Riziko

Velkým tématem souvisejícím s nemocí covid-19 je aktuálně možnost jejího souběhu s chřipkou v těle jednoho pacienta. Kombinaci obou virů u jednoho člověka minulý týden oficiálně oznámila Izrael. Podle primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem však nejde o nic zvláštního a není třeba se takzvaného chřipcovidu významně obávat. "Řada infekcí nás nakazí současně třeba tak, že se do dýchacích cest dostanou dva původci infekce najednou, není to opravdu nic výjimečného," řekl Pavel Dlouhý pro ŽivotvČesku.cz a popsal případný postup léčby obou nemocí zároveň.

Vakcíny proti onemocnění covid-19 a jejich nežádoucí účinky jsou v gesci Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Epidemie koronaviru rozdělila společnost a jedním z důvodů je právě očkování a používané očkovací preparáty – dva z nich nedoporučuje úřad z vážných důvodů mladším věkovým skupinám. "Jde o podání vektorových vakcín Vaxzevria/Janssen osobám mladším šedesáti let, a to v souvislosti se vznikem velmi vzácného, avšak velmi závažného, syndromu trombózy s trombocytopenií," uvedla tisková mluvčí Klára Brunclíková pro ŽivotvČesku.cz.

V pondělí přibylo v Česku 9253 prokázaných případů nemoci covid-19, o 1660 více než před týdnem. Přes devítitisícovou hranici se denní nárůsty počtu nově nakažených dostaly i minulý týden, a to ve třech dnech. Současně opět přibylo lidí s koronavirem v nemocnicích. Epidemiolog Roman Prymula (57) upřesnil, která místa jsou v souvislosti s nákazou nejrizikovější. "Nemyslím si, že to je problém standardních restaurací, kde je vzdálenost mezi hosty poměrně slušná," vysvětlil bývalý ministr zdravotnictví.

Poslední záchvěvy léta a teploty atakující až 25 °C. Středa 20. října bude sice nejteplejším dnem do konce roku, ale ty následující už přinesou citelné ochlazení. Navíc ve čtvrtek vejde v platnost výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) týkající se silného větru, který může na některých místech působit nemalé škody. "V Polabí, ve Středočeském a Jihočeském kraji může být lokálně až 24 °C. Padat budou četné teplotní rekordy. Ve čtvrtek čeká Česko první podzimní vichřice, nárazy větru se budou v horských oblastech zastavovat až na 110 km/h, větrno bude i v nižších polohách," uvedla Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz.

Migrace a s ní související krize zůstává otevřeným tématem, které vzbuzuje rozporuplné diskuze. Česká politická scéna se názorově rozděluje, ale obavy z neřízeného přívalu migrantů a ztráty kontroly nad vlastními hranicemi rozhodně patří k těm, které vyžadují včasné řešení především ze strany Evropské unie (EU). Bezpečnostní expert Andor Šándor (64) vnímá právě její iniciativu jako zásadní. "Je naším výsostním právem si k nám vzít toho, koho u nás chceme mít. Nikoli někoho, kdo by nás jakkoli ohrožoval nebo nebyl integrovatelný. Nelze to však řešit pouze na úrovni České republiky, nemáme schopnost bránit naše hranice armádou ČR," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Cestování nebylo tématem pouze letních prázdnin. Právě na podzim, kdy se v Česku ochlazuje a začíná panovat sychravé počasí, se řada Čechů vydává za teplem. Stále však trvají omezení související s pandemií koronaviru ve světě – zorientovat se v tom pomáhá tzv. mapa cestovatele. "Pracuje na tom koordinační skupina tří ministerstev, jmenovitě zahraničí, zdravotnictví a vnitra. Aktuálně se diskutuje o obnovení letů z Ruska, řeší se třeba i uznávání vakcín při cestování přes hranice a podobně," uvedla tisková mluvčí ministerstva zahraničních věcí Eva Davidová pro ŽivotvČesku.cz.

