Pacienti s omikronem mají extrémně vysokou hladinu D-dimeru, to je mimořádně špatná zpráva," uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Omikron v Česku bude nadále sílit, jak předpokládá hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal (49). Podle poradní skupiny pro epidemické situace MeSES má nová varianta v porovnání s deltou (indická varianta) výraznou výhodu – rychleji se šíří a snadno tak dokáže převládnout. V Česku je k neděli 9. ledna 2 761 nových případů s covidem, ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče (JIP) pak leží 420 nakažených. Právě omikron považuje i vláda spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem za velké riziko.

Podle slov molekulárního genetika Jana Pačesa z Akademie věd České republiky jde sice o respirační virus, ale vlastní nemoc covid-19 je systematické onemocnění.

"Hodně infikovaných virem zemře poté, co se udusí v nemocnici. Ale velký počet lidí má potom také trombózy nebo infarkty. Jak je spike protein (hrot vyčnívající z povrchu obaleného viru, pozn. red.) lepivý, tak vytváří sraženiny a napadá mnoho dalších orgánů. Mimo jiné třeba i mozek, pak mohou vznikat dlouhodobé následky. Lidé špatně spí, hůře se soustředí nebo špatně vidí, případně jim delší dobu nefunguje správně čich nebo chuť. Ale virus napadá i ledviny. Až se přestaneme bavit o akutních úmrtích, uvidíme, jak narostou potíže s long covidem (dlouhodobé komplikace po prodělání koronaviru, pozn. red.) mezi všemi věkovými generacemi. Do budoucna je možná dobrá zpráva, že omikron by to tak dělat nemusel, protože viru jde do plic méně, čili pravděpodobnost jejich poškozeni se snižuje. Na druhou stranu máme už výsledky ohledně pacientů, kteří jsou s omikronem v nemocnicích a ti mají extrémně vysokou hladinu D-dimeru (zbytky po rozštěpení krevní sraženiny, následkem jsou pak mrtvice, trombózy nebo infarkty, pozn. red.). Což je mimořádně špatná zpráva. Dokonce tak vysokou, že to jde mimo hranici přístrojů. Je to taková úplně nečekaná věc, zatím je to hodně nové," uvedl molekulární genetik pro ŽivotvČesku.cz poněkud neklidným hlasem.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve své poslední zprávě informoval o tom, že u varianty omikron protilátková imunita (podle dostupných studií) klesá také u očkovaných lidí (v porovnání s deltou). Nejsilnější je pak ochrana u těch, kteří jsou plně vakcinováni a prodělali také onemocnění covid-19. Ale i třetí posilující dávka má významný vliv na imunitní systém a zlepšení ochrany před omikronem.

"V zemích, kde se omikron šíří, v podstatě nemocnice zkolabovaly. Není příliš času na výzkum, takže bych nerad, aby má slova působila, že je tento koronavirus méně nebezpečný. Zatím se zdá, že se na něj akutně neudusí tolik nemocných jako třeba v případě nákazy variantou delta. Stále se řeší »R« číslo, tedy reprodukční číslo, ale to není jediné, které určuje dynamiku pandemie. Hodně důležitý je také disperzní faktor (důležitý pro přežití viru, pozn. red.). R je totiž průměrné číslo, kolik dalších osob v průměru člověk nakazí. Pokud je 2, většina lidí nakazí dva další, sem tam někdo jednoho, sem tam někdo tři. U koronaviru jsou často takzvané superspreading events (událost, při které se infekční nemoc šíří mnohonásobně více než obvykle, pozn. red.), kdy jeden člověk nakazí hodně lidí. Virus se totiž nešíří jenom kapénkami, ale také aerosolem, proto může například zůstat v místnosti. V zemích, kde nyní omikron zuří, byla na začátku vždy nějaká taková akce. Příklad vánoční večeře v Dánsku, kde se ze 130 účastníků nakazilo 111 osob," vysvětlil renomovaný vědec pro ŽivotvČesku.cz a dodal: "To je ten impuls, u nás zatím neproběhl nebo případně nebyl tak masivní. Proto se omikron také tak rychle šíří."

Epidemie bude podle odborníků zrychlovat i v dalších týdnech. Kvůli počínající vlně varianty omikron vláda chystá úpravy některých opatření. Ministerstvo vnitra má vybrat oblasti kritické infrastruktury nezbytné pro chod státu, kde by mohli chodit do práce i lidé, kteří se dostanou do karantény. 

Odborníci očekávají, že vlna bude mít rychlý nástup a potom rychle poleví. V maximu by podle predikcí mohlo být až 50.000 pozitivně testovaných za den, víc nejspíš nedovolí ani testovací kapacita. 


Poprvé byla varianta omikron zachycena na území jižní Afriky na začátku loňského listopadu a podle informací BBC Světová zdravotnická organizace (WHO) dostala první hlášení 24. listopadu. Mezi typické klinické příznaky omikronu se řadí hned několik symptomů. "Hodně se setkáváme s bolestí v krku, rýmou, únavou a mírnou bolestí hlavy," uvedla doktorka Rahul Sharmaová z New York Presbyterian/Weill Cornell Medical Center, jak píše NBC News. Od předchozích variant se pak omikron odlišuje tím, že ve většině případů se neeviduje ztráta čichu nebo chuti, která je pro deltu a předchozí mutace charakteristická.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.