Komentář: Magických 100 dnů prezidenta Petra Pavla ve funkci pohledem Jiřího Ovčáčka
Komentář: Prezident Petr Pavel si dnes může odškrtnout prvních 100 dní ve funkci. Zhostil se jí poměrně bez větších zádrhelů - zároveň jeho první kroky v roli hlavy státu působí, že nechce být jako čelní představitel země aktivistický, ale naopak spíše aktivní. Politologové oceňují jeho snahu zprostředkovávat dialog. Jako kladnou změnu po éře Miloše Zemana vidí Pavlovo působení politici vládní koalice. Opozice je však v tomto hodnocení výrazně odměřenější.
Petr Pavel vstoupil do bran staroslavného Pražského hradu s mimořádnou podporou veřejnosti. Vždyť utržil rekordní 3 359 151 hlasů. Velké vítězství, velká odpovědnost, velké očekávání. A náramné riziko.
Jsme v Čechách, kde je politik jeden den veleben, aby byl druhý den zavržen. Jak to bravurně popsal už Karel Havlíček Borovský: "Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinák, dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák."
Slibný start už má Petr Pavel za svými zády, teď doběhl úspěšně na první metu označenou jako »prvních 100 dní ve funkci«. Zrak médií a veřejnosti už také není tak v pozoru, jako tomu bylo po složení prezidentského slibu 9. března, protože nic nenarušilo očekávání. Petr Pavel představil svůj program, který zahrnoval například zahraniční cesty nebo otevírání Pražského hradu. Slouží mu ke cti, že ho do puntíku splnil.
Kritici mu však vyčítají marketingový přístup. Ano, Petr Pavel dbá na vnější efekt, ale na tom není nic šokujícího a je to v pořádku. Na vytváření barvotiskového obrazu před veřejností pilně jak včelka pracoval první prezident Československé republiky T. G. Masaryk, stejně tak činila řada jeho nástupců. Dokonce i speciálními tituly se prezidenti nechali ovívat. Prezident Osvoboditel, prezident Budovatel, první dělnický prezident. I nejkrásnějšího prezidenta světa jsme měli, Antonína Novotného.
Ten stávající je konzistentní v názorech na zahraniční politiku, zásadově podporuje Ukrajinu a je striktně prozápadní. Na druhou stranu se nebojí popsat realisticky situaci na ukrajinském bojišti a tlumit některá očekávání. Komunikuje s premiérem Petrem Fialou (ODS) i lídrem opozice Andrejem Babišem (ANO).
Je to nepochybně změna. Změna, která se vždy děje nejen v politice - když jeden své místo opouští a přenechává ho svému nástupci. Petr Pavel zkrátka zatím naplňuje to, co se od prezidenta očekává. Nevybočuje příliš politicky, milé výstřelky s motorkou jsou jen pěnou dní. To vše je důvod ke spokojenosti. A držení palců. Bude hůř politicky, ekonomicky i společensky a prezident bude nakonec muset rázně a dynamicky jednat, jen marketing už prostě nebude stačit.
Petr Pavel je zcela odlišný svým životním příběhem od předchozích polistopadových prezidentů. Všechny tři můžeme označit za intelektuály. Pavel je voják. To není handicap, ale měl by umět překonat zbytečné ideologické bariéry a čas od času vyslechnout bez přítomnosti kamer radu od Václava Klause a Miloše Zemana.
Právě Miloš Zeman svou schopností naslouchat, variantně a takticky přemýšlet může Pavla inspirovat. Pokud ovšem bude sám chtít. Právě pro umění vidět svět v jeho nesmírných složitostech, vidět člověka v jeho radostném i tíživém spletenci života si Miloše Zemana vážím. Přeji však Petru Pavlovi, aby tato tajemství také objevil.
Petr Pavel v roli hlavy státu v kostce:
Hlavou státu ho lidé v ČR zvolili na konci ledna, když ve druhém kole přímé volby jednoznačně porazil bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Krátce po inauguraci si Pavel stanovil osm oblastí slibů, které chtěl za prvních 100 dnů ve funkci splnit. Na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že většinu krátkodobých cílů se podařilo splnit a většinu dlouhodobých rozpracovat. Za největší úspěch označil to, že byl nastartován směr ke splnění celkové vize jeho prezidentství, která stojí na dvou pilířích. Prvním z nich je upevnění pozice ČR ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým je celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.
- Od nástupu do funkce Pavel jmenoval nové ministry životního prostředí, školství a pro evropské záležitosti, navrhl a po schválení Senátem jmenoval také tři ústavní soudce.
- Od zvolení do funkce navštívil pět krajů České republiky a také všechny sousední země, na Slovensku a v Německu byl ve funkci již dvakrát. Absolvoval i cestu na Ukrajinu bránící se ruské agresi, kde se také vydal podpořit vojáky do blízkosti frontové linie.
- Politologové na jeho dosavadním působení oceňují hlavně snahu zprostředkovávat diskusi mezi vládou a opozicí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
