Roman Prymula uvedl, kterou skupinu lidí je nutné proočkovat, aby epidemie covidu už nebyla

Profimedia
Epidemiolog Roman Prymula
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 3. 10. 2021

Od začátku vakcinace bylo v Česku aplikováno 11,8 milionu dávek. Dokončené očkování má necelých šest milionů lidí. To stále není číslo, které by drželo odborníky v klidu. Lidem, kteří v září museli navzdory očkování do nemocnice s covidem-19, bylo v průměru 74 let, neočkovaným 55 let. Celkově bylo v září hospitalizováno zatím 471 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 114 z nich. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) může být covid-19 do budoucna běžné onemocnění, to se ale zatím stále neděje. "Kdybychom měli v současnosti střední vrstvu lidí proočkovanou, tak bychom tu žádnou epidemii neměli," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví.

Hospitalizováno bylo za září zatím 471 lidí, neočkovaných bylo 70,1 procenta z nich. Po dokončeném očkování se dostalo do nemocnic 127 lidí. Průměrný věk neočkovaných pacientů v nemocnicích je 55 let, u lidí s dokončeným očkováním pak 74 let. Na jednotkách intenzivní péče bylo za září 114 osob, z toho asi 72 procent neočkovaných. Bez vakcíny byli průměrně ve věku 61 let, očkovaní 73 let.

Podle epidemiologa Romana Prymuly bude jednou možné označit covid-19 za běžné onemocnění, zatím to ale není na místě, a to zejména kvůli následkům prodělání nemoci. "Sezónnost covidu je markantní, ne tak ale jako u chřipky. Budeme muset stále myslet kvůli smrtnosti covidu-19 na populaci seniorů i na ostatní, protože prodělání nemoci není zcela příznivé a nese u řady případů dlouhodobé následky, takže lepší je se nechat očkovat. Může z covidu být do budoucna běžné onemocnění, ale je lepší se nechat očkovat, protože to je alfa omega, proč tady nějakou epidemii máme," řekl pro ŽivotvČesku.cz respektovaný epidemiolog.

Vakcíny proti covidu-19 byly vyvíjeny už od začátku pandemie, poprvé se virus objevil na konci roku 2019. Na začátku očkování před koncem loňského roku se počítalo s ochranou před vážným průběhem mezi 70 až 90 procenty podle druhu vakcíny. Výrobci ale v té době nemohli počítat s dalšími variantami mutujícího viru, jako je varianta delta. Přesto před těžkými stavy způsobenými covidem-19 výrazně chrání. Pro srovnání účinnost vakcín proti chřipce je asi 50 až 60 procent.

Hygienici v Praze nezaznamenali v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny častější výskyt infek...

"Někdo tvrdí, že se raději nakazí a bude mít přirozenou imunitu, to je hezká věc z hlediska imunity, ale z hlediska toho obrovského rizika, že v organismu může dojít k nějakým změnám, to není rozumné. Právě ta rizika jsou hlavní důvod, proč bychom se měli očkovat, než se té nemoci vystavit. Ono se ukazuje, že virus poměrně dlouho přežívá v organismu ve střevních buňkách, může se šířit z buňky do buňky a podobně. To znamená, že riziko, že tam mohou být nějaké komplikace, je výrazně vyšší po prodělané nemoci než rizika související s očkováním," dodal pro ŽivotvČesku.cz k postcovidovému syndromu Roman Prymula a potvrdil, že i nadále je důležité se očkovat.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu