S jídlem roste chuť: Šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia nastínil scénář, když by Ukrajina byla poražena putinovským Ruskem
Komentář: Ukrajina se od začátku ruské invaze z února 2022 statečně brání. Do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov letos dříve uvedl, že nedostatek munice je pro vojáky jeho země velký problém. Experti a vojenští analytici odhadují různé scénáře, jak se ozbrojený konflikt bude nadále vyvíjet. Někteří připouští i nepříznivou variantu, že ozbrojené síly Ruské federace budou nad síly obránce. Redakce v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty – vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.
Rusko, které už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, zahájilo další agresi proti Ukrajině 24. února 2022. Dokázalo původně obsadit pouze čtvrtinu ukrajinského území, část z něj Ukrajinci získali zpět. Válka si podle dosavadních odhadů vyžádala statisíce lidských životů včetně civilistů. Symbolem ruských zvěrstev se stalo město Buča, kde bylo objeveno asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých.
Nejnovější informace z dění na frontě jsou takové, že Rusové budou na jaře pokračovat v oslabování obranných linií Ukrajinců, kteří trpí nedostatkem systémů protivzdušné obrany. Tímto způsobem si připravují půdu pro plánovanou letní ofenzivu, uvedli to analytici Institutu pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze.
Jak by vypadal scénář toho, že Ukrajina bude poražena ruským agresorem, nastínil zkušený odborník. "Záleželo by především na tom, jak bychom definovali tu prohru. Ve finále, třeba optikou současného ukrajinského prezidenta, by byla prohra nebo nevýhra i to, že vlastně Ukrajina nedobude zpátky to území, které si anektovala Ruská federace. Ale samozřejmě prohra je jako taková, že by Rusové byli schopni naplnit své zjevné plány z počátku celé vojenské operace, to znamená dobýt Kyjev, instalovat nějakou loutku do vedení země, případně rozdělit tu zemi nebo ji pohltit. To by byl samozřejmě mnohem zásadnější problém, který spočívá především v tom, že něco takového by znamenalo, že Rusové zvítězili, že se namlsali, ale mají stále ještě pořád hlad," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus z katedry politologie s tím, že by to vedlo k tomu, že by se musela mnohem více cítit ohrožena aliance na problematických hraničních bodech nebo pásmu - typicky asi nejohroženější by byly baltské země - konkrétně Estonsko, Lotyšsko a Litva.
"Tam bych očekával, že určitě by vznikla poměrně zásadní panika, protože z logiky věci by asi byly první na ráně," doplnil pro ŽivotvČesku.cz expert Kraus, který odpověděl i na dotaz redakce, zda v těchto případech platí, že »s jídlem roste chuť«.
"Tady je třeba si uvědomit, že válka je pro Rusko velice vyčerpávající a NATO je prostě úplně něco jiného než samozřejmě Ukrajina, která už do té doby byla poměrně problematická, celkem vnitřně rozvrácená zdálo se, že i vojensky slabá. Ale samozřejmě vždy tady je možnost využít, řekněme, metody, která nemusí být nutně silová. A to je to, co Rusové užívají další dobu. A to znamená podněcování třeba k vnitřnímu rozvratu v západních společenstvích, využívání slabin, nějakého hybridního působení. Nějaký přímý útok na Severoatlantickou alianci bych asi vyloučil. Přece jenom tohle by byla z ruské strany v podstatě sebevražda," dodal pro ŽivotvČesku.cz ostřílený bezpečnostní expert a politolog.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
