Poradce premiéra srovnal zastropování cen energií v ČR a na Slovensku. Štěpán Křeček se usmál a popsal výhody, které mají dát klid peněženkám Čechů
Řada českých domácností a firem si podle všeho s nadcházející topnou sezónou mírně finančně uleví. Vláda totiž bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, ve zrychleném režimu v pátek schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Hojně se ale diskutuje, zejména na internetu, o tom, že slovenský model zastropování cen je pro lidi finančně příznivější. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce premiéra a ekonoma Štěpána Křečka, který vysvětlil, že český model je atraktivnější, a dokonce Slováci se chtějí v rámci českého modelu inspirovat.
Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce předsedy vlády, zda by mohl srovnat tuzemské zastropování cen energií s modelem na Slovensku.
"Je to výrazný rozdíl, a to hned z několika důvodů. Jednak se zastropované ceny na Slovensku týkají výhradně domácností, vůbec se nevztahují na firmy. To znamená, že u nás je to příznivější vůči firmám, na které se stropy cen energií vztahují. Na Slovensku je zastropování cen udělané formou memoranda, které není právně vymahatelné. Jinými slovy, pokud se výrobci rozhodnou to nedodržet, tak není nástroj, jak to vymoci. V ČR se to řeší zákonem a je to právně vymahatelné. Není tedy možnost se tomu vyhnout. Dále pak stropujeme v ČR u zákazníka, takže máme pod kontrolou, jaká cena se zákazníkovi bude účtovat. Oproti tomu, když se na Slovensku stropuje u výrobce, tak tam může dojít k výraznému nárůstu ceny mezi výrobcem a zákazníkem," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček.
Nedávno šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (58) uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek.
"Ohledně slovenského zastropování cen se říká řada mýtů, polopravd a lží. My jsme se tím, co se děje na Slovensku, detailně zabývali na setkání poradců pana premiéra. Podle »Úradu pre reguláciu sieťových odvetví«, který na Slovensku má na starosti regulaci energetického trhu, se finální kalkulace koncových cen včetně daní budou pohybovat mezi 7 až 9,5 korunami za kilowatthodinu, což je v podstatě stejná cenová hladina jako v ČR. U nás je to mezi 7 až 9 korunami za kilowatthodinu. A tím, že u našich sousedů to mají pouze formou memoranda a nemají zastropování cen pro firmy, dělá to ze slovenského řešení to horší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz poradce premiéra Petra Fialy a ekonom Štěpán Křeček s lehkým úsměvem na tváři, který odrážel jeho přesvědčení, že výhoda pro české domácnosti jednoznačně je, že výše cen je dána zákonem - má tedy vnášet do českých domácností více klidu.
Podle zkušeného ekonoma slovenská vláda kontaktovala kabinet premiéra s tím, že by se ráda inspirovala ohledně zavedení opatření. "Není to tak, že bychom my doháněli nějak Slovensko, ale opačně. Naše opatření je navrženo precizněji," dodal pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček s tím, že oproti Slovensku v tuzemských podmínkách existují podpůrné programy plošné pomoci, jako je odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, úsporný tarif a dávka pomoci na bydlení, o kterou lidé mohou žádat v případě, že by jim současná pomoc státu nestačila.
Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman (77). Ministr Síkela sdělil, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
