Macinka odložil extrémní kohabitaci. S Pavlem promluvil u snídaně, Šándor odkryl možný důvod obratu
Komentář: Ještě před několika měsíci ministr zahraničí Petr Macinka hrozil Pražskému hradu pálením mostů a »extrémní kohabitací«. V úterý už s prezidentem Petrem Pavlem hovořil u snídaně v New Yorku a jejich rozhovor označil za konstruktivní. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor však v komentáři pro ŽivotvČesku.cz mírní nadšení z údajného usmíření. Prezident a ministr podle něj pouze začali dělat to, co jim ukládají jejich funkce. Za skutečně mimořádné – a především trestuhodné – považuje spíše to, že spolu tak dlouho nebyli schopni normálně komunikovat.
Pavel a Macinka se v New Yorku účastní zahájení všeobecné rozpravy 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Přestože mají rozdílné programy a většinu času se míjejí, v úterý se krátce potkali u snídaně.
Prezident novinářům sdělil, že koordinace zahraniční politiky funguje. Macinka následně uvedl, že s hlavou státu krátce hovořil o programu Valného shromáždění a jejich rozhovor označil za konstruktivní. Šéf české diplomacie má v New Yorku naplánovanou sérii bilaterálních schůzek a účast na dalších jednáních, zatímco Pavel ve středu jako vedoucí české delegace přednese národní projev.
Po měsících otevřeného nepřátelství působí jejich setkání jako výrazný obrat. Šándor ho však odmítá považovat za politický zázrak.
"Já bych to nenazýval pozoruhodným. Pokud lidé dělají to, k čemu byli zvoleni, tedy slouží tomuto státu a jeho občanům, pak není nic pozoruhodného na tom, že se spolu stýkají. Jestliže spolu nemluví, nebo si dokonce dělají naschvály, je to naopak trestuhodné," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Napětí mezi prezidentem a ministrem zahraničí vyvrcholilo kvůli Pavlovu odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident následně zveřejnil, že od Macinky obdržel zprávy, které považoval za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Ministr v nich mimo jiné hrozil spálením mostů způsobem, který podle něj vstoupí do učebnic politologie jako příklad extrémní kohabitace.
Konflikt se následně přelil do sporu o účast prezidenta na summitu NATO v Ankaře. Macinka tehdy tvrdil, že se Pavel pohybuje mimo ústavní rámec a neměl by českou delegaci vést. Do sporu nakonec zasáhl Ústavní soud a do Turecka odjeli prezident i premiér Andrej Babiš.
V posledních týdnech však vláda začala z konfrontačního kurzu ustupovat. Babiš po měsících obnovil jednání s Pavlem a připustil, že nazrál čas také k přímé komunikaci prezidenta s Macinkou. Podle Šándora mohl premiér dospět k závěru, že pokračování války s Hradem vládě politicky nic nepřináší.
"Myslím si, že i Andrej Babiš v tomto směru nastoupil na smířlivější kurz. Nevím, co přesně mu došlo, ale možná pochopil, že další konflikt může být kontraproduktivní," řekl bezpečnostní expert pro ŽivotvČesku.cz.
Změna Babišova přístupu zároveň postavila Macinku do nepříjemné situace. Pokud se premiér s prezidentem dokáže domluvit a obě strany obnovují koordinaci zahraniční politiky, pokračující osobní válka ministra s Hradem by začala působit stále osaměleji.
"Jestliže premiér komunikuje s prezidentem, ministr zahraničí už by mohl zůstat jako osamocený voják v poli. Je možné, že i Macinka seznal, že je lepší vysílat veřejnosti takový signál než pokračovat v nesmiřitelné kohabitaci," vysvětlil Šándor.
Náznaky obratu se objevily už před odletem české delegace. Pavel a Macinka si při návštěvě jordánského krále Abdalláha II. na Pražském hradě potřásli rukou a prezident následně ocenil spolupráci ministerstva zahraničí při přípravě cesty do Spojených států. Hrad dával najevo, že komunikace s Černínským palácem funguje lépe než před summitem NATO.
Krátká newyorská konverzace proto nemusí znamenat, že Pavel s Macinkou zapomněli na všechny předchozí spory. Ukazuje však, že oba politici dokážou alespoň na pracovní úrovni komunikovat, pokud to vyžaduje zastupování České republiky v zahraničí.
"Je dobře, že spolu jednají. Nepřeceňoval bych to ale. Nenazýval bych to ničím pozoruhodným, nýbrž tím, že ústavní činitelé konečně dělají to, co dělat mají a proč se do svých funkcí nechali zvolit. Slouží tomuto státu," uzavřel Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
Od slov o pálení mostů se tak Pavel s Macinkou posunuli alespoň ke společné snídani a krátkému rozhovoru. Není to ještě důkaz pevného příměří ani obnovené důvěry. Je to pouze návrat k elementárnímu pravidlu, že prezident a ministr zahraničí nemohou českou zahraniční politiku dlouhodobě uskutečňovat tak, že spolu odmítají mluvit.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
