To, co bylo včera dezinformací, je dnes ověřeným faktem. Kardioložka Jana Gandalovičová se zastala profesora Berana

Kardioložka Jana Gandalovičová se stala členkou Iniciativy 21 i kvůli tomu, že se jí nelíbí, jak je podle jejích slov umenšována svobodná vědecká diskuze ohledně koronaviru. "Na začátku celého toho stavu to bylo pochopitelné, báli jsme se a viděli, co se děje v Itálii. Jenže pak bylo jasné, že je to trochu jinak a všichni ti, kteří přinášeli černé scénáře, které se ale nenaplnily, tak místo uznání toho, že odhad byl špatný a je třeba situaci znovu přehodnotit, tak místo toho přitvrzovali," uvedla lékařka pro ŽivotvČesku.cz.

Paní doktorko, toto je váš třetí rozhovor pro ŽivotvČesku (první dva díly najdete ZDE a ZDE) a již dříve jste naznačila, že máte pocit, že i někteří vědci si během epidemie nedokázali zachovat chladnou hlavu. Jak přesně to myslíte?

Od začátku mě fascinuje, že vědecká diskuze ohledně onemocnění covid-19 je omezená. Když se nemoc objevila, tak jsem si říkala, že bude probíhat standardní vědecká diskuze, že každý bude moci přednést názor na řešení situace. Pro mě jako kardioložku je taková práce denním chlebem, jsem velmi otevřená second opinion (druhý názor, pozn. red.), protože v medicíně jsou situace, které jsou řešitelné vícero způsoby, můžeme zvažovat méně či více invazivní přístupy, ale po individuální cestě dojdeme k podobnému či stejnému výsledku. Ke svým pacientům vždy přistupuji individuálním způsobem a vždy se ptám sama sebe, jak bych postupovala, kdyby ten pacient byl můj táta či moje maminka. Navrhnu jim způsob léčení jako kardioložka a diskutuji s nimi, jak oni svou situaci vidí. V případě covid-19 je od začátku černobílé pojetí a kdokoliv řekl něco neoficiálního, tak zažil brutální atak, byl označen za dezinformátora a dostával anticeny.

Tuším, že anticenu za šíření dezinformací a nevědeckých postupů dostal i profesor Jiří Beran...

Přesně, profesor Jiří Beran byl označen jako dezinformátor i ministerstvem zdravotnictví. Přitom je to kapacita s mezinárodním přesahem, je to člověk, který publikuje v zahraničí a má světovou autoritu. Od začátku ten tlak proti těmto osobám šel ze strany lidí, kteří nejsou lékaři, mají třeba titul RNDr., já nezpochybňuji jejich specializaci, jsou to odborníci, ale nedělají se živými pacienty. Oni dělají v laboratoři, vidí řadu statistik a čísel, vidí svět přes mikroskop, ale nevidí skutečné pacienty. Znovu opakuji, že každý člověk je jiný a já stále se učím, že před člověkem jakožto individuem je třeba mít úctu. Takový přístup mi tady od začátku chyběl. V momentě, kdy se lidem sebere prostor vyjádřit vlastní názor, kdy tady vznikne skupina, která tvrdí, že jen oni mají pravdu, tak je to cesta do pekel.

Jenže na začátku celé epidemie byla situace odlišná, než je nyní. Všichni jsme viděli hrozivé obrázky z Číny a později z Itálie, to přeci nebyl prostor na nějakou pluralitu názorů a vědeckou diskuzi. Nebo si myslíte, že tehdy byl čas dělat nějaké vědecké konference?

Na začátku celého toho stavu to bylo pochopitelné, báli jsme se a viděli, co se děje v Itálii, co se děje v New Yorku... Jenže pak bylo jasné, že je to trochu jinak a všichni ti, kteří přinášeli černé scénáře, které se ale nenaplnily, tak místo uznání toho, že jejich odhad byl špatný a je třeba situaci znovu přehodnotit, tak místo toho dál přitvrzovali. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je to epidemie fake news (lživých a nepřesných zpráv, pozn. red.).

Počkejte, kdy jste si uvědomila, že se společnost podle vás ocitla uprostřed fake news?

Jakmile se i z vědeckých databází začaly stahovat články, bylo jasné, že je to také krize v rámci vědy, kdy jiný názor, který se nehodí, je ostrakizován a vede k tomu, že studie, která prvotně prošla, je pak stažená. Pak si to znovu pročítám, znovu se dívám na ty stažené studie a dívám se, co tam tak mohlo silně vadit, že studie je stažená. Pak zjistíte, že na té studii nic špatného nebylo, jen třeba upozorňovala na to, že jsou třeba díly v primárních studiích Pfizeru, které upozorňovaly na to, že došlo k chybám v protokolech a k nedostatečnosti. V tu chvíli renomované impaktované časopisy (impaktovaný časopis je odborný časopis, kterému byl přidělen impakt faktor, což je hodnota vyjadřující průměrnou míru citovanosti všech jeho článků a příspěvků publikovaných v předchozích dvou letech a v roce aktuálním. Impaktované časopisy jsou obecně považovány za nejprestižnější, pozn. red.) jako je třeba British Medical Journal byly označeny za hoaxy a fejky. To už je absurdní situace. Mimochodem, když už jsem zmínila Pfizer, tak je nutné zmínit, že některé farmaceutické společnosti včetně Pfizeru byly v minulosti usvědčené ze zamlčování dat a poškozování pacientů a byly odsouzené k nápravě škod (mediálně známý je spor společnosti Pfizer s Nigerií, když v roce 1996 vypukla epidemie meningitidy a společnost Pfizer nasadila lék, který nigerijské úřady později označily za nebezpečný, pozn. red.).

Já z části vaše rozhořčení chápu. Ale jak by tedy podle vás vědci měli postupovat, když řada věcí spojených s koronavirovou epidemií zažívá lidstvo opravdu poprvé? Vždyť třeba před půl rokem o omikronu nikdo ani netušil, dnes je to převládající varianta. Vědci přeci nemohou čekat a musí nějak reagovat a vydávat prohlášení. Říkat, že o viru víme pořád málo, je trochu alibismus, nezdá se vám?

Věda má být svobodná a potřebuje svobodný přístup k informacím. Nikdo nejsme neomylný, může se stát, že se nastoupí do slepé uličky, slepé cesty jsou i v medicíně, ale z těch slepých cest je třeba vycouvat a pak jít správným směrem, je dobré, když se z té slepé cesty vycouvá co nejdříve, než aby se za každou cenu razil »tunel do zdi«. To už pak není o medicíně, to už pak cítíte, že jsou tu jiné vlivy. Ty dopady tohoto přístupu vidíme denně, vždyť se podívejte do škol, obrací se na mě rodiče a říkají, že naočkované dítě je pozitivní a sedí ve třídě, ale kdo je zdravý a neočkovaný, musí jít domů. Podívejte se, jaký vzkaz těm dětem dáváme, toto přeci není v pořádku. Já věřila, že přijde nová vláda a zruší se nesmyslná opatření, to se ale bohužel neděje, vymýšlí se tu další věci typu, že kdo je pozitivní, tak bude v karanténě v práci.

Na začátku roku 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uklidňoval veřejnost, že daleko větším nebezpečím než covid je chřipka. O rok později jeho nástupce Jan Blatný zase proslul výrokem, že očkovaný nemůže virus přenášet. Kampaň Tečka zase slibovala, že kdo se nechá naočkovat, pro něj epidemie skončí. Nemáte někdy pocit, že to, co je vydáváno za dezinformaci se později potvrdí a to, co je bráno jako neotřesitelný fakt, je dalším výzkumem vyvráceno?

Vy jste to teď řekl přesně. Víte, mě fascinovalo, že Česká lékařská komora nebo Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně apelovala na nás lékaře, že nemáme zpochybňovat postup, jako je očkování, že se máme držet evidence based medicine (medicína založená na důkazech, pozn. red.) a já vždy říkala, že my lékaři se toho přeci snažíme držet. To, co bylo dezinformací do půl roku padlo a stalo se to pravdou. Lpění na nepravdě a nereflektování dalšího ověřeného vývoje ve mně vyvolává tisíce otazníků, proč to ti lidé dělají. Já chápu, že je asi trapné přiznat si chybu, ale je to lidské. Není přeci hanba přiznat si, že to bylo nové, nevypadalo to dobře, ale jen na čase změnit názor. Když toto lpění trvá delší dobu, tak si začnete připomínat, že farmaceutický průmysl je ziskový průmysl, že to není žádný altruismus. To jsou prostě společnosti orientované na byznys, které chtějí vydělat. Vydělávat na vakcínách je poměrně lukrativní. Vývoj vakcín spadá pod jiná pravidla než je vývoj léčiv, léky prochází mnohem rigoróznějšími studiemi, testování je delší, ale vakcíny mají rychlejší a pružnější vývoj. Když přišla epidemie, tak byl vývoj ještě rychlejší. Je nutné si také uvědomit, že žádná ze společností, které vakcíny produkují, nenesou žádné následky. Kdyby se cokoliv nepovedlo, tak závazky a povinnosti na sebe přejímají jednotlivé vlády.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.