Smrt v číslech, hra s jadernou válkou a srovnání Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského: Sto krví zbarvených dnů války na Ukrajině pohledem expertů a politiků

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu vstoupila v pátek do svého stého dne. Od zahájení, ke kterému došlo 24. února, si vyžádala tisíce zmařených životů vojáků i civilních obyvatel. Řada ukrajinských měst je po explozích střel z těžké vojenské techniky k nepoznání, miliony lidí opustily svou rodnou zemi v obavách o svůj život. Hrůza, která v 21. století nemůže mít ospravedlnění. A také dva muži - lídři svých zemí - prezident Ruska Vladimir Putin (69) a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), kteří stojí proti sobě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřila řada expertů i politiků ohledně rusko-ukrajinského konfliktu, který sice přetrvává na východě Evropy, ale stahuje do sebe celý svět.

Válka na Ukrajině v číslech:

OSN v květnu evidovala na Ukrajině přes 3380 civilních obětí. Kyjev tvrdí, že na Ukrajině od února zemřelo také téměř 31.000 ruských vojáků, což by byl asi dvojnásobek oficiálních ztrát Sovětského svazu za devět let války v Afghánistánu. Podobné údaje ovšem nelze ověřit. O celkových ztrátách mezi ukrajinskými armádními příslušníky obě válčící strany mlčí.

Rusko po více než třech měsících války kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válka na Ukrajině, která má na 44 milionů obyvatel, vyvolala největší migrační krizi v Evropě od druhé světové války. Podle OSN invaze vyhnala z domovů přes 14 milionů lidí.

Určit přesné počty ztrát na lidských životech v souvislosti s válkou není v tuto chvíli možné. Na konci dubna vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz odhadl, kolik si v té době dva měsíce války mohly vyžádat mrtvých.

"U ruské armády ty konzervativní odhady upřesňují zpravodajské služby kolem 15 tisíc mrtvých. Ukrajinská armáda má počty určitě menší, obránce má vždy ztráty menší, tak to budou jednotky tisíc mrtvých a pak tisíce na ztrátách civilistů. Celkem tedy určitě desítky tisíc mrtvých. Jsou to určitě pěticiferná čísla, tedy počet mrtvých vojáků na obou stranách určitě 20 tisíc bude," přiblížil svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz zkušený vojenský expert s tím, že boje na Donbasu budou klíčové, a dokonce se domnívá, že Západ chce, aby Rusko na východě Ukrajiny poznalo porážku.

V úterý 31. května list RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko přišlo za bojů na Ukrajině zhruba o 30.500 svých vojáků a ztratilo 3300 obrněných vozidel. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zároveň oznámil, že se mu podařilo potvrdit 4074 obětí války na Ukrajině z řad civilistů. Úřad má informace také o více než 4800 zraněných.

Z přehledu RBK-Ukrajina vyplývá, že ruská armáda, která zahájila válku proti Ukrajině 24. února, od té doby ztratila 1358 tanků a 3302 obrněných vozidel.

Neviditelný nepřítel:

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (58) pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na složitou otázku, jaké infekce či nemoci se během válečných konfliktů vyskytují nejvíce, potažmo jaká rizika představují ve válce, která probíhá na Ukrajině.

"Obecně během takových konfliktů, jako je na Ukrajině, nejsou až významně specifické infekce, ale dominují třeba i taková onemocnění, jako jsou spalničky, které jsou jinak díky očkování poměrně potlačeny. Dále pak se vyskytují střevní onemocnění různého typu salmonelóz, dyzenterie (bacilární úplavice), parazitární nemoci, svrab a další. To všechno jsou choroby, které se mohou výrazně objevovat. Pokud by konflikt přetrvával, tak riziko bude výrazně narůstat zejména s tím, že problémem může být dodávka vody kvůli poškozením objektů a zásobování vodou nemusí být bezpečné. Balená voda taky v řadě případů nemusí být dostupná. To jsou v globálu věci, které rizika zvyšují," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz nositel vojenské hodnosti plukovník.

