Suchej únor je test vůle, výraznější změny na těle ale za 28 střízlivých dní nelze čekat, říká Kateřina Cajthamlová

Lékařka Kateřina Cajthamlová
Lékařka Kateřina Cajthamlová
Foto: Nextfoto
Alžběta Staňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 2. 2. 2023

První únorový den pro řadu lidí předznamenává měsíc střízlivosti. Včera odstartovala každoroční akce »Suchej únor«, která má za cíl upozornit na potíže spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a také ulevit játrům těch, kteří se po zbytek roku příliš na uzdě nedrží. Pro ŽivotvČesku.cz popsala lékařka Kateřina Cajthamlová (60), jaký dopad na lidské zdraví měsíční půst bude mít. "Rozhodně je to dobrý začátek," uvedla pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jako symbol změny životního stylu hodnotí abstinenční akci kladně, přestože pro výraznější zlepšení zdravotního stavu by bylo zapotřebí delšího časového úseku.

Nakročeno k rizikové konzumaci alkoholu má v ČR podle ministerstva zdravotnictví 1,5 milionu lidí. Následky zdravotní, sociální i hospodářské stojí 56 miliard korun ročně. Úřad proto podporuje kampaň Suchej únor, která lidi vyzývá k alespoň měsíční abstinenci. Do výzvy se loni podle průzkumu zapojilo asi 900 tisíc lidí, velká část z nich celý měsíc nepít vydržela a více než polovina z nich pila méně alkoholu ještě čtyři měsíce po skončení února.

Pro ŽivotvČesku.cz o kampani pohovořila lékařka interní medicíny a odbornice na zdravý životní styl Kateřina Cajthamlová. "Určitě je to dobrý začátek. Jako symbol změny životního stylu a boje proti alkoholismu je to dobré. Člověk si to vyzkouší a zjistí, zda to vydrží, nebo už má vážný problém, který by měl řešit. Oficiálně se uvádí, že by člověk měl bez alkoholu být schopen vydržet rok, aby byla jistota, že není alkoholik, ale ten měsíc může alespoň naznačit, jak na tom je," vysvětlila, v čem spatřuje hlavní přínos akce, která se koná každoročně.

V Česku je stále nadměrná spotřeba alkoholu. Více než 1,5 milionu lidí v České republice má nakročeno k rizikové konzumaci alkoholu a téměř šest procent celkové úmrtnosti v Česku jde na vrub alkoholu, jak uvedl pro ČTK ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (62). Připomněl, že alkohol způsobuje závislost, může za řadu onemocnění včetně cirhózy a podílí se na vzniku mnoha druhů rakoviny.

Náklady na léčbu nemocí, sociální dopady a absence v práci, které souvisí s užíváním alkoholu, odborníci vyčíslili na 56 miliard korun ročně. Peníze, které se ze spotřební daně na alkohol vyberou, přitom podle Vlastimila Válka na léčbu bohužel nestačí.

"Co se týče změn v organismu, tak to záleží na tom, v jakém zdravotním stavu člověk je, jak je starý a jak moc pije. Po měsíci bez alkoholu může trochu zhubnout, protože alkohol má 7 kilokalorií na gram, což je sice méně než tuky s 9 gramy, ale více než sacharidy se 4 gramy. Metabolismu se trochu uleví, protože měsíc nebude přijímat toxiny," popsala pro ŽivotvČesku.cz Kateřina Cajthamlová zdravotní benefity. Zároveň však také sdělila, že aby se mohl pozitivní efekt projevit naplno, bylo by zapotřebí mnohem delšího časového úseku.

"Myslím, že zhruba po třech měsících by mohl nastoupit efekt ozdravených jater. Ovšem za předpokladu, že je člověk ještě z nadměrné konzumace alkoholu neměl nemocná. Na to má samozřejmě vliv nejen alkohol, ale také to, co člověk jí, jak je starý, jestli užívá nějaké léky, zda sportuje," uvedla lékařka, která je známá z několika televizních pořadů o hubnutí, pro ŽivotvČesku.cz.

V době pandemie se vlivem sociální izolace podle ministra zdravotnictví situace kolem alkoholismu v Česku ještě zhoršila. Zvýšil se počet lidí, kteří propadli závislosti nebo se u nich objevily duševní potíže. Dříve bylo podle průzkumů nejčastějším důvodem konzumace alkoholu setkání s přáteli a blízkými. V době protiepidemických omezení se ale zdvojnásobil podíl těch, kteří pijí doma sami.

Státní zdravotní ústav, který se mimo jiné věnuje i výzkumu užívání alkoholu a tabáku v populaci, na twitteru uvedl, že průměrná roční spotřeba v ČR se odhaduje na 6,9 litru čistého alkoholu. V jeho průzkumu publikovaném loni v květnu denně či obden přiznalo pití alkoholu 15,4 procenta lidí, proti roku 2020 jich ubylo o 4,4 procentního bodu. Dlouhodobých abstinentů bylo 17,7 procenta, zatímco v roce 2020 necelých 16 procent. Meziročně poklesla, a to zřejmě vlivem covidových omezení, i průměrná roční spotřeba alkoholu. Bez započtení abstinentů byla v roce 2020 osm litrů na hlavu, loni 6,9 litru čistého alkoholu.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.