Jedním z diskutovaných témat krátce před volbami do Poslanecké sněmovny nezůstává pouze epidemie koronaviru v Česku, ale také migrační krize. Podle zkušeného bezpečnostního experta Andora Šándora (64) vzniká problém kvůli skutečnosti, že lidé prchající z různých zemí jdou za nejlepšími životními podmínkami, nikoliv do prvního bezpečného místa. "Myslím se, že pokud se migrace nezvládne a bude v masovém měřítku, bude to mít za následkem konec Evropské unie," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Podmínky pro cestování se neustále mění, a tak se ministerstvo zahraničních věcí snaží Čechy o situaci informovat prostřednictvím tzv. mapy cestovatele. Aktuálně se některé oblíbené dovolenkové destinace zařadily do horší skupiny, což znamená, že při jejich návštěvě hrozí vyšší riziko infekce. "Řazení států do seznamu zemí podle míry rizika nákazy probíhá na základě vyhodnocení dat z ECDC," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Kryštof Berka.

Do konce srpna by se mělo rozhodnout o tom, zda bude u některých lidí potřeba třetí dávka očkování proti koronaviru. Ta by měla fungovat jako »posílení« předchozích dvou aplikací vakcíny. "Rizik není mnoho. Vzniká snad jedině v případě, že by se aplikovalo u osob, které předtím prodělaly onemocnění a pak měly aplikované dvě dávky - tam by mohly být reakce častější," řekl epidemiolog Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

Po výrazném ochlazení v minulém týdnu přijdou v tom novém naopak až tropické teploty. Počasí bude lákat ke koupání, ale kvalita vody je po celé republice rozdílná. V některých místech představuje dokonce potenciální zdravotní riziko. "Jako nejčastěji hlášené případy máme cerkáriovou dermatitidu. Pokud parazit, který ji způsobuje, narazí na člověka, zavrtá se mu do kůže – v místě průniku se vytvoří svědivý pupínek. Přirovnal bych to ke štípnutí od komára, jenom to svědí opravdu dlouho a je to velmi nepříjemné," uvedl hygienik Petr Pumann ze SZÚ pro ŽivotvČesku.cz.

Epidemická situace je v poslední době kvůli šíření mutace delta znovu riziková. Pro prokázání bezinfekčnosti na covid-19 proto už nestačí uplynutí tři týdnů od první dávky očkování. Za bezinfekční jsou považovaní lidé až po 14 dnech po dokončeném očkování, tedy nejběžněji po druhé dávce vakcíny, nebo pokud jsou maximálně 180 dní po prodělání nákazy. Podle odborníků se nyní šíří nákaza nejvíc mezi mladými lidmi, kteří jsou málo proočkovaní. Epidemiolog Roman Prymula (57) upřesnil, jak je nová varianta viru opravdu nebezpečná. "To je věc, která je velmi diskutovaná, protože nemáme reálné srovnání," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Letní měsíce jsou často spojené s výskytem mravenců především v domácnostech, kam putují za lákadly, které jim byt, dům nebo třeba chata často štědře nabízí. I když na zahrádce mohou být užiteční, o soužití s nimi stojí asi málokdo. Zkušená myrmekoložka Klára Bezděčková poradila, jak nezvaným návštěvníkům šetrně předejít. "Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat," řekla pro ŽivotvČesku.cz.

Počasí přináší neustále proměny. Tlaková níže v Atlantiku se začala prohlubovat a vichřice pojmenovaná jako Klaus zasáhne i Českou republiku ze středy na čtvrtek, který bude nejhorším dnem. Meteoroložka upřesnila, jaké škody může napáchat a kde budou nárazy větru největším rizikem. "Očekáváme silný vítr 100 km/4, který může lámat stromy a větve stromů," vyjádřila se pro ŽivotvČesku.cz.