Použití jaderných zbraní:

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

"U taktických jaderných zbraní je radiace a vše okolo »side effect«, tedy nežádoucí efekt. V momentě, kdy se použijí nějaké takové zbraně za účelem, kdy jde o dobytí nějakého místa z důvodu eliminace vojenské techniky nebo živé síly nepřítele, tak se zároveň počítá, že do té lokality vstoupí vlastní vojsko dřív nebo později. To znamená, že vývoj jaderných zbraní či taktických jaderných zbraní v poslední době se snaží maximalizovat následek kinetické síly, ale snaží se minimalizovat následek zamoření prostoru. Kdyby došlo příkladem k tomu, že Rusové pošlou na Mariupol taktickou jadernou zbraň, tak ono to zničí to území v perimetru 5 až 10 kilometrů, ale počítá se s tím, že by tam měl přijít ruský voják a to území zabrat, což nebude dělat v momentě, kdy prostor byl zamořen. To znamená, že úroveň radiace těchto zbraní je výrazně nižší, než jsme zažili při shození na Hirošimu a podobně," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie.

Nedávnou rétoriku Ruska ohledně použití taktické jaderné zbraně okomentoval pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. "Byla by to naprostá hloupost, ale to je ostatně i celá ta válka. Že je něco hloupost, to tedy ještě neznamená, že to Rusové neudělají," uvedl s tím, že pravděpodobnost takového útoku je ale podle něj extrémně malá.

"Nedovedu si představit, k čemu by to mělo vést, co by mělo vlastně být cílem nasazení taktické jaderné zbraně. I kdyby zcela hypoteticky použili malou atomovou zbraň, a zdůrazňuji, že i ty jsou svou ničivou silou na úrovni hirošimské bomby, tak by zabili několik desítek tisíc ukrajinských vojáků, ale ty vedlejší efekty by zasáhly i jejich vojáky a jejich území. Nehledě na to, že v tu chvíli už by Západ zareagovat musel. Není představitelné, že by to nechal být," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Kdy válka skončí - jak skončí a co bude potom:

To nikdo neví. Pro ŽivotvČesku.cz se v průběhu současných 100 dnů války vyjádřila řada současných i bývalých politiků a expertů, kteří by si jako jeden hlas přáli, aby na východě Evropy zavládl mír. Podobně těžké pro ně bylo predikovat, kdo bude vítězem.

Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (43):

"V případě tohoto konfliktu je odhad neuvěřitelně těžký. I predikce mnoha byla velmi odlišná, byla špatná, až na několik málo služeb všichni doufali, že maximálně dojde k nějakému lokálnímu konfliktu a podobně. Hrozí, že půjde o vleklý konflikt, a já osobně doufám, že se Rusko dostane pod tlak a začne vyjednávat o podmínkách pro Ukrajince, protože složit zbraně a žít v nějakém pseudomíru či diktátu, takhle to skončit nemůže," uvedl šéf resortu vnitra pro ŽivotvČesku.cz v březnu.

Bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb (67):

"Odpověď je komplikována tím, že netušíme, jak to skončí. Pokud Putin zůstane u moci, my jsme na seznamu nepřátelských zemí, tak to bude v každém případě zcela zásadní komplikace pro budoucí vývoj Evropy i světa. Osud Ukrajiny bude nadále zmítán zvůlí Ruska a mohou pokračovat ztráty na životech. Postarají se o to místo armády tajné služby Ruska. Dlouhodobým řešením může být úplné energetické odpoutání od Ruska, ale i to je nejisté," vyjádřil se na dotaz redakce v dubnu, co se dá čekat po válce.

Bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity:

"Nevím, jestli bych dokázal v tuto chvíli identifikovat, kdo je vítězná strana konfliktu. Spíše bych si vystačil s tím, že bych identifikoval, která strana je neporažená. Tou je v tuto chvíli Ukrajina, což je něco, kdybychom se spolu bavili v rámci toho dotazu před dvěma měsíci, tak by vám vlastně nikdo neřekl, že by to takhle mohlo dopadnout. Naopak i řada špičkových vojenských expertů mluvila o tom, že ukrajinská armáda nemá proti ruským ozbrojeným silám velkou šanci a konflikt bude ukončen buď v řádu dní, nebo jednotkách týdnů. Najednou se ruská armáda rozsypala jako domeček z karet a pro řadu lidí to je poměrně velké překvapení," sdělil na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v květnu.

Expremiér Jiří Paroubek (69):

"Rusové si uvědomují rozdělení sil a chtějí si vyřídit jen své zájmy a problémy na Ukrajině. Předpokládám, že bitvou na Donbase to skončí. Uvědomují si aktivaci článku 5 smlouvy o NATO a zcela nepochybně budou respektovat zájmy NATO," přiblížil svůj pohled na dění na Ukrajině v dubnu pro ŽivotvČesku.cz bývalý předseda vlády.

