Hygieny nestíhají trasovat, lidé se o infekci dozvídají pozdě, říká český lékař. Redaktor popsal, jak bezzubě to v praxi funguje

Profimedia
Covid – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 19. 11. 2021

Hygienické stanice nestíhají trasovat a informovat o nákaze. Situace je alarmující ve školství, není výjimkou, že rodiče se dozvídají i s týdenním zpožděním, že jejich dítě mělo kontakt s nakaženým. Podle Radka Mounajjeda z iniciativy Lékaři pomáhají Česku byl ministerstvu zdravotnictví před prázdninami představen digitální systém, který měl zautomatizovat trasování. Systém ale nebyl uveden do praxe. "Nemáme ucelený digitalizovaný systém, furt jedeme manuálně, proto při trasování potřebujeme velké množství lidí, kteří nestíhají. Přitom je nyní zřejmé, že ve školách musíme opravdu testovat," uvedl Radek Mounajjed pro ŽivotvČesku.cz a vysvětlil, jak měl systém fungovat.

Redaktor portálu ŽivotvČesku.cz se ocitl v karanténě s onemocněním covid-19. Do jeho domácnosti virus přineslo ze školy dítě navštěvující základní školu na Benešovsku. Postup hygieny v tomto případě ilustruje to, co zažívají stovky rodičů po celém Česku - dozvídají se s velkým zpožděním, že jejich potomek přišel ve škole do kontaktu s pozitivním.

O tom, že dítě přišlo do kontaktu s nakaženým kamarádem se rodiče dozvídají mnohdy v situaci, kdy už u nich naplno propuká onemocnění covid-19. Při včasném podchycení nákazy se snižuje riziko dalších a dalších kontaktů, když hygiena pošle zprávu pozdě, stoupá riziko, že nic netušící děti a jejich rodiče roznáší virus dál - například na prarodiče.

V případě redaktora ŽivotvČesku.cz hygiena dala zprávu o infekci ve školní třídě dne 6. listopadu. Ke kontaktu s nakaženým žákem ve školním kolektivu ale došlo už 1. listopadu. Během šesti dnů tak děti i dospělí měli další kontakty, což přidělává hygieně další práci a celý problém se cyklí.

"Nejsme schopni to v této situaci zvládat. Na jednoho trasovaného je 20 až 30 kontaktů, jsme už v hodnotách desetitisíců lidí, které jsme kontaktovali," uvedla na tiskové konferenci šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová. Na konci září přiznala, že zprávu podávají s třídenním zpožděním. Situace se ale dál dramatizuje. V případě autora tohoto textu nakonec postupně do domácnosti volaly čtyři různé pracovnice hygieny, které navzájem netušily, že rodina byla již kontaktována a trasována jinou pracovnicí. Mimo záznam pak pracovnice nymburské stanice přiznala, že systém je podle ní v chaosu.

Lékař Radek Mounajjed z iniciativy Lékaři pomáhají Česku považuje situaci za alarmující. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že jeho iniciativa před prázdninami přišla s automatickým digitálním systémem. Ministerstvo zdravotnictví ho ale neuvedlo do praxe.

"My jsme vymysleli celý systém digitalizace zadávání testovaných dětí. Nazvali jsme to »turbo testování«. Tehdy ještě před létem jsem s touto myšlenkou šel za premiérem Andrejem Babišem, on byl nadšen a sjednal schůzku na ministerstvu zdravotnictví. Šli jsme tam tehdy s dalšími kolegy z iniciativy Lékaři pomáhají Česku a jednali jsme s ministrem Adamem Vojtěchem. Tehdy jsme tam jednali asi hodinu i s lidmi z hygieny, ale to bylo celé, ministerstvo to neposlalo dál. Byla to velká chyba, nyní bychom totiž měli ucelený systém testování," uvedl lékař pro ŽivotvČesku.cz a detailně vysvětlil, jak měl celý systém fungovat.

"My chtěli, aby se školy připravily na tzv. pooling (metoda, kdy se testuje jedním testem více odebraných vzorků najednou, pozn. red.). Výsledky jsme chtěli automaticky zadávat do celostátního interaktivního systému. Každé dítě by obdrželo QR kód, kde by byly jeho údaje a učitel, když udělá testy, oscanuje QR kód a výsledky se automaticky zadávají do systému. Ministerstvo zdravotnictví ale s tím nic neudělalo, před létem si mysleli, že žádná epidemie už nebude, že zbytečně alarmuji. Tehdy byla situace klidná a byla možnost připravit se na situaci, která nyní probíhá. Pokud by se už nic s covidem nestalo, tak jsme mohli mít systém, který se dal použít třeba při epidemii chřipky. Premiér tehdy apeloval, aby se to udělalo, ale pro ministerstvo zdravotnictví to nebyla priorita. Myšlenka byla, že bychom měli testované dítě a pak v systému viděli, kde má zaměstnané rodiče, vše by běželo digitálně a nebyly by přetížené hygieny. Kdybychom navíc viděli, že dítě bylo pozitivně testované, tak by se automaticky do rodiny poslala například kloktací sada na pooling techniku. Rodina by si udělala test, automaticky by to přes kurýra šlo do laboratoře, rodina by nikam nemusela chodit. Nikdo by nezatěžoval hygienu," popsal Radek Mounajjed, který je přesvědčen, že v současné době by bylo nejlepší školy na 14 dnů zcela zavřít, a nejen školy.

"Celý problém, který tady máme, je archaický systém nedigitalizovaného prostředí zdravotnictví. To není problém této vlády, to se vleče již dlouho. Nemáme ucelený digitalizovaný systém, furt jedeme manuálně, proto při trasování potřebujeme velké množství lidí, kteří nestíhají. Přitom je nyní zřejmé, že ve školách musíme opravdu testovat. Kdybychom měli zdigitalizovaný ucelený systém, tak dnes vůbec neřešíme, že hygieny nestíhají. Hygieny nyní nemají kapacity a ještě je zahlcuje Dan Landa... Moje myšlenka byla, že by hned o pozitivním dítěti došla SMS, do rodiny by došla sada na pooling, pak by si vzorky převzal kurýr a teprve když by pooling ukázal pozitivitu, tak by se hledalo, kdo byl v rodině pozitivní a kdo ne. Tento systém jsme posílal také ministrovi školství Robertu Plagovi, ten se neozval vůbec," dodal odborník s tím, že vláda v létě zaspala a celou situaci podcenila.

Přestože ještě ani nepřišlo léto, resort zdravotnictví už připravuje občany na blížící se ...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu