Západ

Komentář: V současnosti dochází na zvýšenou ofenzivu ze strany Ruska na Ukrajině, posílení kyberútoků vůči členům NATO, sabotáže, šíření dezinformací - Putinova armáda, ať už jde o ozbrojenou vojenskou sílu, případně skupiny specialistů přes počítačové systémy, či sociální platformy, se nenudí. S tím se očekává velká letní ofenziva ze strany Ruské federace. Imperialistické tažení novodobého cara a diktátora Vladimira Putina ale naráží na tuhý odpor ukrajinské armády, která se dostala z nejhoršího - pokud jde o vojenský materiál. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity v současnosti dochází na další významnou změnu, která může pravděpodobně podstatně navýšit počet mrtvých na ruské straně, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Studená válka charakterizovala svět rozdělený na dva mocenské bloky až do roku 1989, kdy se řada zemí, včetně Československa, vymanila z područí Sovětského svazu. Moskva, která po druhém světovém konfliktu významně rozšířila svoji sféru vlivu, stejně jako současný Kreml šířila o svém panství propagandu, ve které líčila zemi sovětů jako ideální stát. Nechybělo samozřejmě stěžování si na zlý západní svět, který bolševické říši hází klacky pod nohy. S portálem ŽivotvČesku.cz se nyní může čtenář podívat do roku 1977, kdy v Sovětském svazu vládl huňatým obočím pověstný Leonid Iljič Brežněv.

Že se Ukrajina ve válce s Ruskem neobejde bez dodávek zbraní ze Západu, je dlouhodobě jasné a potvrzují to i vysocí představitelé napadené země. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dokonce prohlásila, že Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý šéf vojenského zpravodajství, podle kterého evropské státy musí chránit své zásoby zbraní pro případ vlastního konfliktu.

Zpráva, která pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) může představovat ránu pod pás - tak se dá nazvat opakované jednání politických představitelů Spojených států se svými protějšky z Británie a Evropské unie. Důvodem schůzek jsou varianty ukončení války na Ukrajině - zejména diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že »o Ukrajině bez Ukrajiny« se nic nerozhodne, podotkla stanice. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus, který poukázal na pragmatismus bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera (99), který nedávno vyzval Ukrajinu, aby přijala ruskou okupaci Krymu.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.