Rozhovor s Tomášem Magnuskem o hubnutí: Rozebral problémové partie, ale i jak je vhodné se stravovat

Režisér a herec Tomáš Magnusek
Režisér a herec Tomáš Magnusek
Foto: Nextfoto
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 25. 9. 2021

Dlouhé roky svoji váhu neřešil - výsledkem byla morbidní obezita. Režisér a herec Tomáš Magnusek (37) vážil v nejhorším období přes 170 kilogramů a přesto, že ho k hubnutí překvapivě nedohnaly zdravotní problémy, už nechtěl pokračovat ve svém dosavadním životním styl. V druhé části rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popsal obsesi, které se v rámci hubnutí zatím nedokáže zbavit, problémové partie, se kterými stále bojuje i finální cíl své proměny. "Chci se dostat na 87 kilogramů. Ale mám problém s tím, že neustále řeším jenom váhu, nikoliv centimetry," řekl.

Tomáši, hubnutí je samo o sobě náročný proces, který vyžaduje pevnou vůli. Jak řešíte stravování například v restauracích?

Už pro mě nejsou třeba nějaké večerní akce, protože mě to příliš svádí k porušování. A nebo bych to musel tak kompenzovat pohybovou aktivitou, saunou a vším… Vždycky, když někam jedu na besedu a podobně, předem o sobě dávám vědět, že je moc prosím, aby nechystali žádné občerstvení. Myslí to se mnou samozřejmě dobře, ale pro mě vidět pochutiny jako chlebíčky a podobně, to je vážně mučení, kterému se chci ze všech sil vyhnout.

Když se u vás začala kila ztrácet poměrně rychle, neměl jste třeba období, kdy byste tomu propadl natolik - že byste nad hubnutím trochu ztrácel kontrolu? Přeci jenom jsou ty hranice, kdy se to může přehoupnout do opačného extrému velmi tenké…

Mně se to nestalo, protože mám naštěstí opravdu kladný vztah k jídlu. Ale za svoji špatnou vlastnost považuju to, že neřeším centimetry, ale v hlavě mám primárně jenom váhu. V jedné chvíli se pak člověk dostane do fáze, že se napije třeba půllitru vody a je si vědom toho, že má rázem půl kila nahoře. Bohužel to stále nedokážu oddělit, tedy že tloušťka se nerovná hmotnost. Zatím jsem se to ještě nenaučil pochopit.

Máte nějakou problémovou partii, která se vám hůře shazuje?

Mojí nejproblémovější partií jsou boky. Už mám dobré ruce, nohy a myslím si, že i zadek mám v pohodě. Ale s těmi boky vypadám vážně jak hruška (směje se), což je nanic. Já totiž nemám břicho dopředu, ale do stran. Nemám typický »pivní pupek«, jak znám hromadu lidí, kteří mají hubené nohy, ale vyvalené břicho.

Ale máte za sebou obrovský hubnoucí úspěch – přes 70 kilogramů, to je přeci úžasný výsledek. Nicméně pořád mi nepřijdete v tomhle ohledu úplně spokojený…

Pravdou je, že svojí váhu a hubnutí neustále řeším. Samozřejmě jsem spokojený s tím, co mám a jsem na to hrdý. Nastavil jsem si hubnutí v hlavě, za což jsme šťastný. Taky mě těší, že nějak dramaticky nepřibírám, i když mám teď čtyři kilogramy nahoře. Ale pořád ještě nejsem tam, kde bych chtěl být, což přirozeně ovlivňuje moji spokojenost. Ještě nejsem ve fázi, kdy bych to vnímal jak zázrak. Dokud budu mít respekt, budu na pochybách a nebudu mít ještě pocit definitivní výhry, tak je to podle mě správně. Člověk by neměl být nespokojený, ale měl by zůstat pořád ve střehu. Tím, jak nekouřím a nesnáším alkohol, tak je pro mě jídlo opravdu jediným požitkem.

Když se podíváme výhledově do blízké budoucnosti. Co je teď váš hlavní cíl?

Chci se dostat na polovinu své maximální váhy, což je nějakých 87 kilogramů. Vysoký jsem jinak asi 180 centimetrů.

Máte za sebou ztrátu několika desítek kilogramů, takže můžete ze zkušenosti něco poradit lidem, kteří potřebují zhubnout a neví, jak začít.

Člověk si to musí v prvé řadě sám uvědomit. Podle mě je to jako ve vztahu. Když si s partnerem nerozumíte, pořád tlačíte problémy před sebou a říkáte si, že to nějak dopadne, pak jde vždycky o tu poslední kapku… Kdy si řeknete, že vám to za to nestojí a věci se musí změnit. Stejné je to i v hubnutí, já jsem sám příklad toho, že to dlouho nešlo a pak si najednou řeknete zčistajasna, že jdete hubnout. Do té doby jsem si z toho dělal srandu a měl k tomu trapné vtípky. Ale má rada zní, že v momentě, kdy se něco zcela vynechá ze stravy, tak vás ten deficit beztak dožene a o to víc pak tělo ukládá něco, co mu chybí. Daleko lepší je dodržovat malé porce, často a snažit se jíst zhruba tak všechno, ale opravdu omezit množství.


Kdo je Tomáš Magnusek:
● Jeho rodným městem je Náchod.
● Vystudoval obor Speciální pedagogika a pracoval jako učitel.
● Je zkušeným režisérem – natočil čtyřdílnou sérii Bastardi, rodinný film Stáří není pro sraby, Kluci z hor nebo seriál Stopy života nominovaný dokonce na Českého lva.
● Zastává také pozici předsedy rady Obce spisovatelů České republiky.
● V loňském roce se stal tváří kampaně Oživíme Česko na podporu znovuobnovení státu a pomoc českým firmám a živnostníkům.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.