Mravenci mohou v létě potrápit. Myrmekoložka poradila, jak zabránit tomu, aby osídlili domácnost

Mravenci – Ilustrační snímek
Mravenci – Ilustrační snímek
Foto: Pixabay

Letní měsíce jsou často spojené s výskytem mravenců především v domácnostech, kam putují za lákadly, které jim byt, dům nebo třeba chata často štědře nabízí. I když na zahrádce mohou být užiteční, o soužití s nimi stojí asi málokdo. Zkušená myrmekoložka Klára Bezděčková poradila, jak nezvaným návštěvníkům šetrně předejít. "Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat," řekla pro ŽivotvČesku.cz.

Hmyzí říše je velmi pestrá, ale v českých luzích a hájích je několik druhů hmyzu, které jsou dobře známé. Mezi ně patří mravenci, kteří jsou v přírodě užitečnými pomocníky. Jenom na území Česka žije ve volné přírodě 111 druhů, ale za nejhojněji vyskytovaný se považuje mravenec obecný.

"Setkáváme se s nimi v parcích, na zahradách, na polích a někdy i v budovách. V našich podmínkách v zimě hibernují a od jara do podzimu jsou aktivní. V létě jsou mladé samičky mravence obecného poměrně nápadné. V období rojení - typicky v dusných letních dnech před bouřkou, pobíhají, někdy i v dost velkém počtu, třeba po městské dlažbě," řekla Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz s tím, že mravenci jsou živočichové pro přírodu, a tím pádem i pro člověka, hodně důležití.

"Jsou velmi výkonní lovci. Jejich kořistí jsou různí bezobratlí, včetně těch, kteří mohou působit hospodářské škody, šíří semena rostlin, vykazují spletité vztahy s řadou různých organismů, přemísťují půdu, obohacují ji živinami, podílejí se na přenosu hmoty a energie. Naši mravenci nepředstavují na rozdíl od těch tropických pro člověka významné nebezpečí a reakce na jejich bodnutí či kousnutí bývají omezeny většinou na chvilkovou bolest – zabolení přímo v daném okamžiku a případné krátkodobé svědění," objasnila pro ŽivotvČesku.cz renomovaná myrmekoložka, která od roku 2001 působí v jihlavském muzeu.

Podle jejích slov u nás existují druhy, které jsou vybaveny žihadlem a mohou tedy člověka píchnout podobně jako dobře známá vosa.

"U nás jsou to například známí rezaví mravenci rodu Myrmica, kteří nás dokážou rychle vypudit ze svého území. Třeba když usedneme na mez s mateřídouškou. Jejich bodání je sice poměrně citelné, ale rozhodně mnohem méně bolestivé než to vosí. Spíš by se dalo přirovnat k bodnutí mouchy, nepříjemné pocity po něm obvykle brzy odezní. O těchto rezavých mravencích rodu Myrmica můžeme říct ale i něco hezkého - v jejich hnízdech se odehrává vývoj některých druhů celoevropsky chráněných modrásků. Bez nich by tedy tito ohrožení motýli nemohli existovat," vyjádřila se Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz.

Často mohou mravenci působit nemalé starosti v domácnostech, kde se usídlí. Poté se někteří lidé uchylují k radikálním metodám a mravence hubí. I když zaručené řešení jejich »vypuzení« neexistuje, pokud se člověk bude držet několika základních rad, může problémům v některých případech předejít.

"Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat. Potraviny umístit do uzavíratelných dóz nebo sklenic s dobře těsnícími víčky. Setkáváme se i s případy, kdy do blízkosti obytných budov nebo přímo do jejich interiérů pronikají některé chráněné druhy, například lesní mravenci. Takovou situaci je nutné řešit individuálně, v součinnosti s příslušnými úřady, které mají na starosti ochranu přírody," dodala Klára Bezděčková pro ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu