Rusko

Rozhovor: Poradce prezidenta pro zahraniční vztahy a bývalý diplomat Petr Kolář v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz mluví o šancích na ukončení války na Ukrajině, o proměně přístupu Donalda Trumpa, o tlaku Evropy i o tom, proč podle něj Kreml nemá motivaci konflikt rychle zavřít. Řeč přišla i na protivzdušnou obranu Česka a dopady případného návratu Ukrajinců domů na náš pracovní trh.

Bezpečnostní kamera v jednom z bytových domů v ruském městě Rostov na Donu zachytila šokující chování mladé matky. Pod vlivem alkoholu převrhla v kočárku své miminko na schodech, poté s ním narážela ve výtahu do stěny, vykopla sklo dveří a dítě dokonce udeřila o zábradlí. Šokující video koluje na sociální síti a případem se už zabývá policie.

Kontaktní kampaň STAN přinesla další vyhrocený střet Víta Rakušana s voličem. Po vyhrocené debatě o »fašismu« se stejným mužem se v Olomouci spor přelil k válce na Ukrajině. Redakce o tom psala v předchozím článku. Rakušan hájil podporu napadenému Kyjevu, senior zpochybňoval roli Ruska. Krátká, ale ostrá výměna odhalila, jak silně téma společnost dělí, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Polsko v noci na středu sestřelilo bezpilotní letouny, které podle tamní armády opakovaně narušily jeho vzdušný prostor během ruských úderů na Ukrajinu. "Útok na Polsko je útok na nás. Polsko je člen NATO," řekl pro ŽivotvČesku.cz prezidentský poradce a bývalý diplomat Petr Kolář. Podle něj mohlo jít o záměrnou prověrku pohotovosti aliance a je nutné ji brát vážně, a to bez zbytečné eskalace, ale s jasnou solidaritou s Polskem.

Komentář: Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl dnes podle agentury Reuters v parlamentu polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako »jedna pěst« a konzultuje se spojenci posílení protivzdušné obrany země. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor. Podle něj je událost pravděpodobně pochybením, případně testem ze strany Ruska.

Rozhovor: Poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Petr Kolář v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz hodnotí setkání lídrů Indie, Číny a Ruska jako rizikový faktor, nikoli pevné spojenectví. Podle něj je Indie pragmatická a Západ ji může získat kombinací »biče a cukru«. Válka na Ukrajině podle něj letos k příměří úplně nemíří, »bez posílení tlaku Rusko nedojde k jednání« a hrozby Donalda Trumpa prý Moskva nebere vážně.

Bývalý europoslanec Jan Zahradil se nejnověji vyjádřil směrem k ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (nestr.), že »buduje a přebudovává« českou diplomacii. Reagoval na post ČT24 na platformě X s výrokem z ministrova projevu. Jenže chybička se vloudila –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ citovaná věta mířila na Rusko, nikoli na Lipavského. A Zahradil si v komentářích pod příspěvkem »vyslechl silnou kritiku«.

Komentář: Americký prezident Donald Trump s nebývalou vervou prosazuje mírové urovnání konfliktu na Ukrajině. Netají se tím, že mu na ukončení zabíjení záleží. Nyní ale prozradil vyšší motiv, který ho vede k diplomatické ofenzivě. Donald Trump by se rád dostal do nebe, vyznal se pro televizi Fox News. Portál ŽivotvČesku.cz dodává historické srovnání, podobně postupoval při vpádu Hunů jeden z velkých papežů.

Komentář: Prožíváme přelomovou dobu plnou velkého nebezpečenství a destrukce dosavadních jistot. Není to náhlé, proces probíhá už pěknou řádku let. Někdy je k tomu, aby se lidé probrali ze sladkého pocitu, že se vlastně nic neděje, nutný pořádný budíček. Mocným zazvoněním se stalo páteční setkání ruského a amerického prezidenta na Aljašce. Vladimir Putin, válečný imperátor dirigující krvavý konflikt na Ukrajině, kráčící vstříc Donaldu Trumpovi, tento obraz vyvolal u politické elity v Evropě zděšení, rozčilení nebo i vzdor. Co může aljašská scenérie znamenat pro budoucnost? O odpověď se pokusí tento komentář pro portál ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Naděje, že by se letošní rok stal rokem ukončení války na Ukrajině, je podle oslovených odborníků a komentátorů mizivá. I kdyby došlo k příměří, většina z nich se shodla, že by šlo spíše o taktický krok ze strany Ruska než o cestu k trvalému míru, uvedli to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Online databáze dětí s ukrajinským původem, které jsou údajně k adopci nabízeny ruským občanům na základě fyzických rysů, zvedla vlnu kritiky. Podle tvrzení šéfa nevládní organizace Save Ukraine Mykoly Kuleby funguje katalog pod hlavičkou okupačních úřadů v Luhanské oblasti a obsahuje informace o 294 dětech. Na situaci silně kriticky zareagovala europoslankyně Danuše Nerudová, pro ŽivotvČesku.cz k tématu poskytl komentář bezpečnostní expert Andor Šándor.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny z TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dala ve Švýcarsku jasně najevo, že stojí na straně Ukrajiny. Oděna v působivých rudých šatech se znechuceným výrazem opustila zasedání Meziparlamentní unie, kde se zrovna ujala slova předsedkyně Rady Ruské federace Valentina Matvijenková, vášnivá obhájkyně imperiální agrese proti sousední zemi. Česká politička zdůraznila, že nehodlá dělat stafáž lžím. Politolog Josef Mlejnek se pro portál ŽivotvČesku.cz zaměřil na to, že na konferenci bylo umožněno přijet sankcionované ruské političce.

Reportáž: Komentátor portálu ŽivotvČesku.cz Jiří Ovčáček pobýval 11 dnů na Ukrajině, byl zde za svými příbuznými. Nebyla to žádná selanka. Bývalý hradní mluvčí prožil dvě divoké noci, konkrétně ve městech Luck a Lvov, kdy probíhaly ruské nálety. Na Ukrajinu se řítily nejenom zlověstné drony, ale také hypersonické rakety kinžal. Jejich svistot byl hrůznou písní smrti ve válečném konfliktu, který ve své horké fázi probíhá už čtvrtým rokem a zatím nemá konce. Ale nechme promluvit očitého svědka událostí na východě. Hlavně si však můžete pustit záznam zvuku dronového náletu i s výbuchem.

Komentář: Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to v sobotu agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do soboty. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že prověří, zda se české firmy nepodílejí na výrobě ruských zbraní. Pro ŽivotvČesku.cz slova Zelenského okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to dnes agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že prověří, zda se české firmy nepodílejí na výrobě ruských zbraní.

Bývalý premiér Mirek Topolánek se ostře vymezil vůči výrokům Václava Klause, které zazněly tento týden v jeho rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Klaus v něm mimo jiné uvedl, že Západ nese spoluzodpovědnost za válku na Ukrajině, přičemž částečně hájil i postoj Ruska. Topolánek reagoval sérií komentářů na platformě X, kde otevřeně kritizoval Klausovy názory a označil je za nepřijatelné, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Válku skutečnou dost často provází dramatická válka slov. Narativy a hybridní hrozby s eruptivní prudkostí zaplavují veřejný prostor. V Kremlu jde o oblíbenou kratochvíli, jak znejistět západní svět. Hodí se cokoliv a bývá až šokující, jak jsou tvůrci dezinformačních kampaní vynalézaví. Jako v případě údajného kokainu na stole evropských státníků Emmanuela Macrona, Keira Starmera a Friedricha Merze. Ze šňupací show se vyklubal obyčejný kapesníček, ale pachuť už zůstala. Co dělat? Humor dokáže uzemnit i zlovolnou ruskou propagandu. Na to vsadil expremiér Mirek Topolánek, jak portál ŽivotvČesku.cz odhaluje.

Komentář: Připomínka 80. výročí konce druhé světové války v Česku se nesla v duchu důstojných pietních aktů i hlasitého opozičního nesouhlasu. 8. května zněly na pražském Staroměstském náměstí ryčné projevy, jejichž režie se ale mírně řečeno zvrtla. Na akci »Česko proti válce« totiž výzvu proti násilí střídal typicky hospodský apel k rozbití držky, jak jadrně zaznělo z pódia. Prostě a jednoduše, Markéta Šichtařová a Jaroslav Foldyna nesladili noty. Láska à la dezolé nezná bratra, konstatuje portál ŽivotvČesku.cz.

Ruská ambasáda v Praze kritizovala výroky, které přirovnávají současné Rusko k nacistickému Německu. V době připomínek konce druhé světové války podle ní taková slova působí cynicky. Vyjádření zveřejnila na sociální síti X v reakci na projev prezidenta Petra Pavla při čtvrtečním koncertu k 80. výročí osvobození. České ministerstvo zahraničí reagovalo slovy, že »se ozvala potrefená husa«. O něco později se k tématu vyjádřila i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která přesdílela na platformě X postoj ruského velvyslanectví v Česku a přidala svůj pohled na věc. Jak jsme si všimli v redakci ŽivotvČesku.cz, Rusko označila za teroristický stát.

Rozsáhlý noční útok ruských dronů na ukrajinský Charkov, který si vyžádal desítky zraněných včetně dětí, znovu oživil nejen debatu o brutalitě ruské agrese, ale i otázku, proč část české společnosti stále sympatizuje s režimem Vladimira Putina. Bývalý ministr financí a komentátor Miroslav Kalousek pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil otevřené překvapení nad tím, že proruské nálady v tuzemsku navzdory historické zkušenosti stále přetrvávají.

Komentář: Kdyby se rozum vážil na kila, Kateřina Konečná by si do batohu přibalila jen prospekt z Moskvy a pytlík ruských bonbonů. Předsedkyně KSČM v podcastu PoliTalk s naprostou vážností pronesla, že se nebojí Ruska a že prý »si na nás nemají co vzít«. Ano, mluvila o té zemi, která nás okupovala 22 let, a která dnes zabíjí civilisty na Ukrajině rychlostí, za kterou by se nestyděla ani sovětská kolona v srpnu 1968. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl reakci Miroslav Kalousek. Nad slovy europoslankyně s nadsázkou řečeno žasl.