Bývalý ministr vnitra Ivan Langer (55):

"Nikdo netuší, jak bude vypadat svět po této válce. Evropa má pocit, že je tak trochu pupkem světa, stejně tak jako Rusko se domnívalo, že je středobodem celého světa, který je podstatně jiný a odlišný. Myslím, že Rusko se tímto vydalo směrem k Číně, Indii a jiným velmocem, které si i k němu budou získávat ještě na větší síle. A co bude s Evropou, to se ukáže, ale místo počítání pohlaví si lidé začnou vážit své svobody, budou vědět, že bezpečnost není zadarmo, a nebudou snít jen své sny, co bude za sto let, ale budou se pečlivě starat o to, co bude zítra, pozítří a za týden," popsal v dubnu pro ŽivotvČesku.cz.

Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj:

Svůj pohled na oba prezidenty znepřátelených zemí pro ŽivotvČesku.cz nabídl generál v záloze Andor Šándor (64). Poukázal na klady, ale i zápory obou lídrů svých zemí.

Prezident Ukrajiny:

"U Zelenského zcela nepochybně lze vyzdvihnout to, jak s pomocí velmi kvalitně a geniálně dělaného PR dokáže mobilizovat Ukrajince a část Západu k podpoře proti ruské agresi. Chybí mi u něj ale to, co by z něj dělalo státníka. Myslím si, že není státníkem, protože nevím, jak přesný obraz si udržuje o realitě a jaký mu sdělují Spojené státy. Jako státník musí myslet o něco více na lidi, na další zbytečné mrtvé, byť by mohl mít jakýkoliv pocit, že může válku vyhrát," popsal pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled generál v záloze Andor Šándor na dotaz, co vnímá u ukrajinského prezidenta jako jeho pozitiva.

Odpověděl i na dotaz, co mu na ukrajinském prezidentovi zcela neimponuje. "Co mi vyloženě vadí, je, že nám Zelenskyj stále cosi vyčítá, že si myslí, že ten konflikt je konfliktem, který vede Ukrajina za západní svobodný svět, to si nemyslím, protože jsem přesvědčen, že je to rusko-ukrajinský konflikt o národní svébytnost a území Ukrajiny. A je to v zásadě konflikt, který byl zbytečně rozpoután Putinem, Ukrajina má právo se bránit. Vadí mi to, že nám něco vyčítá a že se nás snaží vtáhnout do války, skutečně to cítím tak, že se nás do ní snaží vtáhnout," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor.

Prezident Ruské federace:

"Mně prostě vadí, že došlo na konflikt, který vůbec nemusel začít, protože zcela nepochybně žádné vojenské nebezpečí pevninskému Rusku nehrozilo. Vladimir Putin mohl s nedůvěrou a obavami sledovat vyzbrojování a výcvik ukrajinské armády, mohl se obávat, že si Ukrajina bude chtít vzít zpět Doněckou a Luhanskou oblast a možná i Krym, ale koneckonců je to jejich území - »de iure« (podle práva, pozn. red.). Ale to přesně nemělo vést k tomu útoku či agresi, která čím bude delší, tak bude mít větší a negativní dopady na západní svět včetně České republiky," odpověděl generál Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz v první části dotazu, jak vnímá ruského prezidenta.

"Dobrá otázka je, v čem mi je Vladimir Putin sympatický. V minulosti jsem jako pozitivní věc vnímal, že vrátil Rusům národní hrdost, tím jsem ale nemyslel nějaké sklony k limitovanému imperiálnímu přístupu ke svému okolí. Konvenovalo mi, že zkrotil oligarchy. Že oproti Ukrajině, kde rozhodují oligarchové, tak v Rusku tomu tak není, tam rozhoduje Putin, i když k němu mají nějaký přístup, ale nerozhodují oni, rozhoduje on. A víc toho asi nebude. Mně Putin nebyl nikdy sympatický jako člověk. Podle mě není šachista a budu mu vyčítat to, že naprosto neuváženým vojenským útokem došlo k zásadnímu paradigmatu v Evropě, byť samozřejmě považuji západní tlak na odtržení Ukrajiny z vlivu Ruska spíše za škodlivý než čemukoliv prospěšný," dodal pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.