Nepříznivý vývoj epidemie zaskočil i molekulárního genetika Jiřího Hejnara. Dal ale naději ve vítězství nad covidem

Poskytnuto AVČR, Foto: s vědomím Jiřího Hejnara
Molekulární genetik Jiří Hejnar
Foto: Poskytnuto AVČR, Foto: s vědomím Jiřího Hejnara
Alžběta Staňková | Redaktorka
alzbeta.stankova@zivotvcesku.cz
Publikováno: 13. 11. 2021

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo na 1,87 milionu lidí, z toho 31.431 lidí zemřelo. Jediná účinná zbraň v boji s covidem-19 je stále očkování, které podle řady odborníků mělo společně s promořením části populace zabránit nepříznivému vývoji epidemie na podzim. Česká republika je ovšem v rámci vakcinace pod evropským průměrem. Expert na buněčnou a virovou genetiku Akademie věd ČR Jiří Hejnar (59) se stejně jako někteří odborníci domníval, že covid-19 nebude představovat pro společnost v závěru roku významný problém. "Na základě srovnávání s ostatními evropskými státy s různou úrovní proočkovanosti populace jsem touto dobou osobně očekával tak pět tisíc nakažených denně," ohlédl se pro ŽivotvČesku.cz zpět do letních měsíců, kdy šíření viru v populaci nepředstavovalo riziko.

V pátek přibylo v Česku 14.199 pozitivních případů covidu-19. Je to téměř o 5000 více než před týdnem. Páteční nárůst byl druhý nejvyšší v tomto týdnu po úterý, kdy bylo 14.557 nově nakažených, což bylo i nejvíce od poloviny března. Dosluhující vláda Andreje Babiše (67) rozhodne o dalších opatřeních během příštího týdne, jak avizoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35) na páteční tiskové konferenci.

Virolog Jiří Hejnar připustil, že současný epidemický stav předčil jeho očekávání, které bylo příznivější. "Jsem spíš teoretik a epidemiologické modely nejsou úplně moje parketa. Na základě srovnávání s ostatními evropskými státy s různou úrovní proočkovanosti populace jsem odhadoval, že současná vlna kulminuje na úrovni zhruba pět tisíc nakažených denně, že bude méně hospitalizací a úmrtí. V posledních dnech se ale situace plynule zhoršuje v mnoha evropských zemích včetně například Dánska, kde je proočkovanost vysoká," uvedl pro ŽivotvČesku.cz respektovaný odborník a z tónu jeho hlasu se dalo vypozorovat, že v boji s novým typem koronaviru rozhodně nejde v tuto chvíli skládat zbraně.

"Ukazuje se, že ochranný účinek proticovidových vakcín se snižuje zhruba po půl roce a v tomto světle velkou roli sehraje skutečnost, jak se rozjede očkování třetí dávkou. Určitě to pomohlo v Izraeli, kde stejně jako v Česku stouply denní incidence v neočkovaném i očkovaném segmentu populace a rychlá aplikace třetí dávky tento trend zvrátila. Jak dlouhodobý efekt bude mít třetí dávka, bude možno vyhodnotit až s delším odstupem, máme ovšem i jiné příklady, kdy teprve třetí dávka navodí dlouhodobou a účinnou ochranu (viz. vakcína proti klíšťovému zánětu mozku)," upřesnil Jiří Hejnar pro ŽivotvČesku.cz s tím, že další vývoj epidemie v následujících týdnech závisí na mnoha proměnlivých faktorech.

Celoplošný lockdown a zejména uzavírání škol považuje za krok, k němuž by se vláda ale zatím neměla uchýlit. "Samozřejmě záleží na situaci v nemocnicích, tam je to oproti loňsku stále příznivější, od rizika přetížení nemocnic by se opatření měla odvíjet. V některých nemocnicích ovšem již odkládají plánovanou neurgentní péči, uvidíme, jak to bude pokračovat nadále. Nicméně k lockdownu teď asi není ve společnosti vůle. Částečná omezení, a to zejména pro neočkované, zavádějí některé evropské země, například Rakousko a Nizozemí," přiblížil respektovaný odborník pro ŽivotvČesku.cz, jak se na tvrdá a nepopulární opatření v současnosti dívá.

Jiří Hejnar si ale stále zachovává alespoň malou dávku optimismu. "Jednak se množí zprávy o nových látkách s antivirovým účinkem, které se mohou brzy dostat do klinického využití. A za druhé, vývoj pandemie již od jara určuje varianta Delta/Delta+ aniž by ji převrstvovala nějaká nová varianta s ještě vyšší infektivitou nebo zásadním obcházením imunity navozené vakcínou či předchozí infekcí. Ani v odborné literatuře se v poslední době neobjevují nálezy nových variant viru. Je proto možné, že variabilita viru již dosáhla maxima a nadále se virus bude měnit spíše jen kombinací již popsaných mutací. Překvapení, jaké nám přichystala varianta Delta, by nás tedy již nemuselo potkat. Pečlivé monitorování infekce sekvenováním virových izolátů je ale na místě, abychom budoucí vývoj pouze nehádali z křišťálové koule," dodal vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud by takový scénář nezabarvila do černé nebezpečnější varianta viru, mohla by si společnost už brzy od covidu-19 ulevit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu