Rusko

Komentář: Třetím rokem se Rusko pokouší zničit Ukrajinu, třetím rokem Moskva bombarduje, střílí rakety a vede bojové operace na frontě. Ukrajina ale není sama, pomoc přichází ze západních zemí. V hodině dvanácté schválily USA obří finanční balík vzpruhy pro válkou sužovanou zemi, ruku k dílu přidala i Česká republika. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že tyto kroky pomáhají Ukrajině porazit kremelský apetit.

Komentář: USA po měsících lavírování šláply na plyn a konečně daly zelenou masivní pomoci Ukrajině sužované ruskou agresí. Na vojenskou pomoc půjde 545 miliard korun z celkově schváleného balíku 1,44 bilionu korun. Otázkou dne je, zda tato vzpruha bude znamenat změnu na bojišti ve prospěch Ukrajiny a imperiální Rusko obdrží údery, které budou vskutku bolet. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský pro portál ŽivotvČesku.cz uvedl, že díky schválení balíku pomoci začne pro ruského cara Vladimira Putina dosti obtížné období. Klíčem jsou rakety dlouhého doletu.

Komentář: Ukrajina se déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. V současnosti je významná finanční pomoc ze strany Spojených států. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jaký by teoreticky připadal v úvahu scénář, když by se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo rozpínající se ruskou velmoc zastavit a vytlačit ji ze svého anektovaného teritoria. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor uvedl, že v takovém případě se obává nejhoršího.

Komentář: Česká republika věrně pomáhá Ukrajině čelící ruské agresi. Iniciativa nákupu dělostřelecké munice, kterou zaštítí prezident Petr Pavel, přináší naší zemi uznání z celého demokratického světa. Velkolepá návštěva premiéra Petra Fialy v Bílem domě je pečetí tohoto úspěchu. V USA si nás podle vyjádření lidoveckého poslance Tomáše Zdechovského pro ŽivotvČesku.cz prostě považují.

Komentář: Podpora Ukrajině, která se už třetím rokem brání napadení Ruskem, je nejen ze strany Spojených států důležitá - a to pro celý západní svět. Zejména pak pro udržení jeho demokracie a další prosperity. Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy.  Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak spolu obě události, které se zdají být na sobě nezávislé, ve skutečnosti souvisí.

Ukrajina podle poradce a takzvaného prezidentova přítele po boku Petra Koláře očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. Frontová linie je v zemi v současné době statická. Ukrajinská strana podle ostříleného bývalého diplomata potřebuje nadále širokou škálu externí podpory - a to od vojenské a materiální až po finanční. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, čeho chce ruský agresor mimo územních zisků dosáhnout. Z jeho slov vyplynulo, že silná obava plyne z možného konkurenčního prostředí.

Komentář: Ruský politolog Dmitrij Jevstafjev v pondělním vystoupení v televizní show Vladimira Solovjova na Rossija-1 varoval, že v případě jaderné války může zahynout až 250 milionů Evropanů. Jevstafjev označil tyto potenciální oběti za »cenu«, kterou Evropa zaplatí za změnu, již Rusko plánuje v evropské geopolitice. Dodal, že je nezbytné ukázat Evropanům »jejich smrtelnost«. Slova politologa okomentoval pro ŽivotvČesku.cz uznávaný bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že jsou zacílena na »běžné obyvatelstvo Západu« a jde o vyvolání strachu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ potažmo o další z mnoha pokusů o destabilizaci postoje většiny Evropy v kontextu podpory Ukrajině.

Komentář: Ukrajina má dlouhodobě zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO). Ohledně vstupu Ukrajiny nepanuje ale v NATO jednomyslnost, protože je země nyní ve válce s Ruskem. Vstupem Ukrajiny by se ve válce s Ruskem ocitlo i samotné NATO - i to je důvod, proč lze považovat rozšíření aliance v podobném formátu nyní spíše za nepravděpodobné. Redakci zajímal na dané téma názor poradce hlavy státu a bývalého ostříleného diplomata Petra Koláře, z jehož slov vyplynulo, že vše má svůj čas, nicméně vylíčil svou představu, jak by Ukrajina mohla v budoucnu fungovat jako »kamarádka« EU, případně aliance NATO.

Komentář: Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před více než dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek je nadále pro západní země šokující. Uplynulý rok konfliktu jen potvrdil, že válka jen tak neskončí. Zcela se nenaplnily očekávané naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, agresora ze svého teritoria vytlačí. Ukrajina se nyní dostává do defenzivy. "A očekává velkou ofenzivu ze strany Ruska," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý diplomat a takzvaný prezidentův přítel po boku Petr Kolář, kterého redakce oslovila v souvislosti s tím, jak vidí současné dění na Ukrajině.

Komentář: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřela za tajuplných okolností řada ruských prominentů a miliardářů. Šlo o lidi napojené na byznys v ruské energetice nebo na Kreml, exfunkcionáře největších ruských firem i institucí, dále pak i kritiky novodobého cara Vladimira Putina. K záhadným úmrtím došlo v Rusku, ale i zahraničí. Zajímavostí je, že oficiální zprávy uvádí, že v naprosto drtivé většině šlo o sebevraždy. Pokud jde konkrétně o Rusko, tak média často informují - dnes už to asi lze i označit jako »speciální ruský vzorec smrti« - o záhadných pádech z okna. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bezpečnostního experta a glosátora Andora Šándora, jak se na více než časté pády vlivných lidí z oken v Rusku dívá. V reakci na dotaz uvedl, že jde do jisté míry o »krajovou zvyklost«.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, která jí byla dříve slíbena, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci uplynulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Podle generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora slova ukrajinského prezidenta působí, jako by vzhledem k nepříznivému vývoji na frontě začínal hledat viníka, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Frontová linie na Ukrajině je v současné době spíše statická. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Dále pak je problém v živé síle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála ve výslužbě a komentátora Andora Šándora, zda se podle nedávných dat, která přinesla BBC, dá říct, že v Evropě má Ukrajina druhou armádu. Uvedl, že ano, ovšem její nasazení má háček.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin označil za »naprostý nesmysl« varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí, nebo Česko. Tato prohlášení učinil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Podle něj se NATO snaží zastrašovat obyvatele, aby si udrželo jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Tento komentář přichází v kontextu trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který trvá více než dva roky. Putin tímto prohlášením zřejmě chtěl odmítnout spekulace o možném rozšíření ruské vojenské agresivity do dalších evropských zemí a zároveň kritizovat postoj a kroky NATO v souvislosti s podporou Ukrajiny. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora s dotazem, zda je vůbec konflikt na platformě NATO bez Spojených států s Ruskem vůbec reálný. Uvedl, že v takovém uspořádání jde o nepravděpodobnou událost.

Komentář: Za »naprostý nesmysl« označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí. Ohledně toho, jak se Putinovi v kontextu jeho vyjádření dá věřit, poskytl pro ŽivotvČesku.cz komentář Andor Šándor.

Petra Buzková působila ve vrcholné politice především v devadesátých letech, původní profesí je advokátka a k řemeslu se před téměř dvaceti lety vrátila. Pro ŽivotvČesku.cz na ni zavzpomínal bývalý předseda vlády Jiří Paroubek. "Domnívám se, že z těch lidí, co byli v někdejší ČSSD a měli nějaký potenciál, tak ona byla člověk, který mě mohl nahradit," vysekl stále člence sociálních demokratů - dnes už přejmenované SOCDEM - osobní poklonu. Někdejší ministryně školství nyní poskytla rozhovor pro portál Aktuálně.cz, v němž se ohlédla do časů minulých, ale také uvedla, že stávající vládě fandí - zejména za podporu Ukrajiny.

Komentář: Válka na Ukrajině probíhá již třetím rokem a zdá se, že utrpení nebude konec. Česká opozice, ale i slovenská vládní reprezentace stále častěji skloňují slovo mír. K ukončení nepřátelství jsou ale vždy nutné obě strany konfliktu. A jak upozornila předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, čím dál agresivnější Moskva se k ukončení válečného běsnění nemá. Politička vyjmenovala akce Ruska, které to podle ní dokazují. Na nevůli novodobého carství ukončit agresi proti Ukrajině už před časem upozornila pro portál ŽivotvČesku.cz ministryně obrany Jana Černochová.

Komentář: Podzimní senátní volby přinesou souboj zajímavých osobností. Vítězové budou brát šestiletý pobyt ve Valdštejnském paláci a možnost moudře promlouvat do politického dění. Vládní TOP 09 Markéty Pekarové Adamové nasazuje do klání těžkou váhu, legendárního brankáře Dominika Haška. Sázka na populární tvář ale může narazit. Mediální analytička Irena Ryšánková pro portál ŽivotvČesku.cz upozornila, že Dominik Hašek za sebou nemá žádnou politickou zkušenost. A dodala, že po ukončení hokejové kariéry budí sportovec chaotický dojem.