Putin nečekal, že se na Ukrajině setká s vytrvalým odporem. Vyjadřujeme podporu těm, kteří riskují až 15 let vězení, říká europoslanec Marcel Kolaja
První fáze invaze na Ukrajinu je téměř u konce, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. V současnosti se chce zaměřit na »úplné osvobození« východoukrajinského Donbasu. Válečné ambice Moskvy narušil prudký odpor ukrajinských vojáků v prvním měsíci války, kterou svým příkazem rozpoutal Vladimir Putin (69). Jak je vnímán v Bruselu, pro ŽivotvČesku.cz řekl europoslanec Marcel Kolaja (41).
Ruské ministerstvo obrany v pátek přiznalo smrt 1351 ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Ukrajina toto číslo odmítá a uvádí, že zabito již bylo 15 000 ruských vojáků.
Často kladeným dotazem je, jak skončí válka. To ale netuší ani v Bruselu. "Bohužel nemám křišťálovou kouli a ani nevidím do hlavy Vladimira Vladimiroviče Putina. Čím jsem si ale jistý je to, že Putin nečekal, že se na Ukrajině setká s takto vytrvalým odporem a že se proti němu takto silně semkne celý západní svět. I proto věřím, že mu jeho zcela nepřijatelný vpád na nezávislé ukrajinské území v mezinárodním společenství neprojde," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Marcel Kolaja, který v letech 2019 až 2022 zastával funkci jednoho z místopředsedů Evropského parlamentu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek opětovně pohrozili Rusku dalšími sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny. Zejména pak umožnit lidem odejít z ostřelovaných měst či do nich dostat humanitární pomoc.
"Už teď se jeho režim potýká s následky v podobě sankčních opatření, které na Rusko tvrdě dopadají. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu navíc nařídil Rusku okamžité zastavení válečných operací na Ukrajině, Rusku bylo pozastaveno členství v Radě Evropy a americký senát označil Putina v rezoluci za válečného zločince. A podobných kroků bude zcela jistě přibývat," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Marcel Kolaja.
Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu.
Ohledně postoje EP europoslanec vysvětlil, že je potřeba dělat rozdíl mezi ruským prezidentem a Ruskem takovým. "Co se týče postoje Evropského parlamentu, tak ten se striktně vymezuje proti Putinovu režimu, nikoli vůči Rusku jako takovému. Ruský režim a Rusko jako takové je zapotřebí rozlišovat. Proto také v Parlamentu vyjadřujeme podporu těm, kteří i přes všechny snahy ruské propagandy a represi tamního režimu stále nacházejí odvahu a vyrážejí do ulic vyjádřit svůj nesouhlas. A to i přes to, že riskují až patnáct let vězení," dodal pro ŽivotvČesku.cz Marcel Kolaja.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal nově přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za lživé zprávy o činnosti ruských státních orgánů působících v zahraničí při ochraně zájmů země a jejích občanů. Uvedla to večer ruská média.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