Březen bývá měsícem, který je mimo jiné spojován s prvním výskytem obávaných klíšťat. Strach u lidí vzniká především kvůli tomu, že patří mezi časté přenašeče infekčních chorob. K jejich aktivitě stačí teploty pohybující se několik stupňů nad nulou a na tak malého roztoče dokážou být velmi nebezpečná pro lidské zdraví. "V současné době už mohou být aktivní, vyhledávají teplokrevné živočichy," uvedla bioložka Ivana Hradská pro ŽivotvČesku.cz.

Kvůli rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání lidí bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více. Lidé se mohou nakazit i za několik sekund, uvedl to epidemiolog Roman Prymula (56). Pro ŽivotvČesku.cz popsal, jak dochází k šíření viru v lidském těle. "Mutace má schopnost usnadnit viru schopnost snáze vstoupit do buňky," uvedl bývalý ministr zdravotnictví.

Ve čtvrtek byl počet nově potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku skoro o polovinu nižší než před týdnem, a to 8032. Poklesl i podíl pozitivních testů na 28,3 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet zemřelých s covidem-19 od březnového začátku epidemie choroby v Česku přesáhl 14.000. Dosažení posledního tisíce úmrtí trvalo sedm dní, zatímco třeba na začátku prosince přibylo 1000 úmrtí asi za deset dní.

Ornella Koktová (27) s manželem Josefem (63) očekávají přírůstek do rodiny. Pro mladou maminku, která je v šestém měsíci těhotenství, půjde celkem o třetího potomka. Ovšem její požehnaný stav je rizikový, a to z důvodu, že otěhotněla velmi brzy poté, co se narodil její druhý syn. "Nesmí zvedat žádnou váhu, takže teď se o domácnost starám já. Nemuselo by vše dopadnout dobře," řekl pro ŽivotvČesku.cz Josef Kokta, pro něhož bude očekávaná holčička celkem sedmým potomkem.

Index rizika protiepidemického systému PES v Česku, podle něhož se mají řídit opatření proti nemoci covid-19, dnes klesl z nejvyššího, pátého stupně na čtvrtý. Hodnota indexu se snížila ze sobotních 76 bodů na 71 bodů ze sta. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V zemi se dnes přitom zpřísnila opatření na pátý stupeň. Za poklesem indexu stojí snížení tzv. reprodukčního čísla z 1,05 na 0,94. Číslo udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Pokud je tedy reprodukční číslo pod hodnotou jedna, epidemie zpomaluje.

Rizikový index protiepidemického systému PES v Česku se dnes dostal na nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti. Index dosáhl 76 bodů ze sta, což je spodní hranice pátého stupně. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Na dnešním nárůstu indexu se podle údajů úřadu podílel hlavně nárůst tzv. reprodukčního čísla, které udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, z 1,18 na 1,22. Oficiálně je PES, podle kterého se mají řídit opatření proti šíření nemoci covid-19, z rozhodnutí vlády ode dneška na čtvrtém stupni.

Rizikové skóre systému PES k sobotě stouplo o dva body na 59 a zůstává těsně ve třetím stupni. Zvedl se zároveň počet nakažených oproti stejnému dni v minulému týdnu na 4745 19, tedy téměř o 300. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (34), zda rozvolnit prakticky většinu maloobchodu a služeb je krok správným směrem. "Rozvolnění velkého počtu segmentů je riziko," upřesnil muž, který zavedl systém rozvolňování v určité - jiné posloupnosti.

izikové skóre, podle kterého se v Česku řídí opatření proti epidemii covidu-19, dnes zůstává na 62 bodech ze sta. Drží se tedy už několik dní ve čtvrtém stupni, který v protiepidemickém systému (PES) značí vážný stav. Od třetího stupně ho dělí dva body. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V Česku ale platí opatření pro pátý stupeň, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes vládě navrhne zmírnění opatření. Ta by mohla začít platit od pondělí.