Hrazené testy se vrátí, až odejde Adam Vojtěch a nastoupí nová vláda, odhaduje pirátský kandidát Ondřej Dostál

Profimedia
Pirátský odborník na zdravotnictví Ondřej Dostál
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 30. 10. 2021

Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál (41) figuroval jako kandidát Pirátské strany na ministra zdravotnictví. I když vše nasvědčuje tomu, že Adama Vojtěcha (35) vystřídá v čele zdravotnického rezortu Vlastimil Válek (61), tak Dostál dál sleduje covidovou situaci v Česku v souvislosti s fungováním práva. Dostál je také přesvědčen, že s odchodem Adama Vojtěcha z funkce ministra se obnoví hrazené testování. "Z hlediska ochrany zdraví ten krok s placenými testy bude více k neprospěchu, než ku prospěchu," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Pane doktore, na post ministra zdravotnictví má nakročeno Vlastimil Válek, ale vy jste stále brán jako kandidát Pirátské strany. Jak tedy hodnotíte současný vývoj epidemie a skutečnost, že počet pozitivních i hospitalizovaných lidí stoupá?

O struktuře testovaných ani o struktuře hospitalizovaných nejsou veřejně dostupná dostatečná data, aby šlo dělat stoprocentní závěry. Jsou k dispozici pouze dílčí reporty, které zveřejňuje ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), pak pro poslance a senátory jsou k dispozici údaje o tom, jaký podíl tvoř osoby, které již mají imunitu po prodělání. Některé další důležité údaje zcela absentují, nebo je nemám k dispozici. Jsou to údaje o struktuře, kdo je vlastně testován, jsou to data, jak často jsou testováni neočkovaní, jak často jsou testováni ti, kteří nemoc prodělali, tam lze předpokládat, že prvních 180 dnů se budou testovat minimálně. A nevíme, jak jsou testováni očkovaní, kteří dnes tu možnost vlastně nemají. Lze tedy odhadovat, ale nelze to tvrdit s jistou, že budou testováni méně než neočkovaní. Kvůli absenci těchto údajů lze tedy konstatovat jen to, že máme velký počet osob pozitivních, ale nevíme, které skupiny to jsou. Proto jen stěží můžeme cílit opatření na ty skupiny, na které je to potřeba, nikoliv na skupiny, kde to potřeba není. Rád bych dodal, že všechna tato zdrojová data musí být po anonymizaci k dispozici v tzv. systému ISIN v ÚZIS, bohužel nejsou dostupná, to považuji za problém.

Velkým tématem nejen v Česku je uznávání protilátek při posuzování tzv. bezinfekčnosti. Z vašich vyjádření lze odvodit, že jste pro uznávání. Současné osazenstvo ministerstva zdravotnictví ale říká, že při posuzování protilátek neexistuje mezinárodní shoda a že nejsou standardizované metody. Umíte si představit, že by uznávání protilátek fungovalo třeba jen na tuzemské úrovni?

Představit si to umím. Po právní stránce je věcí každého státu, jaká opatření si nastaví. Uznávání něčeho v naší zemi nemusí znamenat, že to musí být uznáváno třeba při cestování do Německa, Rakouska či Maďarska. To jsou pravidla, která si jednotlivé země nastaví, není to nic nového, každý, kdo cestoval do nějaké například exotické země, tak zná, že se musel doočkovávat proti nemocem, které v těch cílových zemích jsou sledované. To by tedy při cestování nebylo nic nového. To je ten pohled legislativní. Další rovinou je společenský aspekt, covid je v tuto chvíli problémem stejně tak společenským jako medicínským. Covid rozdělil společnost na dvě skoro stejně velké a navzájem si nedůvěřující skupiny. To vnímám jako obrovský problém, který lze překonat jen důvěrou a pouze smysluplnou politikou. Právě osvobození od restrikcí u všech skupin, kde opatření nejsou důvodná, je jedním z kroků, jak získat důvěru. Pokud z dat, které veřejnosti poskytla část poslanců a senátorů, víme, že osoby, které prodělaly covid, mají robustní ochranu a téměř se neobjevují v nemocnicích, tak by to nasvědčovalo tomu, že skutečně ta imunita po prodělání by přinejmenším po dobu jednoho roku měla být uznávána stejně, jako se uznává očkování. Ještě bych rád upozornil, aby se nepoužíval termín bezinfekčnost, protože očkovaní, i ti, co covid prodělali a také osoby s protilátkami nejsou statisticky vzato bezinfekční, jsou pouze méně infekční než ostatní. Proto by jim mohli být uznány svobody, které jim nyní přiznány nejsou, ale nemluvme o bezinfekčnosti.

Společnost rozděluje také testování. Od 1. listopadu přestane platit systém hrazených testů a každý, kdo není očkovaný a bude chtít jít na nějakou společenskou akci či do restaurace, tak bude muset sáhnout do vlastní kapsy. Co to přinese Česku? Nemáte strach, že lidé na testy přestanou chodit a experti ztratí část dat?

Přestože ještě ani nepřišlo léto, resort zdravotnictví už připravuje občany na blížící se ...

Jsem přesvědčen, že při zrušení proplácení testů dojde k tomu, že počet testů výrazně poklesne. Není únosné, aby si lidé tyto částky platili, bude si je platit jen malá skupina lidí. Současná garnitura to pojímá jako poměrně otevřený nástroj k donucení k očkování, další alternativy se snaží učinit natolik nepříjemnými, aby se lidé »dobrovolně« očkovali. To je v rozporu se zákonem i s politicky zatím deklarovanou dobrovolností očkování. Je to další problém, který vyvolá společenský konflikt, podle mě nedojde k tomu, že by se všichni nechali naočkovat. Někteří se očkovat nechají, u dalších dojde k masivnímu porušování opatření, které nebude i při nejlepší vůli vymahatelné. Neumím si představit, že by ve venkovského hospodě hostinský nenalil štamgastovi, který tam chodí roky. Ti lidé si budou nosit nějaké zfalšované papíry, nebo se to nebude kontrolovat. I kdyby se to uložilo, tak to nepůjde vymáhat. Pokud se to bude vymáhat, tak se zase ten provoz přemístí do sklepů a pod pergoly, jako jsme to viděli za lockdownu. Z hlediska ochrany zdraví ten krok s placenými testy bude více k neprospěchu, než ku prospěchu. Doufám, že toto je poslední záchvěv činnosti garnitury pana Vojtěcha, protože koalice SPOLU a AntiCovid tým již deklarovaly, že nebudou chtít, aby se testy přestaly proplácet. Takže myslím, že ten problém zanikne výměnou ministra.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu