ČNB

Komentář: Počátek roku konečně přinesl dobrou zprávu. Meziroční inflace v Česku dosáhla 2,3 procenta. Ekonom a spolupracovník Institutu pro politiku a společnost Martin Zeman pro portál ŽivotvČesku.cz konstatoval, že naše země prožila v uplynulých letech v důsledku inflace hospodářskou katastrofu. Navzdory potěšujícímu zpomalování zdražování ale není podle něj ještě důvod bouchat šampaňské. Lidé budou následky inflace pociťovat dlouhou dobu.

Ještě horší, než se čekalo. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je tak nejvyšší od prosince 1993. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. "Ty peníze nikam nemizí, je to hra se součtem. A inflace je způsob, jak střední třída zaplatí dluhy státu," řekl pro ŽivotvČesku.cz pedagog a komentátor Roman Šmucler (52).

Strašák jménem vysoká inflace dál ovlivňuje dění v Evropě i v České republice. Bankovní rada České národní banky (ČNB) kvůli tomu na svém zasedání ve čtvrtek pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz odhadl, kdy by se hladina inflace mohla vrátit do normálu.

Inflace v Česku je nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent, a podle předpokladů dál poroste. Reálná je podle odborníků i hodnota 15 procent. Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz popsal tři způsoby, jak ulevit rodinnému rozpočtu a snížit dopad inflace na životní úroveň.

Prezident Miloš Zeman (77) v pátek 17. prosince jmenoval vládu Petra Fialy (57) a tím skončila minimálně na nějakou dobu éra Andreje Babiše (67). Nový kabinet se pustil ihned do práce a už po pár dnech se dočkal překvapení, když ČNB nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého předsedu vlády Jiřího Paroubka (69), zda by svým zkušeným politickým citem dokázal první dny nové vlády »na bojišti« zhodnotit. "Dá se vypozorovat, že nová vláda se chce za každou cenu odlišovat od té předchozí," bez delšího přemýšlení uvedl v začátku svého komentáře.

Česká národní banka (ČNB) opět přistoupila k ráznému kroku, když znovu zvýšila úrokovou sazbu. Z původních 2,75 procenta se nakonec zvedla o celý jeden procentní bod, což překonalo i předpoklady ze strany finančních analytiků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu (41), zda by vysvětlil, co to znamená pro české domácnosti a firemní úvěry. "Hypotéky budou zdražovat více, než se předpokládalo, a podnikatelé budou mít nákladnější investice. V krajním případě dojde na propouštění," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Rostoucí inflace, která může podle ekonomů dokonce přesáhnout až hranici pěti procent, vedla Českou národní banku (ČNB) k velmi ráznému kroku. Navýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na rovných 1,5 procenta – to přirozeně ovlivní například zdražování hypoték, ale nejen to. Proti rozhodnutí se ostře ohradila ministryně financí Alena Schillerová (57) a celou situaci zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz renomovaný ekonom Lukáš Kovanda (40). "Povede to k prodražování úvěrů jak pro podniky a firmy a na co naráží paní ministryně financí – pocítí to domácnosti v podobě hypoték a částečně spotřebitelských úvěrů," vyjádřil se.

Rostoucí inflace v Česku se stala poměrně vážným problémem, na který byla nucena reagovat také Česká národní banka (ČNB), která zvolila způsob, jak ji zkrotit. Dramaticky zvedla úrokové sazby, aby dostala inflaci pod kontrolu, ale neblahý dopad to bude mít především na občany, kterým se rapidně prodraží například hypotéky. Finanční expert Lukáš Kovanda (40) objasnil důvod a následky souvisejí s jejím krokem. "ČNB chce »znedostupnit« úvěry pro firmy, v ekonomice se pohybuje příliš peněz. Navíc hypoteční sazby porostou rychleji, už nyní dochází ke zdražování hypoték," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.