Počet nahlášených reakcí po očkování vzrostl na 5 693. Úřad řeší už 82 podezření na úmrtí v souvislosti s vakcínami

Očkovaní – Ilustrační snímek
Očkovaní – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia

Očkování proti covidu-19 v Česku běží už téměř půl roku a epidemická situace se za tu dobu výrazně zlepšila. Podle mnohých odborníků má svůj podíl na příznivém vývoji právě vakcinace, se kterou jsou však spojeny také nežádoucí účinky. Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje už celkem 5 693 hlášení reakcí po dávce očkovací látky. "Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení," řekla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz.

V Česku jsou využívány čtyři vakcíny – od společnosti Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a poslední očkovací preparát americké firmy Johnson & Johnson. Někteří lidé mají po vakcinaci reakci a nežádoucí účinky hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Ten aktuálně eviduje 5 693 hlášení. Nejpočetnější kategorií nežádoucích účinků po očkování na koronavirus jsou celkové příznaky a reakce v místě aplikace – uvedlo je 3514 lidí. Jedná se o zimnici, horečku, malátnost, parestezii, bolest v místě vpichu, otok, svědění nebo zarudnutí či únava a slabost. Celkem 1295 osob zmínilo neurologické příznaky jako mdloby, bolest hlavy, závratě, třes, celková křeč, migréna, narušení chuti, narušení čichu nebo pozornosti. Jen o pár desítek méně hlášení se týkalo také příznaků svědčících pro ovlivnění svalů, kloubů nebo kostí – bolesti kloubů, ztuhlost, bolest zad, omezení hybnosti kloubu, otok kloubu nebo ztuhnutí šíje, bylo jich 1249.

Naopak nejméně, konkrétně 10, nežádoucích účinků úřad zaznamenal v kategorii příznaků svědčících pro ovlivnění jater a žlučových cest, kam patří například abnormální jaterní funkce. Celkem 52 lidí uvedlo, že u nich po očkování došlo k poranění a procedurálním komplikacím, kupříkladu upadli a podobně. V souvislosti s podáním vakcín proti onemocnění covid-19 je řešen také celkový počet úmrtí - 82, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covid-19 a byla odeslána do evropské databáze EudraVigilance.

"Pokud dojde k nashromáždění určitého množství podobných, dobře dokumentovaných případů, je možné následně hodnotit příčinnou souvislost mezi reakcí a léčivou látkou, která může vést k identifikaci nového nežádoucího účinku prostřednictvím tzv. farmakovigilančního signálu. Počet hlášení, která jsou nutná pro spuštění signálu, se liší dle závažnosti reakce a kvality přijatých hlášení. Farmakovigilanční signál je hypotéza, že by zatím neočekávaný nežádoucí účinek mohl souviset s podáním léku," řekla již dříve pro ŽivotvČesku.cz Klára Brunclíková, tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Velké debaty se vedou ohledně tématu očkování dětí proti koronaviru, které je v České republice momentálně umožněno zatím nejmladší věkové kategorii od 16 do 29 let, do které patří téměř 1,5 milionu lidí. Poradní Mezioborová skupina pro epidemické situace (meSES) v čele s epidemiologem Petrem Smejkalem (48) doporučila, aby vakcinaci podstupovaly děti už od 12 let. Ale řeší se také očkování ještě mladších dětí. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34) nevidí situaci tak jednoduše. "Jedna věc je úvaha a druhá, že musí být k dispozici vakcína,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz.


Mnozí odborníci se shodují na tom, že očkování proti koronaviru je nejdůležitějším krokem ...

Očkování bylo v zemi zahájeno 27. prosince loňského roku a údaje ministerstva zdravotnictví uvádí již 6 897 135 vykázaných očkování, z toho dávku vakcíny dostalo celkem 113 301 osob během středy 16. června.

Zavřít reklamu