Když Putin nekývne na konec války, bude to mít vážné důsledky, uvedl Trump. O možných variantách promluvil poradce prezidenta Kolář
Komentář: Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Novinářům řekl, že pokud se schůzka s jeho ruským protějškem vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západ by měl dál zpřísnit sankce a další hospodářská opatření vůči Rusku, pokud Putin na summitu s Trumpem nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině. Ve společném prohlášení po jednání takzvané koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, to uvedly Německo, Británie a Francie. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval poradce prezidenta, bývalý diplomat a komentátor Petr Kolář.
"Trump dává Putinovi předem vědět, že musí souhlasit s koncem války, což se jistě stane. On jistě bude souhlasit s koncem války, ovšem za svých podmínek. A teď jde o to, zda Trump řekne, že »dobře«, teď mi Putin řekl, že chce ukončit válku, a Ukrajino a Evropo, vy na to musíte přistoupit. V případě Trumpa je možné přece všechno. Můžeme spekulovat, jak to dopadne. Ale také můžeme doufat, že Trumpovi dojde, že pokud přijme Putinovy podmínky pro konec války, které budou nepřijatelné pro Ukrajinu, potažmo pro Evropu, tak že to žádný konec války nebude. A teď je otázka, jak se k tomu postaví Trump, zda se stáhne a řekne, ať si to Evropa řeší sama, nebo se rozzlobí na Evropu a Ukrajinu, která hatí jeho plány stát se »mírotvůrcem«, a poruší článek 5 Washingtonské smlouvy a skončí jaderný deštník, který nad námi USA má. To jsou varianty horší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Kolář, který byl v minulosti velvyslancem nejen v USA, ale i v Rusku.
"Potom tu jsou ty lepší scénáře, kdy Trump řekne, že ho Putin už dlouho »tahá za ponožku«, a ukáže Putinovi, »zač je toho loket«, protože na Rusy platí jediné, a to uplatnění síly," doplnil.
Trump středeční videokonferenci s evropskými politiky včetně Zelenského hodnotil jako velmi dobrou. "Měli jsme velmi dobrý rozhovor. Byl na lince. Prezident Zelenskyj byl na lince. Ohodnotil bych to desítkou, velmi přátelské," řekl Trump.
Trump na otázku jednoho z novinářů odpověděl, že pravděpodobně nebude schopen zabránit Putinovi v útocích na civilisty na Ukrajině. S Putinem o tom už v minulosti hovořil a zabíjení civilistů pokračuje, řekl Trump. "Chci tu válku ukončit," dodala americká hlava státu.
"Máme naději, že nastane mír," řekl po jednání s Trumpem německý kancléř Friedrich Merz. Trump dal velmi jasně najevo, že USA chtějí na summitu dosáhnout příměří, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron při samostatném vystoupení ve Francii.
Evropští spojenci prosazují zapojení Ukrajiny do jakýchkoli mírových jednání, protože se obávají, že jednání, které Kyjev vylučují, by mohlo nahrávat Moskvě. Podle Merze se evropští lídři s Trumpem mimo jiné dohodli, že po setkání s Putinem šéf Bílého domu o výsledcích informuje nejprve Zelenského a potom i evropské politiky.
Zelenskyj dnes uvedl, že Putin si podle něj mír nepřeje. "Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje," řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Bez příměří musí následovat sankce vůči Rusku, uvedli Merz, Starmer a Macron
Západ by měl dál zpřísnit sankce a další hospodářská opatření vůči Rusku, pokud Putin na summitu s Trumpem nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině. Ve společném prohlášení po jednání takzvané koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, to uvedly Německo, Británie a Francie. Ukrajina podle nich musí také dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky.
"Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní," uvedli Merz, Starmer a Macron, kteří jednání koalice ochotných spolupředsedali. Pokud Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí.
"Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost," uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru »aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce«.
Trojice zemí také odmítla jakékoli omezení kapacity ukrajinských ozbrojených sil a jejich spolupráci s jinými státy. "Rusko nemůže dostat právo veta vůči ukrajinské cestě do EU a NATO," uvedli Merz, Starmer a Macron.
Videokonference takzvané koalice ochotných byla dnes třetí virtuální schůzkou, kterou zorganizoval Merz. Na té první se radili evropští politici a představitelé EU a NATO se Zelenským o postoji k válce na Ukrajině a cestě k jejímu ukončení. Na druhé schůzce tento postoj přednesli americkému prezidentovi Trumpovi a viceprezidentovi Vanceovi.
Následné třetí schůzky koalice ochotných se zúčastnil i český premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda po jednání ocenil koordinaci postojů s Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil viceprezident USA Vance. "Jsem rád, že máme v rámci koalice ochotných jednoznačnou shodu, jak dále postupovat," řekl Fiala s ohledem na páteční americko-ruský summit.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
