Karel Schwarzenberg byl knížetem českých srdcí, pane Stropnický. Útok na pohřeb velikána byl nechutný a hlavně zlý. Ráznou reakci přidal i Miroslav Kalousek

Karel Schwarzenberg a Matěj Stropnický
Karel Schwarzenberg a Matěj Stropnický
Foto: Profimedia
Jiří Ovčáček | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 12. 12. 2023

Komentář Jiřího Ovčáčka: Matěj Stropnický, toho času zámecký pán z Osečan, se nevybíravě vyjádřil o sobotním pohřbu Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Víta. Padala slova o reakcionářství a zpátečnictví. V normalizační Československé televizi by takové výrazivo jistě bylo za soudružskou pochvalu a rudou stužku, ale nyní nezbývá než jediná reakce. »Fuj, pane Stropnický«. Karel Schwarzenberg byl šlechtic. Možná ne podle českých zákonů, ale měl srdce šlechtice, který uznává i protivníka. Na Matěje Stropnického pro ŽivotvČesku.cz zareagoval přímočaře i politický bard a Schwarzenbergův přítel Miroslav Kalousek.

Bývalý neúspěšný šéf zelených Matěj Stropnický, který se snaží v Osečanech budovat cosi jako vzorový levicový zámek, volil k pohřbu Karla Schwarzenberga vskutku nelibý komentář.  "Je to nedemokratické, nerepublikánské a smrdí to nejhlubším reakcionářstvím," rozohnil se slovníkem dob minulých, kdy Karel Schwarzenberg musel nuceně pobývat v exilu. Přitom zvolil expresivní titulek svého textu »von snad umřel král?!«.

Ano, pane Stropnický, umřel král. Šlechtic z rodu zemských patriotů, kteří prožívali se svou vlastí dobré i zlé. Králem se člověk nemusí stávat korunovací, ale získáním si srdcí bližních. A Karel Schwarzenberg, a to musí uznat i jeho největší kritici, měl ducha šlechtice. Inteligentní protivníky uznával a dokázal na nich ocenit to dobré. Vzpomeňme na to, jak se ke konci života laskavě vyjadřoval o Miloši Zemanovi, svém letitém rivalovi.

Autorovi tohoto komentáře nedávno jeden dobrý člověk vyprávěl, jak se seznámil s Karlem Schwarzenbergem. Vlast získala svobodu a kníže se navrátil domů z vyhnanství. I vešel do legendární hospody U Tygra zhruba s těmito slovy:  "Ahoj, já jsem Karel. Dlouho jsem tu nebyl". Co víc vypovídá o člověku než to, že dokáže být blízkým každému, pánu i kmánu.

Blízký přítel Karla Schwarzenberga a politický matador Miroslav Kalousek dokreslil myšlenkový svět Matěje Stropnického vzpomínkou, kterou si zámecký pán z Osečan za rámeček nedá. Dokládá totiž, jak krátká paměť může dohnat autora příkrých a nelichotivých výroků.

"Vzpomínám si, jak před parlamentními volbami v roce 2017 běhal pan Stropnický za Karlem Schwarzenbergem do Voršilské ulice, podlézal mu a žebral o koalici s TOP 09. A Karel mě tehdy požádal, ať mu přijdu pomoct ho vyhodit, že mu to je nepříjemné, tak jsem přišel a nepříjemné mi to nebylo," zavzpomínal pro ŽivotvČesku.cz někdejší politický fenomén a blízký přítel Karla Schwarzenberga Miroslav Kalousek, který se podivoval nad tím, kam lidská drzost a neúcta k mimořádné a vzdělané osobnosti, kterou zesnulý politik zosobňoval, je možná zajít.

Nu, ukazuje se, že být zámeckým pánem ještě nezaručuje noblesu a nadhled. Osečany prostě nejsou Orlík. Karel Schwarzenberg si bezesporu zasloužil poslední rozloučení v katedrále svatého Víta, duchovním srdci české země. Kníže byl nejen šlechtic, ale také rytíř víry. Jako byl Karel Schwarzenberg pro mnohé králem srdcí, byl jediným králem pro Karla Schwarzenberga ukřižovaný Ježíš Kristus. A tuhle devízu ducha žádné výkřiky z Osečan nepřemohou.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.