Informační chaos i tlačení jednoho názoru při posuzování epidemie vládě vyhovuje, říká právník Tomáš Nielsen

Právník Tomáš Nielsen
Právník Tomáš Nielsen
Foto: Se svolením Tomáše Nielsena
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 8. 2021

Právník roku 2018 a člen platformy Zdravé fórum Tomáš Nielsen dlouhodobě kritizuje přístup vlády k řešení koronavirové krize. Tomáš Nielsen je přesvědčen, že kvůli boji s virem jsou oklešťována práva jednotlivce a dochází k obcházení právních norem, které dosud byly platné. "To nejhorší, co se může stát, a podle mě se to již děje, je ztráta důvěry občanů v právo," uvedl v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Pane doktore, v jaké fázi boje s epidemií se podle vás nyní nacházíme, když se zaměříme na legislativní stránku koronavirové krize?

Za mě je nyní nejdůležitější vnímat a vyhodnotit mnohaměsíční zkušenost, jak účinné či neúčinné nástroje dnes právo poskytuje pro ochranu individuálních práv. Nejvyšší správní soud pravidelně ruší opatření z formálních důvodů, přesto opatření neustále platí. Jako největší problém vnímám to, že ani Nejvyšší správní soud se nezačal vypořádávat se základní otázkou, jestli skutečně jsou naplněny podmínky pro vyhlašování epidemických opatření, tedy zda skutečně tu v tuto chvíli epidemie je či není. My o to žádáme Nejvyšší správní soud opakovaně, Nejvyšší správní soud se k tomu odmítá postavit. To je klíčová otázka nejen pro tuto současnou situaci, ale také do budoucna, aby byly nastaveny jednoznačné mantinely pro vládu, pro ministerstvo zdravotnictví či pro hygienické stanice, jak v podobných situacích v budoucnu postupovat.

Co se stane, pokud Nejvyšší správní soud tyto mantinely do budoucna nestanoví a v případě covidu nebude definováno, při jaké míře infekce nastává situace, kterou můžeme nazvat epidemií?

Bude se dít to, co se děje od března 2020 - jakákoliv vláda bude schopná zneužít institutu ochrany veřejného zdraví k tomu, aby si uzurpovala moc a prosazovala svoje zájmy. Občané buď budou slepě tato opatření poslouchat, nebo se jim bránit nejen soudní cestou, ale také tím, že je přestanou dodržovat. Podle mě to nejhorší, co se může stát, a podle mě se to už i stalo, je ztráta důvěry občanů v právo - nejen co se týče jeho ochrany u soudů, ale v jeho racionalitu a legitimitu. To pak může vést ke zvůli nejen na straně vlády, ale i na straně občanů.

Jste členem platformy Zdravé fórum a není tajemstvím, že jste v opozici k poradním skupinám, které jsou napojeny na ministerstvo zdravotnictví. Nebylo by podle vás vhodné, aby vznikl nějaký kulatý stůl, u kterého by se zástupci obou táborů sešli a došlo k diskuzi například mezi vámi a Mezioborovou skupinou pro epidemické situace? Rozděluje vás například pohled na uznávání protilátek při tzv. bezinfekčnosti. Je možné mezi vámi a ministerstvem zahájit diskuzi a třeba i najít shodu?

Co nejširší odborná diskuze je naprosto nezbytná, opakovaně jsme k ní vyzývali, žádali jsme o ni vládu i ministerstvo zdravotnictví. Dokonce ve veřejně dostupném zápisu klinické skupiny, oficiálního poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví, je uvedeno, že náš návrh na širší diskusi byl projednán a byl zamítnut zřejmě s tím, že ministerstvo je spokojené s těmi poradci, které nyní má. Za mě je diskuze nezbytná, ale prostor pro ni tady podle mě není. Jedním z důvodů je, že vládním poradcům chybí základní odborné argumenty. To je vidět i na těch mimořádných opatřeních, které vláda či ministerstvo přijímá. V jejich odůvodněních není uvedena žádná odborná argumentace, proti které by mělo smysl se vymezovat. Diskuzi se ale nebráníme a snažíme se ji vést. Není o ni ale zájem ani na úrovni Poslanecké sněmovny, kde kdysi skupina lékařů připravila petici, kterou podepsalo přes 75 tisíc lidí. Těmto lékařům byla přislíbena diskuze, ke které ale už nedošlo. Jsme schopni diskuze, také jsme schopni předložit obrovskou skupinu odborníků, ale musí být zájem i z druhé strany.

Občan České republiky, který konzumuje denní zpravodajství, nabyl dojmu, že je tady skupina odborníků napojených na ministerstvo zdravotnictví a pak skupina oponujících lékařů a vědců, kteří s postupem ministerstva nesouhlasí. Do toho vstupují zahraničí studie, radikální názory i dezinformace. Podle čeho se má čtenář či divák při sledování zpráv orientovat, zda k němu mluví skutečný odborník či jen někdo toužící po mediální exhibici?

To je, bohužel, velmi složité. My spolupracujeme s odborníky nejen z medicíny a přírodních věd, ale taky s odborníky, kteří analyzují odborné studie, věnují se tzv. evidence-based medicine - medicíně založené na důkazech. Normální lidé jsou ale v situaci, kdy tu máme některá média, která nabízejí širokou škálu hlasů, další média, často veřejnoprávní, ale pořád točí stále stejná jména, reprezentující jen jediný názorový směr. To je podle mě ten zásadní problém, že veřejnost je masírována jednou názorovou linií a nemá možnost se seznámit s jinými názory. Tady se opět vracím k tomu, že by opravdu mělo dojít k široké odborné diskuzi, jenže o tu musí mít zájem hlavně vláda, které podle mě tento stav vyhovuje - vyhovuje jim ten informační chaos na straně jedné i ta jednostrannost informací na straně druhé. Tohle totiž nahrává krokům, které vláda realizuje - tedy plundrování státního rozpočtu na základě nepotvrzených názorů. Pro občany je ta situace opravdu složitá. Klíčovou roli tady hrají média, byl bych rád, kdyby se jich většina vrátila zpět k oné roli tzv. hlídacích psů demokracie.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.