Pořad Extrémní proměny pohledem lékařky: Slova o týrání a možném hubnutí účastníků nepřirozenou cestou
Rozhovor: Pořad Extrémní proměny, který vysílá televize Nova, sleduje cestu lidí, kteří se rozhodli dramaticky změnit svůj život a zhubnout desítky kil, a to během jednoho roku. V jednom z posledních dílů diváci sledovali účastníka Lukáše, jenž během jednoho roku zhubl z neuvěřitelných 228 kilogramů na téměř polovinu - celkem o 119 kilogramů váhy. To vše údajně jen díky úpravě jídelníčku a cvičení. Na první pohled inspirativní příběh. Lékařka interní medicíny Kateřina Cajthamlová, kterou lidé znají z dřívějších televizních pořadů o hubnutí, pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že »televizní formát jejím pohledem ukazuje využívání zoufalství nemocných lidí pro zábavu«.
Paní doktorko, podle vás - z lékařského hlediska - je v pořádku, pokud člověk zhubne takto výrazné množství kilogramů za rok (např. 119 kg)? Jaká jsou z vašeho pohledu zdravotní rizika nebo důsledky takového rychlého úbytku hmotnosti?
Hubnutí »na kilogramy« je nic nevypovídající, protože nejen kilogram tuku (izolační tkáně) váží kilogram, ale i střevní obsah normálně se stravujícího se člověka váží 2 až 3 kilogramy podle objemu střeva - v těle je přibližně 30 až 40 procent hmotnosti tvořeno vodou, litr vody váží kilogram - kilogram kostí váží kilogram - kilogram svalové hmoty váží kilogram a tak dále.
Nevíme-li, jak se změnilo složení těla, zda se zvýšil či snížil metabolický obrat, činnost žláz s vnitřní sekrecí (hladověním je nejvíc ohrožena činnost štítné žlázy, pohlavních žláz i podvěsku mozkového), laboratorní výsledky (co udělalo množství červených a bílých krvinek, hladiny tuků a cukru v krvi a jaterní a ledvinné funkce) a psychika (paměť, stav vědomí, sebeúcta, vztah k jídlu a pocit životní energie) i spánek, nevíme, zda dotyční ztrátou kilogramů nezchátrali a neovlivnili negativně imunitu, plodnost, činnost jater, ledvin a slinivky břišní či svou psychiku.
Osobně mi přijde, že většina účastníků po shození desítek kilogramů váhy mírně vizuálně zestárla, mělo by to ale být opačně, nejsem však odborník a možná jde jen o zdání. Je možné podobných výsledků docílit bez použití farmaceutik na podporu hubnutí, jako je například Ozempic, Mounjaro a další moderní léčiva? Jaká jsou s tímto přístupem spojena rizika?
Je to velmi málo pravděpodobné a efekt na hmotnost je vždy jen krátkodobý. Klesne adiponektin vylučovaný tukovou tkání, což následně vede k přibrání veškerého tuku, zejména toho útrobního (takzvaný jojo efekt), ale napravit funkci hladovkou přetížených jater, ledvin, imunitního systému a hormonální činnost trvá násobky doby hubnutí. Přibrat zpět ztracené svalstvo a kostní hmotu při narušené funkci pohlavních žláz může být i nemožné.
Pokud jde o psychiku v kontextu takového dramatického hubnutí?
Nejhůř a nejdéle ale na podobný experiment vždy reaguje psychika (příkladem Minnesotský experiment, který prokázal nepříznivý vliv nedostatku potravin na lidský organismus a psychiku) - deprese, poruchy spánku, sebeúcty a vztahu k sobě i jídlu (riziko poruch příjmu potravy) a sebevražd či sebepoškozování jsou běžné dlouholeté následky těchto drastických pokusů »shodit kila«.
A celkově - jak hodnotíte tento typ televizního formátu z pohledu lékařky? Může být pro pacienty motivující, nebo spíše zavádějící a nebezpečný, pokud není doprovázen odborným komentářem?
Rozhodně takto řešit z 90 procent vrozené onemocnění obezitou, kde je řada komplikací metabolických, na kloubech a v oblasti kardiovaskulárního systému - i změny sebeprožívání, sebeúcty, sebevědomí a často je v anamnéze šikana ze strany nejbližších i zdravotníků - považuji za týrání osob s vrozenou vadou metabolismu, jejíž léčení by mělo probíhat postupně a doživotně, ne násilně a krátkodobě.
Jak to myslíte?
Léčit takový stav by mělo být dlouhodobé, odborné, systematické. Nikoliv násilné, krátkodobé a ještě navíc určené ke sledování pro zábavu publika. Z mého pohledu jde o využívání zoufalství nemocných lidí pro zábavu - a to je forma psychického týrání.
Jak se tedy díváte na formát pořadu Extrémní proměny?
Formát je zastaralý, již před dvaceti lety jsme upozorňovali, dokumentovali, argumentačně dokazovali a napravovali v pořadu Jste to, co jíte - adaptaci na bílkovinovo-sacharidovou podvýživu. Nechápu, proč dodnes panuje v laické i odborné veřejnosti blud o »přejídání« pacientů s obezitou a diabetem 2. typu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
