Ukrajina jako součást NATO: Bezpečnostní expert z katedry politologie to vidí jako reálné, ale má to háček
Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Uvedl to v pondělí po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem, nikoli horní hranicí. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že v krátkodobém horizontu to vylučuje, ve střednědobém to ale vidí reálně.
Stoltenberg uvedl, že dveře aliance pro Ukrajinu zůstávají otevřené, jak ukazuje příklad Finska a Švédska. Finsko se již členem stalo, Švédsku dosud chybí souhlas Turecka a Maďarska. Scholz řekl, že věří, že Švédsko do Vilniusu přijede již jako řádný členský stát NATO.
Generální tajemník NATO rovněž řekl, že o přijetí do Severoatlantické aliance rozhodují členské státy a že Rusko v této otázce žádným právem veta nedisponuje.
Ohledně vstupu Ukrajiny do NATO respektovaný bezpečnostní analytik vysvětlil, proč to v tuto chvíli není reálné.
"Myslím si, že v krátkodobém horizontu, tedy řádu jednotek let, je to prakticky vyloučené a nic takového se nestane. V nějakém střednědobém horizontu, pokud Ukrajina udrží prozápadní a protiruský kurs, tak už si to dovedu představit, že za deset až dvacet let to bude reálné. Pokud by to totiž reálné nebylo, tak můžeme riskovat to, co jsme riskovali s Tureckem, které je sice součástí Severoatlantické aliance, ale které několik desítek let usilovalo o to, že se stane součástí EU. A tak dlouho se mu to slibovalo a tak dlouho se to oddalovalo, až moc převzal, kdo převzal, zcela změnil celý kurs a začal vybalancovávat Západ a Východ. A i když je součástí NATO, tak kupuje ruské zbraňové systémy a hraje tu dvojí podivnou politiku, většinou ani ne prospojeneckou, spíše vysloveně sobeckou. To je něco, co se může stát Ukrajině, pokud jí dlouho budou zavřeny dveře směrem na Západ a ona by o to nadále stála. Zatím nevíme, jak dlouho bude konflikt přetrvávat, ale v řádu několika let nebude možné pro Ukrajinu vstoupit do struktur Západu. A to si uvědomují naprosto všichni," uvedl pro ŽivotvČesku.cz špičkový expert na vojenské konflikty Josef Kraus.
Scholz řekl, že Německo bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné. Zároveň zdůraznil, že NATO se nesmí do konfliktu vojensky zapojit. Podle kancléře je aliance garantem bezpečnosti Evropy a Německo jako její člen je připraveno plnit své závazky. Jako příklad uvedl chystané zvýšení investic do armády na dvě procenta HDP, čehož chce Německo dosáhnout v roce 2024. Větší investice do obrany Stoltenberg ocenil.
S tím, že je podle Stoltenberga nutné investovat do obrany, Scholz souhlasí. Kancléř výslovně zmínil německý projekt evropského protiraketového štítu European Sky Shield Initiative.
Německo k budování štítu, jehož součástí chce být i Česko, učinilo před týdnem další krok. Rozpočtový výbor německého parlamentu schválil první část peněz na nákup izraelského protiraketového systému Arrow 3 a německých kompletů protivzdušné obrany Iris-T SLM. Do protiraketového deštníku chce Německo investovat až pět miliard eur (119 miliard Kč).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
